1028

Moruše. Cf. Čl. Kv. 151., Rstp. 1365.,
Kram. Slov-, Rosc. 116., Schd. II. 276., Slb.
257., Mllr. 69., Mkl. Etym. 202., Rk. Sl.

Morušokam, u, m., der Moricit, ver-
steinertes Maulbeerholz. Šm.

Morušovitý, maulbeerartig. M. rostliny.
S. N. V. 481., Rosc. 115.

Morutnosť, vz Moroutnosť. Sš. II. 184.

Morútný, vz Moroutný. M. = mrzutý.
Sš. 11. 183., Němc. III. 208. — M. = una-
vený, upachtený (chůzí, horkem). Val. Vck.,
Brt. Mtc. 1878. 37.

Morx = masopustní zábava. Dh. 112.

Mory, dle Dolany, Mohr, ves u Pod-
bořan.

Morych-us, a, m. = morychus, brouk.
M. kovobarvý, m. aeneus, lesklý, m. nitens.
Kk. Br. 167.

Morýt, u, m., z lat. moretum, panni sub-
fusci species. List. fil. X. 333.

Moržovati kukurici. Slov. Rr. Sb., Lipa
I. 183., III. 184.
Mosaď, i, f. = mosadz. Slov. Ssk.

Mosadz, i, f. = mosaz. Slov.

Mosadzník, a, m. = mosazník. Slov.
Bern.

Mosadzný = mosazný. Sadol si na m-ho
tátoša. Dbš. Sl. pov. I. 251.

Mosadzooděnec, nce, m Holý.

Mosadzový = mosazový. Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 251.

Mosaika = umělé vysazování rozličných
obrazů barevnými kaménky. Sb. uč. Cf.Vlšk.
96., 101.

Mosaikový. M. dlažba, dlaždičky. Us.
Pdl.

Mosaz. Šf. Strž. I. 65., Včř. Z. I. 10.,
Bř. N. 208., Schd. II. 55., Šfk. Poč. 278.,
Schd. I. 353., KP. IV. 721., Mkl. Etym.
202. M-zi mnoho. BO.

Mosazářství, n , die Messingfabrikation.
Hř.

Mosazničiti, il, ení, mosaznikovati, Mes-
singschmied sein. Šm.

Mosazný. BO., Ž. wit. 17. 35., 106. 16.
V MV. nepravá glossa. Pa. — M. Jan. Sbn.
899.

Mosazov, a, m., Messinghammer, ves
u Koldštýna.

Mosela, y, f, řeka Mosel, přítok Rýna.
Rk. Sl., S. N. V. 499.

Moser, sra, m. M. Bedřich. 1821.—1864.,
spisov. Šb. D. řeč. 270., Bačk. Př. 14.

Moset = muset'. Zlínsky. Brt. Mosí se.
NB. Tč. 81. (72., 179.) Musíš. GR. Já mosím;
A dyž jich pověšá, viseť mosá. Sš. P. 452.,
611. A protož moši želeti hubenství svého.
Št. Kn. š. 278. M koho k čemu = nutiti.
Na mor. Slov. Brt. D. 231. Cf. Jir. Mor. 46.

Moskov, a, m., Moskelle, ves v Unčovsku.

Moskováda, z fr. moscuade, nevyčištěný
žlutý cukr. Cf. Rstp 1713., List. fil. X. 333.

Moskovanka = Moskvanka. VzMotkva.
Mus. 1880. 441.

Moskovice, dle Budějovice, Moskowitz,
ves u Mikulova a u Plumlova.

Moskovit, u, m. = slída draselnatá. Bř.
N. 157.. Cndt. 8. — M., a, m = Moskvan,
Rus, hl. Starorus. Bern., Rk. Sl.

Moskva, ef. Mkl. Etym. 202., Rk. Sl.

Moskytové, vz Moskitové, Schd. II. 518.,

Hlb. I. 108., 219., II. 306., 333., 335., 408.

Moslem, a, m. = vyznávač islamu. Rk. Sl.

Mosor, z rumun. Mkl. M. = sval, žilka

ve dřevě, brzovatina, svála, brzeť, žilet, sloj.

okáč, vlasáč, květáč, kocour, die Maser, der

Flader. Sl. les. — M. = jedlový stonek

u země, z něhož se nádoba udělati může

na př. gelety (hrotky), solnice a j. Vz Mo-

soReček. Val. Vck. — M. = na poraněném

stromě ztvrdlá míza. Val. Vck.

Mosoreček, čku, m., vz Čerpák. Brt. D.
259., Mosor (dod.).

Mosorový. M. dřevo (svalové, fládrové,
jádrové), das Fladerholz. Sl. les.

Most. Bž. 229., Mkl. Etym. 203., Rk. Sl.
M. přenosný, válečný, polní, trubný, šikmý,
s věšadlem, fošnový, provazový, krytý, mří-
žový, vytahovací, točivý a p., vz NA. III.
165., IV. 192., 226., 227., 236., 237., 241.,
244., 250., 260., přístavní, Landungs-. Sl. les.,
na kozách, spouštěcí, na sudech, polostálý,
halbpermanent, na truhlících, Kasten-, na
koších, Korb-, prozatímní, Čsk., silniční,
o plných stěnách, Zpr. arch. IX. 29., praž-
ský. Dal. 190., Let. 84., 85., 251., 248., 261.,
261. Mosty římské. Vz Vlšk. 502. M. zvo-
ditý zpodjímal či vytahoval se kladkami.
Sdl. Hr. I. 31. Protož-li mostóv nedělají,
žeby nemúdrý mohl upadnouti s něho? Št.
Kn. š. 3. Tady to pořád chodí jako na
pražském mostě (četně). Us. Dch. Kdyby
jeho slova mostem byla, mnoho lidí by se
utopilo — mnoho lže. Us. Kšť. Hra (dívčí)
na kamenný m. Vz Km. 1887. 454., Brt.
Dt. 218. — M. = vyzdívka uzavírající ohniště
na straně, kudy žhavé plyny se odvádějí,
die Feuerbrücke. Šmr. 12. — M. mě. v Ža-
tecku. Pal. Rdh. II. 127., 399., Dal. 143.,
Arch. VIII. 597., Tk. IV. 734., V. 251.,
VI. 352., VII. 416 , Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk.
1368., 162., Sdl. Hr. L 256., II. 248., IV
297., Rk. Sl. — M., Bruck, myslivna u Vla-
šimě. M. Dlouhý, Knižní (Kněžmost), Ka-
menný. Vz Blk. Kfsk. 1368.

Mostařství, n., die Brückenbaukunst.
NA. III. 164.

Mostarzonka, y, ť., několik domkův
u Jablunkowa.

Mostec, stce, m. = můstek. — M., Mä-
stung, ves u Žlutic. Rk. Sl.

Mostecký, ého, m., der Brückenmeister;
sam. u Pelhřimova. M. Lázni, Mastigbad,
ves u Prostřední Olešnice. Rk. Sl. M. Mlýn,
Brückenmühle, mlýn u Police.

Mostečné, ého, n., ves u Kardašovy Ře-
čice. Blk. Kfsk. 906., Sdl. Hr. III. 274.,
Rk. Sl.
Mostečný. M. ulička. Půh. II. 426.
Mostek pneumatické vanny. Kk. Fys.
63. Hra na m. Dva chlapci (dívky) se drží
za ruce a činí takto most; ostatní pod-
bíhají, zadního chytnou. Vz Sš. P. 730, —
M., ves u Chocně. Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hr.
II. 278., III. 305., IV. 372., V. 363., Rk. Sl.
Mostice = mostina, das Brückenholz,
-brett. Loos. — M., Mosting, ves u Plzně.
Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.