1026

Morčín, a, m. = potok u Prčice. BPr.

Morčovitý, meerscbweinchenartig. Šm.

Mord, cf. Mkl. Etym. 201. Učinil m. nad
ženú. Půh. I. 239. O mordech vz Zř. zem.
460, 461., 694., Mordéř. — M. = seditio,
vzbouření, vzpoura. Kterýžto v mordu uči-
nil vraždu (in seditione). Ev. olom. 254.

Morda, y, f., die Schnauze, der Rachen.
Šm. Psí m.

Mordant, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
447.

Mordár, a, m. = mordéř. Slov. Bern.,
Kol!.

Mordéř. Hus II. 283., Št. Kn. š. 169. Cf.
Zř. zem. 460, 461., 694, Cor. jur. IV. 3. 1.
105., IV. 3. 2. 423 — M. = vzbouřenec.
S mordéři byl popaden, cum seditiosis. Ev.
olom. 254. Cf. Mord.

Mordéřský. Neb jest sšel smrtí m-skou.
NB. Tč. 93.

Mordéřství. Mnoho m. učinil. Pč. 16.

Mordiácký = mordský. Jídlo, chlapík,
peron m. Vz Mordio. U Olom. Sd.

Mordianský kus = veliký. Us. Rgl.

Mordion, a, m. = kdo kleje říká : Mor-
dije! Rgl.

Mordionský = mordianský. M. kluk =
zatrolený a p.

Mordovati. M-li koze ocas (místo za-
klení). U N. Kdyně. Rgl.

Mordovisko, a, n. = kde se kdo mor-
duje, hrdluje, špatné pole. Brt. D. 145.

Mordovna, y, f. = nebezpečné místo.
Us. Rgl.

Mordovník. Cf. Rstp. 23.-24., Slb.
663.

Mordský = morcký. Vz toto a Mordiá-
cký. To je m. ženská. Us.

Mordyanský = zatracepený. To je m.
chlapec! Us.

Mordýřka, vz Mordéřka. — M., my-
slivna u Jílového.

Moře. Cf. Stč. Zem. 720., 744., Ž. wit. 23!.,
Mkl. Etym. 201., Rk. Sl., Mus. 1858. 578,
1860. 326, 460. V MV. nepravá glossa. Pa.
Lesklá záře moře. Hdk. U prostřědcě moře.
Anth. I. 3. vyd. 6. Teď je den jako moře
(dlouhý). Us. Kšť. Při bouři na moři srdce
se pokoří, qui neseit orare, eat ad mare.
Dch. M. v jistých hodinách schází a zase
přistupuje. Har. — M. přenes. Moře lesů,
představ, prostoru, nebes, hvězdnaté (hvězd),
snů, dum, zoufalství aetherné, Vrch., světla,
Osv. 1. 193., vzdušné, Stč. Zem. 754., S. N.
V. 519., lidu, Hdk., utrpení. Pf. Zkamenělé
m. horstva. Kká. Tonu v moři všednosti.
Hrts. Tápajíc v moři tohoto světa. Št. Kn.
š. 3. — M. = uhelné doly u Rokycan —
M. měděné = nádrž na vodu u svatostánku.
Mlčoch. 66.

Morea. Cf. Šf. Strž. II. 247.

Mořebobek, bku, m., echinocyamus, die
Seebohne. Šm.

Mořebrodý, meerdurchwandelnd. Lpř.

Mořec = norec. Šm.

Mořečert, a, m., lophius, der Ahorn-
teufel. Šm.

Mořehled, u, m., der Pelagoskop. Šm.
Mořekoz, a, m., capriscus, der Seebock.
Sm

Moréna, y, f., fr. moraine, it. mora, die
Moräne. Stein- u. Kiesbaufen an den Glet-
schern. Nz, Krč. 5., 999., Bř. N. 113., Stč.
Zem. 655.

Mořena Šlépěje M-ny nalézají se nejen
u Slováků, Čechů, Poláků, ale právě i u Slavů
v Bamberku někdy bydlivších. Koll. Zp. I.
401. Morena, Morena, za koho's umrela?
Kol!. Zp. I. 3. Smrtná neděle má původ od
Mořeny či Smrti a jejího topení. Ib. I. 401.
Vz Kupaľo (dod.) — M. rostl. Cf. Slb.
487., Rstp. 839., Mllr. 90. — M. In regione
Merome, v krajině Mořěně. BO.

Mořenice, e, mořenina, y, f., die Pla-
gerei. Šm.

Mořeniště, ě, n. = místo, kde kdo moří.
Us. Vk.

Mořenka, y, f. = mařena, mořena, bro-
tec, rostl. Rstp. 839, — M. = mořská bo-
hyně. Lšk.

Mořenový. M. bázeň, das Krappbad, Šp.,
barva, lak. Šp.

Mořepis, u, rn., die Seebeschreibung. Šm.

Mořepisný, seebeschreibend. Šm.

Mořeplav. Šf. Strž. I. 226.

Mořeplavectví, n. = mořeplav. Šf. Strž.
II. 207.

Mořeplavný, seefahrend. Šm.

Mořeprávný, seerechtlich, Šm., Loos.

Mores. Naučímť já ho m. drahně. Dh.
25. Na mores posýlají na Mor. do Brodu
Uherského. Brt. M-sy znáti. Koll.

Moresnosť, i, f., höfliches Wesen. Šm.

Morethiový. M. keře. Hlb. II. 297., 356.

Mořevid, u, m. Mappy, na kterých před-
staveno méně než polovice oboru zemského,
šlovou zeměvidy anebo mořevidy dle toho,
je-li předmětem jejich suchá země nebo
moře, Seekarte, ť. Kozennův Atlas (v úvodě).

Mořevidný, See-. Ssk. M. malba, See-
malerei. Nz.

Mořevládce. Msn. Or. 100.

Mořevládný, fralaoóo/.gáTWQ. Lpř.

Mořevod, u, m., der Aquamarin. Sm.,
Loos.

Mořeznalský, seekundig. Rk.

Morfin. Cf. Schd. II. 294., MS. 333., Šfk.
Poč. 575., Schd. I. 394., Slov. zdrav., Čs.
lk., Rk. Sl., Rm. II. 379.

Morfinismus, u, m. = choroba vznika-
jící z příliš dlouhého a silného zneužívání
morfii. Vz Slov. zdrav.

Morfinový, Morphin-. M. octan, morphium
aceficum. essigsaures Morphinacetat; chlorid,
m. hydrochloricum, Morphiumhydrochlorat,
salzsaures Morphium. Nz. lk.

Morfologický = tvaroslovný, -zpytný,
morphologisch. M. zákon. Stč. Zem. 742.

Morfotropie, e, f., die Morphotropie.
Rm. 71.

Morgenstern Jiří 1520. Jg. H. 1. 601.,
Jir. Ruk. II. 45.

Morháně, vz Moráně.

Mor ho! bylo válečné heslo starých Slo-
vanů. Kyt. 1876. 270., Zbr. Hry 246 , Chlpk.
Sp. 8., 179.

Moří noha = zasýpací prášek, lycoper-
sicum esculentum, das Alpmehl. Mllr. 64 —
M., Pest-. M. smrť. Dch. Cf. Muří.