Předchozí (1028)  Strana:1029  Další (1030)
1029
Mostík, u, m., das Brückchen; der Seiten-
steg; das Brustbein. Loos.
Mostina, y, f. = příční trám na mostě,
na nějž se podélné trámy kladou. NA. III.
165., Zpr. Arch. IX. 26. — M. = fošny
na most, podlaha,
die Brückenpfoste, der
Brückenbelag. Čsk., Nz. Vz Mostnice. —
M. = desky na podlahu i jinde, podlaha,
mostnice
ku př. v chlévě. Kld., Hdž. Šlb.
85., Brt. D. 231.
Mostiště, Moschtitz, ves u Radnic. Blk.
Kfsk. 22., 127., Rk. Sl.
Mustka, y, f. = dlážděný výstupek před
prahem stavení.
Sá., Světz. 1885. 226.
Mostky, pl., m., Mostek, ves u Tábora;
Pemlesdorf, ves u Kaplice. Rk. Sl.
Mostnatý, mit einer Brücke versehen.
Bern.
Mostní. M. drába, stavba, bárky, pole.
trámy. Vz NA. IV. 226.-229., 236.
Mostnice = tencí trám na mostě na příč
položený, mostina.
Us. Hk., NA. IV. 236.,
Nz. — M. — podlaha desková. V maštale
nic není, enom holé m., co ty koně stávaly.
. P. 779.
Mostniční, Pfahl-.
Mostný, vz Mostní. — M., ého, m. =
hlídač mostu; vyberač mostného. Pk.
Mostov, a, m., Mostau, ves u Steinhofu
v Chebsku. S. N. XI. 528., Blk. Kfak. 1368.,
Rk. Sl.
Mostovík, u, m., die Spreitze, Lauf-
spreitze, der Steg, Gestängeriegel, v horn.
Hř. 39.
Mostovina = podlaha ve stájích. Slov.
Rr. Sb.
Mostovitě, brückenartig. Přes sebe m.
ležící, brückenüberlagert. Sl. les.
Mostovní, ího, m., der Brückenmeister.
čsk.
Mostovnictví, n., das Pontonwesen. Čsk.
Mostovnictvo, a, n , (tas Pontonirkorps.
Čsk.
Mostovník, a, m. = mostař. Csk. —
M., u, m., das Polster, der Gestängebolzen,
v horn. Hr.
Mostovný, ého, m. = mostovník.
Mostovský, Brücken-. — M., ého, m.,
der Brückenwächter, Šm., Loos.
Mostový. M. váha, Zpr. arch., batterie,
NA. III. 160., založení (= mostu). 1 ulk.
R. 56. a.
Mostský Mlýn, Brückenmühle, mlýn
u Vodňan.
Mosty, pl, m., samota u Chrasti; ves
n Jablunkowa a u Těšína; Temmerschlag,
ves u Kumžaka. Rk. Sl.
Mosúr, a, m., nadávka. Na Slov. Dbš.
Obyč. 45.
Mosura keř. Hlb. II. 379.
Mosúrek, sku, m., vz Čerpák.
Mosúrka, y, f. = mosúrek. Mor. Brt. L.
1. 182.             
Mošär, e, f. = močár. Koby ni tá velká
m., šol bych k milé každý vešer. Slov. Sb.
sl. ps. II. I. 61.
Moščanky, nyní Horní Moštěnice. D. ol.
VI. 642.
Mošenka, y, f. = malá mošna. Šm.
Mošenkovatý, voll Kapseln. Šm.
Mošinka = mošnička. Němc.
Moškvan, a, m. = neposeda; člověk hloupý,
neobratný.
Ve vých. Čech. Všk., Kšá.
Mošna, pera, Bj., B. mik. Mark. 618.,
capsa. Sv. ruk. 317. a., Mkl. Etym., 203.
S mošnou podlé dvoruov chodí. Sv. ruk.
149. Dobrá vůle mošnu kůle (= ubývá z ni).
j Cf. Tlusto. Cokoli na jiném hyzdíš, i ve
své mošně najdeš, budeš-li hledati. Lpř.
j exc. — M., y, m , os. jm. D. ol. X. 732. --
M. Jindř., vyborný komik při čes. národ-
ním divadle, nar. 1837. Vz S. N., Rk. Sl.
M , Jandles, ves u Prachatic.
Mošner Fr. Jan, nar. 1797., prof a rektor.
Vz Jg. H. 1. 601., Šb. D. ř. 270., S. N.,
Rk. Sl.
Mošnice, Maschnitz, ves u Medonos. Blk.
Kfsk. 562 , Rk. Sl.
Mošnov, a, m., Engelswald, ves u Pří-
bora. Blk. Kfsk. 239., 911.
Mošňov, a, m., Moschen, ves u Teplice.
Rk. Sl.
Mošnová, é, f., Moschnowa, sam. u Lito-
myšle. Rk. Sl.
Mošo, a, n. = masko, mašuro, sele. Slov.
Rr. Sb.
Mošovce, pl., rodiště Kollárovo v Turci
na Slov. Pokr. Pot. 375.
Mošovice, dle Budějovice, Moschowitz,
sam. u Čimelic; Nespitz, ves u Vratenína.
Mošovský, ého, m., os. jm. M,, vz Te-
sák, Jir. Ruk. II. 45.
Mošt jablečný, hruškový (Zieder). Vz
KP. V. 479.
Moštěnice Horní, Ober Moschtienitz, ves
u Přerova; M. Dolní, Unter-Moschtienitz,
zámek u Kyjova.
Moštice, ves u Kostelce nad Čern. Lesy.
Moštiště, ě, n., Moschti-cht, ves u Vel.
Meziříčí.
Moštoměr, u, m., der Mostmesser. M.
Oeschleův, Wagnerův, klosterneuburský. KP.
V. 172.
Mošus, u, m., mimulus moschatus, rostl.
Dlj. 46., Slov. zdrav.
Mošusový nápoj. Pcht.
Mot, u, m.. obyč. motek, das Gebinde,
die Zaspel (příze). Laš. Tč.
Motací, n. = motání, závrať, der Taumel,
Schwindel; pomatenost, der Irrsinn. Má ja-
kési m. v hlavě. U Olom. Sd.
Motáček, čku, m., vz Motáč. M. nití =
niti na cívce namotané. Brt. D. 231.
Motačka, y, f. = žena, která motá. Us.
Motahýl, a, m. = motýl. U Skrýje. Kál.
U Košic. Brnt.
Moták, u, m. = viják, točidlo, die Haspel.
Sl. les. — M-ky = fasolové úponky. U Star.
Jičína. Vhl. — M. = tanec. Bačk. —- M ,
a, m., kdo něco motá. Na Polič. Zkr. — M. =
pták, die Wiesenweihe. M. jižní, s. Swai-
soni, die blasse Weihe. Ves. IV. 213., 211.
Cf. Brm. II. 749., 752. — M. = neohrabaný
člověk, nemotora.
Vých. Čech. Všk , Dvd.
Motalín, u, m., thais, hmyz. Šm.
Motalka, y, f. = kořalka. Kupuje kmotru
motalku. Vz Opilý. Us.
Motán, ě, m. = člověk, který se moce,
moták, neobrata, motovidlo.
Ten m. pořád
se mně před nohama moce. Mor. Šd.
Předchozí (1028)  Strana:1029  Další (1030)