1030

Motání Jdi pro dlouhé m. (= pro ko-
řalku). U Litomšl. Dš. Bylo by to hrubě
na veliké m. vykládať (dlouho by tó trvalo)!
Val. Brt. D. 231.

Motar, a, m., orithmum, der Meerfenchel,
rostl. M. pomoŕský, c maritimum. Vz Rstp.
733.

Motati. Cf. Mkl. Etym. 203. — abs.
Abecede, kočka přede, kocour motá, pes
počítá, liška vaří jíst, Říkadlo. Rgl. — se =
bez zaměstnání sem tam choditi. Pořád se
moce jako motovidlo. Us. Šd. — se komu .
Kerak koně zapřáhat, dy se mi motajú. Sš.
P. 415. — se kudy. Naši drotári motajú
sa (chodí) svetom. Slov. Rb. Sb. — čím.
Už moce rozumem (opilý). Brt. D. 231. —
se v čem: u víře. Bart. 158.
Motavý výklad. Sš. II. 160.
Motěchov, a, m., Motiechow, dvůr u Zá-
břehu.

Motek, tku, m., vz Mot.
Motešický Kašp., kněz 1718. Vz Jg. H.
1. 601., Jir. Ruk. II. 45., Šb. D. ř. 270.
Motivace, e, f. M. děje. Tš Laok. 18.
Motkati se za čím -jíti, bráti se. Slov.
Kým ony tam m ly sa za krajšími jahodami,
zatáraly sa do tých hor. Slov. Dbš. Sl. pov.
V. 76. — se kam. A nečakajúc odpovedi
motkala sa von. Orl. III. 40.

Motkov, a, m., Mautzendorf, ves u Štern-
berka na Mor.
Motky, pl., f.= motaniny. Slov. Rr. Sb.
Motl Jos., farář na Kladně, psal do Pa-
mátek, můj spolužák, +.

Motla, y, f. = metla. Slov. v Oravě. Rb.
Sb.
Motlacha. Etymologická m.
Motlach, a, m. = motlacha. Rk.
Motlár, a, m. = metlař. Slov. Loos.
Motle, sam. u Neveklova.
Motloch, a, m. = pomatený člověk, poše-
tilec, der Patzer. Laš. Tč.
Motlová, é, f., sam. u Dobříše.
Motočka, y, f. = motolice, motačka, zá-
vrat ovčí. Slov. Rr. Sb.
Motoha, y, f. = motožka. Slov. Ssk.
Motohlav, a, m. M. mozkový (u ovce),
coenurus cerebralís. Nz. lk. Vz Slov. zdrav.
Motoch, a, m. = motloch. Slov. Vlasov,
zubov nemá, a tvár pokrčená, na čo by ti
bola, starý motoch, žena? Čkžk. II. 276.
Molocha, y, f. = motožka. Slov. Ssk.
Motol. Tk. IV. 171.. Blk. Kfsk. 504.,
Rk. Sl

Motolečník, u, m., rostl. Tam jahnicám
zhubný m. nikde nerástol. Slov. Hol. 338.
Motolice = larva jistého druhu hmyzu,
phalaena cereana, med a vosk sžírající. S.
N. V. 508., List. fil. X. 333., Mkl. Etym.
194., Rk. Sl. — M. ostnatá, distoma echi-
natum, Brm. IV. 2 151. (153.. 155.), ne-
stejnorodá, d. heterophyes, tučná, d. cras-
sum, krviživná, d. haematohium, čočky, d.
lentis, oční, d. ophthalmobium (Schd. II.
530.), Odb. patb. III. 46.-48. (42., 45.),
Kram Slov., Čs. lk., List. fil. X. 333., ja-
terní, d. hepaticum, Schd. II. 530., kyjo-
nosná, d. clavigerium, ježatá, d. endolobum,
zúžená d. retusum, dlouhokrká, d. cygnoi-
des, válcovitá, d. cylindraceum, strakatá,

d. variegatum, Ves. IV. 151.—153., krevní=
krvoživná. Cf. Km. 1884. 715. — M. Má
m-ci. Vz Opilý. Us. Vck. — M., Veitstanz.
Na již. Mor. Šd.

Motolicový = závratový. Na tejto m-vej
motanině. Ruttkaj 20. M. dvojlící, dipro-
sopus distomus.

Motoličník, u, m. = pryskyřník jazyko-
vitý. Rstp. 10., Ssk.

Motolík, u, m. = matalík, motýl. Vz Ma-
talík.
Motoliš, e, m., vz Matalík.
Motoly, dle Dolany, vz Motol.
Motor. ZČ. I. 273. M. hydraulický. Zpr.
arch. IX. 29., větrný, Nár. list. 1883. č. 119.,
parní, plynový, vodní. Us. Pdl.

Motora, y, m. geschickter Mensch; iron.
m. = nemotora. Laš. Tč.

Motorický, motorisch. M. nerv, Osv. I.
144., 230., Dk. P. 5., deska. Osv. L 230.
Motorný. Mkl. Etym. 203.
Motošín, a, m., u Hranic na Mor. Šd.
Motoulení, n., motoulky, pl., f., Techtel-
Mechrel. Jaké jsou to m. (pletichy)? Dch.
Motouz = špagát. Cf. Mkl. Etym. 203.
Vzal prý sobě ze slaninky (slaniny) len
kúsek, až prý ostal na hambalku len mo-
túzok. Sš. P. 713. Dá mu pán Bůh starou,
starou, m-zema svazovanou. Sš. P. 745. Už
sa mi táhnú nohy jak motúz (špatně chodím).
Us. v Podluží. BRt.
Motouznice, e, f. = motouzník. Šp.
Motouzník, u, m., die Bindfadenbüchse ;
der Spagat. Dch.

Motouzový, Spagat-, Bindfaden-. M. ko-
berec. Pdl.
Motovidélča = motovidélko. Mor. Brt D.
Motovidlář, e, m. = kdo dělá motovidla.
Mor. Šd, Brt. N. p. 461.

Motovidlatý- Ty motovidlo motovidlaté.
Nadávka. Slez. Šd., Brt. D.

Motovidlce, e, í, sycer eraticus, rostl.
Mr., camedreas. 14. stol.

Motovidlo, gagia. Sv. ruk. 317. b. Cf.
Schd. I. 60., Mkl Etym. 203. Vdávalo se
m., bralo sobě starý trdlo. Sš. P. 723. —
M = národní tanec. Back.

Motovouz kožený. ZN., CE., BO. A ihned
vynide, svázán nohy i ruce motovúzy. Ev.
olom. 239. M., jímžto sě opášiujiú. Ž. kl.
108. 19. — M. = zavázané předánko. U Lou-
čímě. Psčk.

Motožka, y, f. Rozličné nemoce a m-ky
činily Turky neschopné k boji. Sl. let. II.
245.

Motrha, y, f., der Wirrwarr, die Fitzerei.
Slov. Loos.
Motrcha, cf. Mkl. Etym. 203.
Motrchati, vz Mkl. Etym. 203.
Motrlák, a, m. = motýl. Vz Motolík.
Motrýnek, nku, m. Hodvabu piet m-kov.
81. let. III. 81.
Motúz, vz Motouz.

Motyčín, a, m., Motičin, ves u Slaného.
Rk Sl.

Motyčka tříhranná, vidličkovitá. NA. IV.
80. - M., os. jm. D. ol. VII. 165.
Motyčkový, Reuthaue-. Šm.
Motyka, na Zlinsku kučovnica. Brt. Cf.
Mkl. Etym. 203 V MV. pravá glossa. Pa.