1033

čené. U Příbora. Mtl. — M. rťutěný. Vz
KP. IV. 700. — M , Maurenin, sam. u Votic.
— M., os. jm. M. Tob. 1593. Jg. H. 1. 598.,
Jir. Ruk. II. 19., Sbn. 948.

Mouřenínka, y, f., Mauřeninka, samota
u Smíchova.

Mouřenínový, Mohren-. Synové m-ví,
Aethiopum. BO.

Mouřenínský. M. země, vlasť. BO.

Mouřeníny, sam. u Podolí ve Voticku.
Rk. Sl.

Mouřinov, a, m., Morein, ves u Ždánic.

Mourovatý kůň, der Mohrkopf. Čsk.

Mourový, Staub-. M. uhli, Stč. Zem. 697.,
NA. V. 516., hromada, Löschehaufen, m. Dch.

Mousa, y, f. = oteklost ovčí hlavy. U Lou-
číme. Psčk.

Mousselin, u, m., látka, z fr. Us.

Mousselinový, Mousselin-. Us.

Moustěrka, y, f. Na M ce, pole u My-
dlovar. BPr.

Moutění, n. M. samohlásek = proměňo-
váni samohlásek jasnějších v temnější. Ndr.

Moutev. Bž. 99., 226., Mkl. Etym. 189.

Moutidlo, a, n., die Schlämmaschine. Hr.

Montiti. Bž. 9. — abs. Nevieš krávy
dojiť ani mútiť. Sl. ps. 368. ~ co: vodu,
Z. klim., máslo (tlouci). Us. Šp., Brt. Němci
Čechy tak hrozné mútichu (rušiti, znepoko-
jovati). Pulk. (Výb. I. 443.). — co komu.
Sčaslivý, komu bohatstvo rozumu nemútí,
by mohl spolu bohatstvím i srdcem vlád-
nouti. Glč. I. 233. — se več. d rádo se
mouti v o. Ndr. — se čím. Nemáme se tím
m. Hus III. 242.

Moutnice, e, f., Mautnitz, ves u Husto-
peče

Moutník, u, m., der Schlammkasten. Hř.

Moutvička, y, f. = malá moutev. — M ,
y, rn., os. jm. 16. stol. Mus. 1884. 436.

Mouzdřivka, y, f. Oba hoši onemocněli
na m-ku. Dch. exc. z novin. Cf. Mouzdry.

Mouzdry, dětská vyrážka, ein Kinder-
ausschlag. U Litovle. Kčr.

Mouzovati = hledati, čeho hledati ne-
máme, po čem nám nic není. Na Hané.
Wrch., Bkř. U Rychn. Ntk. M. = bez účelu
z místa na místo choditi, se potulovati, po
nocích choditi. U Kr. Hrad. Kšť.

Movič, e, m. Jelen m , blastoceros. Brm.

I. 3. 167.

Movičství, n., pattimonium. 15.stol.

Movitina, y, f. = movitosť. Najdeš tu
m-mi a rozličným nářadím přeplněné chyše.
Koll. III. 113.

Movitinkář, movitkář, e, m., der Ga-
lanteriearbeiter. Kv. 1842.

Movitinovati, meubliřen. Rk.

Movitostní, Mobilar-. J. tr.

Movitý = jmění mající. M člověk. Půh.

II. 348. Ta bieše jedna žena veliká a ra-tá.
Bj. J'mu Bóh byl domovit, i byl tiem vždy
viece movit. L. Ap. Má jiného (rukojmč)
postaviti tak dobrého a m-ho. Arch. VII.
621. - M. = mohvitý. Cf. Poletný, Nemo-
vitý, Nemohovitina, Hýbati (dod.), Hýbavý
(dod.). Na Třeboňsku ruchomý. M. a nemo-
vité věci. Tov. Zboží m. i nemovité. Půh.
II. 5. M. kotel parní, stroj parní. Hrm. 17.,
90.

Movřice, ves. Arch. VII. 640.

Moyses Štěpán. Vz Slavín I. 201., Pyp
K. II. 472., 477.

Mozaikované sklepení. Koll. St. 358.

Mozatý = dolíčkovatý (od neštovic). Jest
všecka od neštovic m-tá. V Roučíně u Kruml
Plsk.

Mozdárna, y, f., sam. u Vamberka.

Mozeček, vz Mozek.

Mozečkochran, u, m., der Hírnschirmer
(náčiní ranlékařské). Šm.

Mozečkovitý. M. uložení. KP. V. 372.

Mozečkový. Strom života ru-vý. M. vý-
běžek k mozku, crus cerebelli od cerebrum.
M. nesrovnalo-ť (nejistá chůze), ataxia cere-
bralis.

Mozečnice, e, f., die Cervelatwurst. Rk.

Mozečnicový. Hnisavý zánět m., Con-
vexitätsmeuingitis.

Mozek. Cí. Schd. II. 333., Slov. zdrav.
200., 226., Čs. lk., Mkl. Etym. 203., Rk. Sl.
U Hustopeče posud mozg. Brt. D. 86. Ode-
brání mozku, excerebratio. Křž. Por. 614.
Zánět mozku, encephalitis, kýla mozku, en-
cephalocele, změknutí mozku, eucephalo-
makuia, ztvrdlosť mozku, encephalosclerosis,
výhřez mozku = kýla mozku. Nz. lk. Cho-
roba mozku z otravy olovem, encephalo-
pathia satumina; otřesení mozku, commotio
cerebri; smáčknutí m-ku, compresaio cerebri;
zánět m-ku (druhotný, encephalitis secun-
daria, korový rozlity mezerový, e. inter-
stialis diffusa conicalis, náhlý či prudký,
e. acuta, novorozeňat, e. neonatorum, po-
časný, e. chronica, podnáhlý, e. subacuta,
rozsetý, e. dissemiuata, sýrovitý, e. caseosa,
tuberkulosní, e. tuberculosa, úrazový, e. trau-
matica). Ktt. exc. Ten si dal m. na slunce
vysušit (zhloupl). U Litmši. Dšk. Dlouho
potřebuje, nežli mu co do mozku vejde.
Hanka. Vínko chutné dělá mozgy mútné.
Koll. Zp. II. 363. Vyrazil mu mozky. Koll.
— M. = hlava, rozum. Očarovalo ho, až
se mu z toho m. točí (o zamilovaném). Světz.
1881. 534. Každý podlé svého mozku jedná.
Us. Hlava bez mozku; Hlava jako báně a
mozku nic. Lpř. To vedlé jejich mozku
lepší se jim býti zdálo. V. — M. = čís.
Vysrkuje mozk z kostí. V. Pol. 217., Bart.
19. Vz Mozk (dod.).

Mozekant, a, m. = tesařík brouk. U Ivan-
čic. Brt. Vz Muziganěc

Mozerov, a, m., Mozorow, ves u Něm.
Brodu. Rk. Sl.

Mozetta, y, f. = iisté roucho klerikalní.
Bor. 4.

Mozg, vz Mozek. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Mozgál, a, m. = člověk neohrabaný. U Star.
Jičína. Vhl.

Mozgáň, ě, m., nadávka. U Fryštátu. Džl.

Mozgřávka, y, f.= rýma. Val. Vck.

Mozk, medula v kostech. BO., Sv. ruk.
314.

Mozkochranec, nce, m , meningophylax.
S. N. V. 243.

Mozkomíchový = cerebrospinalní. M.
nerv, S. N. V. 516., 784., Dk. P. 4., mok,
Cerebrospinalflüssigkeit, tlak, -druck, ústrojí
-organ, zánět blan, -meningitis. Ktt. exc.



	1033

	čené. U Příbora. Mtl. — M. rťutěný. Vz KP. IV. 700. — M , Maurenin, sam. u Votic. — M., os. jm. M. Tob. 1593. Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 19., Sbn. 948. Mouřenínka, y, f., Mauřeninka, samota u Smíchova. Mouřenínový, Mohren-. Synové m-ví, Aethiopum. BO. Mouřenínský. M. země, vlasť. BO. Mouřeníny, sam. u Podolí ve Voticku. Rk. Sl. Mouřinov, a, m., Morein, ves u Ždánic. Mourovatý kůň, der Mohrkopf. Čsk. Mourový, Staub-. M. uhli, Stč. Zem. 697., NA. V. 516., hromada, Löschehaufen, m. Dch. Mousa, y, f. = oteklost ovčí hlavy. U Lou- číme. Psčk. Mousselin, u, m., látka, z fr. Us. Mousselinový, Mousselin-. Us. Moustěrka, y, f. Na M ce, pole u My- dlovar. BPr. Moutění, n. M. samohlásek = proměňo- váni samohlásek jasnějších v temnější. Ndr. Moutev. Bž. 99., 226., Mkl. Etym. 189. Moutidlo, a, n., die Schlämmaschine. Hr. Montiti. Bž. 9. — abs. Nevieš krávy dojiť ani mútiť. Sl. ps. 368. ~ co: vodu, Z. klim., máslo (tlouci). Us. Šp., Brt. Němci Čechy tak hrozné mútichu (rušiti, znepoko- jovati). Pulk. (Výb. I. 443.). — co komu. Sčaslivý, komu bohatstvo rozumu nemútí, by mohl spolu bohatstvím i srdcem vlád- nouti. Glč. I. 233. — se več. d rádo se mouti v o. Ndr. — se čím. Nemáme se tím m. Hus III. 242. Moutnice, e, f., Mautnitz, ves u Husto- peče Moutník, u, m., der Schlammkasten. Hř. Moutvička, y, f. = malá moutev. — M , y, rn., os. jm. 16. stol. Mus. 1884. 436. Mouzdřivka, y, f. Oba hoši onemocněli na m-ku. Dch. exc. z novin. Cf. Mouzdry. Mouzdry, dětská vyrážka, ein Kinder- ausschlag. U Litovle. Kčr. Mouzovati = hledati, čeho hledati ne- máme, po čem nám nic není. Na Hané. Wrch., Bkř. U Rychn. Ntk. M. = bez účelu z místa na místo choditi, se potulovati, po nocích choditi. U Kr. Hrad. Kšť. Movič, e, m. Jelen m , blastoceros. Brm. I. 3. 167. Movičství, n., pattimonium. 15.stol. Movitina, y, f. = movitosť. Najdeš tu m-mi a rozličným nářadím přeplněné chyše. Koll. III. 113. Movitinkář, movitkář, e, m., der Ga- lanteriearbeiter. Kv. 1842. Movitinovati, meubliřen. Rk. Movitostní, Mobilar-. J. tr. Movitý = jmění mající. M člověk. Půh. II. 348. Ta bieše jedna žena veliká a ra-tá. Bj. J'mu Bóh byl domovit, i byl tiem vždy viece movit. L. Ap. Má jiného (rukojmč) postaviti tak dobrého a m-ho. Arch. VII. 621. - M. = mohvitý. Cf. Poletný, Nemo- vitý, Nemohovitina, Hýbati (dod.), Hýbavý (dod.). Na Třeboňsku ruchomý. M. a nemo- vité věci. Tov. Zboží m. i nemovité. Půh. II. 5. M. kotel parní, stroj parní. Hrm. 17., 90.	Movřice, ves. Arch. VII. 640. Moyses Štěpán. Vz Slavín I. 201., Pyp K. II. 472., 477. Mozaikované sklepení. Koll. St. 358. Mozatý = dolíčkovatý (od neštovic). Jest všecka od neštovic m-tá. V Roučíně u Kruml Plsk. Mozdárna, y, f., sam. u Vamberka. Mozeček, vz Mozek. Mozečkochran, u, m., der Hírnschirmer (náčiní ranlékařské). Šm. Mozečkovitý. M. uložení. KP. V. 372. Mozečkový. Strom života ru-vý. M. vý- běžek k mozku, crus cerebelli od cerebrum. M. nesrovnalo-ť (nejistá chůze), ataxia cere- bralis. Mozečnice, e, f., die Cervelatwurst. Rk. Mozečnicový. Hnisavý zánět m., Con- vexitätsmeuingitis. Mozek. Cí. Schd. II. 333., Slov. zdrav. 200., 226., Čs. lk., Mkl. Etym. 203., Rk. Sl. U Hustopeče posud mozg. Brt. D. 86. Ode- brání mozku, excerebratio. Křž. Por. 614. Zánět mozku, encephalitis, kýla mozku, en- cephalocele, změknutí mozku, eucephalo- makuia, ztvrdlosť mozku, encephalosclerosis, výhřez mozku = kýla mozku. Nz. lk. Cho- roba mozku z otravy olovem, encephalo- pathia satumina; otřesení mozku, commotio cerebri; smáčknutí m-ku, compresaio cerebri; zánět m-ku (druhotný, encephalitis secun- daria, korový rozlity mezerový, e. inter- stialis diffusa conicalis, náhlý či prudký, e. acuta, novorozeňat, e. neonatorum, po- časný, e. chronica, podnáhlý, e. subacuta, rozsetý, e. dissemiuata, sýrovitý, e. caseosa, tuberkulosní, e. tuberculosa, úrazový, e. trau- matica). Ktt. exc. Ten si dal m. na slunce vysušit (zhloupl). U Litmši. Dšk. Dlouho potřebuje, nežli mu co do mozku vejde. Hanka. Vínko chutné dělá mozgy mútné. Koll. Zp. II. 363. Vyrazil mu mozky. Koll. — M. = hlava, rozum. Očarovalo ho, až se mu z toho m. točí (o zamilovaném). Světz. 1881. 534. Každý podlé svého mozku jedná. Us. Hlava bez mozku; Hlava jako báně a mozku nic. Lpř. To vedlé jejich mozku lepší se jim býti zdálo. V. — M. = čís. Vysrkuje mozk z kostí. V. Pol. 217., Bart. 19. Vz Mozk (dod.). Mozekant, a, m. = tesařík brouk. U Ivan- čic. Brt. Vz Muziganěc Mozerov, a, m., Mozorow, ves u Něm. Brodu. Rk. Sl. Mozetta, y, f. = iisté roucho klerikalní. Bor. 4. Mozg, vz Mozek. V MV. nepravá glossa. Pa. Mozgál, a, m. = člověk neohrabaný. U Star. Jičína. Vhl. Mozgáň, ě, m., nadávka. U Fryštátu. Džl. Mozgřávka, y, f.= rýma. Val. Vck. Mozk, medula v kostech. BO., Sv. ruk. 314. Mozkochranec, nce, m , meningophylax. S. N. V. 243. Mozkomíchový = cerebrospinalní. M. nerv, S. N. V. 516., 784., Dk. P. 4., mok, Cerebrospinalflüssigkeit, tlak, -druck, ústrojí -organ, zánět blan, -meningitis. Ktt. exc.