Předchozí (1030)  Strana:1031  Další (1032) |
|
|||
1031
|
|||
|
|||
To je na m-ku (= špatné). Us. Rgl. Je to
s ním na m-ku (špatně). Rgl., Kšť. Zůstal bych rád tvým služebníkem až do m-ky (do smrti). Dvrsk. Nepomůže mu nic než m. a rýč (umře). Tkč. Byl na m-ku opilý. Us. Zpitý na m-ku (notně). Brt., Sn., Bda. Ten tak pravdu mluví, jáko když z m-ky střelí (lže). Šd. Keby som vedela, že m. vystrelí, Hneď by ťa zastrelila. Slov. Orl. IX. 246. — Hádanky: 1. Chodím s chudým na robotu, nejím, nepiju a přece nouze ne- mám. Brt. Dt. 144. 2. Kde nechal Adam motyku, když přestal kopať? Na topoře. Mor. Brt. Dt. 161. — M., y, m., os. jm. Tk. V. 65. Motykáč, e, m., die Hammerhaue. Am.
Motýl akk. m la, vz Bž. 78. Motýli, pl.
Hus II. 287. Vz Rozletěti se, Matolík, mo- tolík, motoliš, motrlák, drmotél, bosorka. Mor. Brt,, Šrc. 66., 78, 102., 104., Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 194. V MV. ne- pravá glossa. Pa. M. je většinou m. denní, můra m. noční; někde můra znamená kaž- dého motýle (na Hané, v Podluží a j). Brt. M. denní, diurna, Tagfalter, večerní či ly- šaji, sphingidae, Dämmerungsfalter, Schwär- mer, drobní, microlepidoptera. Brm. IV. 349., 376., 396. M bodlákový, citronový, dubový, kmínový, kopřivový, kostkovaný, mnoho- barvý, perleťový, řepní, topolový, hlohový. Schd. II. 514-515. Cf. Hlb. rejstřík XXXI., Pokraj (motýlích křídel, dod.) — M. = psaní, list. V zlodějské řeči. — M. = troj- úhelníček u rukávu mužské košile. Us. Frč. Motýla, y, f. = mašle. Laš. Kál.
Motýlec, vz Motýl.
Motýlí křídla. Čch. Sl. 10.
Motýlice, libellula, die Wasserjungfer.
M. modravá, agrion puella, modrá či šidlo vodní, calopteryx splendens, panenská, c. virgo, ploskonohá, platycnemis pennipes, smaragdová, lestes sponsa, štíhlá, lestes. Brm. IV. 546. - 548. Motýlokvétý = motýlokvětný. Osv. VI.
687., Rosc. 166., Rk. Sl. Motýlovati = psáti. V zloděj. řeči. Vz
Motýl (konec). Motýlovitý. M. rostliny. Slb. XLIII.,
519., Schd. II. 308. Motýlový hořák, plamen plynový. ZČ.
Motys, a, m. = Matěj. Břez. Živ. Petra
z Rož. 232. Mouček, čka, m., os. jm. Tk. V. 249.,
VI. 70., 262. Moučeti, el, ení, mehlig werden. Bž. 191.
Moučička, y, f., vz Mouka. Ht. Sl. ml.
243. Moučitý, mehlig. Ves. I. 71.
Moučivka, y, f., Mehlblume. Rk.
Moučka křemenová, Quarz-, kostní (hrubá,
pařená, rozpuštěná), Šp., rudná, puchovná, NA. IV. 159., šamotová, Us. Pdl., ze se- mene lněného, rýžová, hořčičná. Nz. lk. M. kamenečná, salnytrová, KP IV. 458., 421., jedová. Schd. I. 300. — M., Mautschka, mlýn u Tábora; sam. u Chvalšin; M. Zadní a Prední, hájovny u Krumlova. Moučkař, e, m. = moukaŕ. U Přer. Kd.
Moučkovati, mit Mehl bestreuen.
|
Moučko vitý, mehlartig. Sm.
Moučňák, a, m. = holub barvy pope-
lavé. Jmt. Moučnatka, y, f. = druh hrušek. Rr.
M. Bš. Moučnice = hruška. Vz Rstp. 516. —
M. = jídlo z mouky a vody, polévané máslem. Na Vsacku. Vck. — M. = skříň, ve které se včely za nedostatku pele uměle moukou krmí. Lš. — M. = druh plísně, oïdium. Nz. lk., Čs. lk. Moučník, u, m. = trám s otvorem, k němuž
melivo z lubu se svádí, der Mehlbaum, -balken, die Mehlbank. Šp., Prm. IV. 236. — M. = truhla na mouku, der Mehlkasten, Šp, Hř., der Mehlkasten bei Waschherden. Hř. — M. = moučný pytlík, der Mehlbeutel. Nz. — M. = dětská nemoc, na jazyku se usazuje vrstva bílá jako mouka. Dítě má m. U Kr. Hrad., u N. Bydž. Kšť. — M. = moučné jídlo. Vz Kram. Slov. Močníkovitý. M. rostliny, chenopodieae:
bytel, merlík, žminda, cvikla, kafratka. Vz Rstp. 1276., S. N. V. 1036. Moud. Vejce jsou u ptáků, moudy u ssav-
cův a čtvernohých zvířat symbol plodnosti. Koll. St. 279. M. vodní (nemoc) = velké kalhoty, vánoce. Us. Rjšk. — M. = průtrž. Us. — Cf. List. fil. XI. 173, Mkl. Etym. 201. Mouďatý = mouditý. Vz List fil. XI. 173.
Moudě, vz Moud.
Moudí, vz Moud. — M. = průtrž v šourku,
veliký šourek. Us. Tkč. Cf. Mkl. Etym. 201. Moudíče.. Vz List. fil. XI. 173.
Moudivláček = moudíček, mudivláček,
der Remitz. Cf. Schd. II. 444., Brm. II. 2. 578. Moudovec čili moudní měšec, mošna.
Koll. St. 279. Mouďovitý, hodenförmig. Nz., Rst. 439.
Moudr, a, o, vz Moudrý.
Moudře o něčem přemýšleti. Št. Kn. š.
6. Vždycky dobře mluvit moudře. Dch. Moudřík, a, m., os. jm. Pk. MP. 105. —
M, u, m. = maldřík. Mkl. Etym. 181. Moudro. To je Šalomounovo m. (o vtip-
ném dítěti). U Rychn. Msk. To je m. (moudré dítě)! Č. T. Tkč. Múdro s hlúpym a ostro s tupým. Slov. Sldk. Dobeš svým moudrem pripřáhl. Ehr. 23. Moudrokydač, e, m. Mus. 1881. 455.
Moudrooký, klugäugig. Dch.
Moudrost zostúpila teda k zemi a šla
ku tým predo všemi, pri ktorých na svoj statek najvätší videla nedostatok, ku neve- domcom a hlúpcom: tu však nikto nebol kupcom. Keď tu nič neutŕžila, k múdrym sa obrátila. A hla, títo všetko zakúpili honom. Zbr. Baj. 43. M-sti neposlední čásť jest moci raditi sobě i věcem svým. Kom. Tuze veliká m. bývá časem veliké bláznov- ství. Rubeš. Vědě jednoho krále múdrého nad vše múdrosti. Kat. 480. Plný ducha sv. a múdrosti. Pass. Povýšené múdrosti páni nám přízniví; Protož vaší moudrosti prosíme za naučení NB. Tč. 36., 90. Nepo- máhá žáden pút k múdrosti, když sám seba človek nosí chodíc v bláznivosti. Glč. II. 119. M. dražší jest nade všecko zboží. Vulg. |
||
|
|||
Předchozí (1030)  Strana:1031  Další (1032) |