1032

Přísl. 3. 15. Múdrosť jest dražší než i žádné
(quilibet) sbožie. Alb. 23. By jej čsti, múdro-
sti učil. Alx. Aby jedni od druhých múdrosť
táhli, schöpfen. Št. Z pošetilej nemndrosli
múdrosť nevyskočí. Us. Té. S múdrostí jest
dojíti všeho. Ezp. 1614. Múdrosť dlúho ne-
muož tráli, ktož chce na ni leně tbáti. Sv.
ruk. 266. M- ticho chodí. Tč. Kdo blece
sám se chvále, od toho jest múdrosť dále.
Výb. I. 959. Z přielišné m-sti nemuož býti
statečnosti. Krnd. 216. Opatř se m-stí pro
život ten, budeš i ostatním zaopatřen; Štěstí
nás někdy hledá, ale m. chce býti vždy
hledána. Us. Hkš.

Moudrov, a, m., Maudrow, ves u Tá-
bora. Bik. Kfsk. 850., Sdl. Hr. IV. 372.,
Rk. Sl.

Moudrý, pol. madry. Cf. čínské: man-
darin. Šf. Strž. I. 587., III. 533, Mkl. Etym.
201. Múdrý prý memuší skákať, dyž žena
vízdá. Ľ Dormažl. Jrsk. Latiníci hyzdí knihy
české, aby jen sami múdři byli vidíni, für
weise angesehen worden. Št. Treskci m-ho
a bude té milovati. Hus I 241. M. žena
muži moudroať dává. Brodž. Zle nohoum
pod nemoudrou hlavou. Mudr. 319. Druhý
den vždycky moudřejší. Exc. M. chybí-li,
chybí neskoro, ale sporo. Jrsk. Kdo chodí
s m-mi, moudrý bude. Cf. Blázen. Tu nej-
lépe býva, kde moudří vládnou; M. ne-
skrblí, však také nemrhá; M. více mysli,
nežji mluví. Sb. uč. Múdrý strpí bláznivého
a ne blázen podobného; M. aobře hledí,
kde jaká věc sedí; Lepší m. muž než silný.
Us. Té. Moudrým ten se darmo zove, kdo
neumí radiť sobě; Moudrá i v tom pozná
se hlava, že, co musí, z dobré vůle koná;
M. jest nejbohatší, ale nenosí bohatství své
na ramenou, nýbrž v srdci; Není ten m.,
kdo mnoho ví, a'le ten, kdo ví, čeho třeba.
Us. Hkš. Sám u sebe nebývaj moudrý;
Nenie nemúdřejšího, než kto múdře mluví
a zle činí: Múdrý sčestie na nesčesfie ne-
sadí, smluví se raději než svadí. Krnd. 170.,
211. Člověk múdrý lepšíť bývá než ten, jenž
hradov dobývá. Ezp. 1619. M. v hádce
ustoupí; M hlava nedbá na hloupá slova.
Us. Bž. M. bez hádání uhodne. Lpř. M. ne-
podléhá přírodě. Bž. exc. M-mu i mútev
lízati. Smil M. na vrchu zastaví. Výb. II.
727. M. ucho nedbá hloupých řečí. Pk. —
z čeho. Nejsem z něho m. = nemohu jeho
povahy vyzpytovati. Brt., Vk. — jak. M.
jako čep. Šml. M., jak Šalomounovy gatě,
Us. Bayer., jak Šalamúnova košula (řiť).
Val. Vck. Tys tak m., jak já hlúpý (tak říká,
komu se praví, že je hloupý). Us. Šd. —
Podlé světa byl moudrý. Bart. 10. — n t
čem: na řemeslech. Výb. I. 337. —v čem:
ve věcech politických. Posp. — komu. Ne-
bývaj múdr sám sobě. BO. — Titul. Službu
naši Vaší milosti vzkazujem, múdří a opa-
trní páni. NB. Té. 92. — M., os. jm. Tk.
V. 72.

Moudy, vz Moud.

Moucha. Cf. Brm. IV. 498., 504., Schd.
II. 518.—519, Dlj. 88., Šrc. 62,—63., Rk.
Sl., Mkl. Etym. 206., bul. muša = štípati.
M. španělská (puchýřník, pryskýrka). S. N.
V. 505, Mllr. 27., Kk. Br. 270., Schd. II.

509., Slov. zdrav. M. svatojanská. Mllr. 27.
58. M-y bezpečně usmrcující papír. Vz Čs,
lk. IX. 405. M. u Homera. Vz List. fil. IX.
91. Cf. Hlb. I. 344., 411., II. 38., 227. M.
vrndžá. V Podluží. Brt., Tč. Nemám sme.
tany, ani co by se m. utopila. Us. Hnšk-
M. okolo oka silně bzučící přináší novinu.
Us. Doma ho štípou mouchy (o neposedovi).
Šml. Jako když hodí mouchu do pekla,
(marně). Us. Fortuna má někdy divné mouchy
(choutky). Drsk. M. kousne vždy do bola
véno. Us. Kšť. M. s pavím ocasem. Lpř.
Z mouchy slona dělati. Výb. II. 1184. Hla-
dový se i o mouchu vadí. Č. M. 191. —
M. = souhvězdí. Stč. Zem. 25. — M., y,
m., os. jm. Tk. IV. 239.

Mouchnice, Mauchnitz, ves u Koryčan.

Mouchov, a, m., Mauchower Mühle, mlýn
u Běchovic.

Mouchový. M. dřevo (hořké), quassia
Fliegenholz, pepř, -pfeffer. Mllr. 85., 80.

Mouillovaný. M. souhlásky. Vz List.
fil. 1888. 199.

Mouka, moučička. Vz Kram. Slov., Mkl.
Etym. 201., Rk. Sl. M. dlouhá, krátká. Us.
Rgl. M. kaštanová, z placek lněných, Lein-
kuchenmehl, z pískavice (z řeckého sena),
Bockshornmehl, Nz. Jk., kasávová, maniho-
tová, Rstp. 1341., sádrová. Kř. 106. Pro
mouku jíti a pytle tam nechati. Exc. Jaká
múka, taký chléb. Slez. Šd. Spraviľs to,
jako vítr mouku. Hkš. Máš moc mouky
(mnoho mluvíš, lžeš). Us. Tkč. — M. =
peníze. U praž. pepíků. Nár. listy. — M. =
pekař. M. leží v trávě (spí). Us.

Moukeň, kně, f., guilielma, rostl. Vz
Rstp. 1613.

Moukeš, kše, f., aleurites, der Aleurites,
rostl. M. trojlaločný, a. triloba, lakonosný,
a. laccitera. Rstp. 1348.

Moukovitý, mehlartig. Vz Rstp. 439.

Moula, y, f. = huba (sprostě). Podepře-li
řá někdo hlavu pod bradou rukou, říká se
mu: Zač ta m. na tom krámě? A on odpo-
vídá: Co se ptáš, ty krobiane! Us. Pdl.

Moule, e, f. = moula.

Moulík, vz Moula. -- M., Maulik, sam.
u Sedlčan.

Mouňa také = moula. Tkč.

Mour = černá manna, černá kůra na
chrněli, der Russthau, fumago salicina. Tmavá
místa na listech chmelových objevují se
obyč. v červenci. Pta.

Mourati se = černati se. U N. Kdyně.
Rgl.

Moureček, čka, m. = mourek. Rk.

Mourek, rka, m., os. jm. M. Jiřík. Blk.
Kfsk. 1157. — M.Theoci. Tf. Mtc. 248. -
M. Václ., dr. a mim. prof. čes. university,
nar. 1846. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 147., 168.,
179., Pyp. K. II. 269.

Mouřenec, nce, m. Sv. M. = Mauricius.
Cechy. I. 123., Rk. Sl.

Mouřeník, a, m. = člověk umouraný,
černý, zamazaný, špinavý. U N. Kdyně.
Rgl. — M. = mouřenín. Rgl.

Mouřenín. BO , Mkl. Etym. 204. M-na
bílým činiti. Výb. II. 1184. Nepoštěstilo se
mu m-na omyti (věc napraviti). Šf. Strž. II.
369. — M. = uzené maso, v chlebě zape-