1035

nější na vozoch, menej majetný ale v košoch.
Slov. N. Hlsk. XIII. 213. - na čem. Byl
m. na penězích. Půh. 1545.

2. Možný Jan, 1845. Jg. H. 1. 601.

Možucha, y, f. = jalovec chvojka, chvojka
rajská, neťata, břinka, juniperus sabina,
rostl. Vz Rstp. 1426., Odb. path. III. 849.,
Slb. 286. M. = boborelka, physalis Alke-
kengi, Judenkirsche. Rr. Sb.

mpn ve strč. místo mn. List. fil. VII.112.

Mr kořen v: mříti, uiořiti, mařiti, zmur,
mor atd. Bž. 31.

Mrácký z Dubé. Sdl. Hr. IV. 273.

Mrač, e, f. M. Dolní a Horní, Unter-,
Ober-Mratsch, ves u Benešova v Buděj.
Kk. Sl.

Mračák, a, m. = mraček. U Úpice. Kodym.

Mraček, čka, m. = kdo se stále mračí,
člověk zamračený, ein finster sehender Mensch.
— M., čku, m. = mračení se, pláč. Na po-
hřbu bylo mnoho mračků. U červ. Kostelce.

Mráček, čka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1126.

Mračení, n., vz Mračili.

Mračenka, y, f. = studánka. Pam. arch.
I. 90.

Mračíce, rubus, genus ligni spinosi. V MV.
nepravá glossa. Pa.

Mračínek, nku, m. = mračínko. Jrsk.

Mračínko, vz Mračénko, Mrak.

Mračiti. — abs Děti mračí (plači). V se-
verových. Čech. Vor. Bůh, jenžto svieti
i mračí a dává, komuž co ráčí. Hr. ruk.
237. Mněli (lidé), by král jako Buoh mračil
i hřímal, kdyby chtěl. Pass. mus. 484. —
se kde. Ten se dnes ve škole mračil (ústa
k pláči stahoval). Us. Vck. Nad vesnicí se
mračil zasmušilý hrad. Vrch. Les se z dálky
mračil na obzoru. Vrch. Na tom pohřbu
moc se m-li (plakali). U Červ. Kostelce. —
se nač. Mračí se na déšť. Dch. — se jak.
Mračí se jako panský býk. Us. — se odkud.
Zdá se mu, že zlověsť z lící těch se mračí.
Kká. K sl. j. 208.

Mračko, a, m., os. jm. 1366. Mus.

Mráčková, é, f. Albína Dvořáková-Mráč-
ková, nar. 1850., básn. Vz Bačk. Př. 48.,
Rk. Sl.

Mračlivý, vz Mračivý.

Mračnati = mračiti se, finster werden.
Už mračná. Us Laš. Tč.

Mračně hleděti. Čch. Bs. 44.

Mračnice. Blk. Kfsk. 330., Rk. Sl.

Mračno. V předposlední řádce polož mu
za Sedí. Mračénko, mračínko. Cf. Sté. Zem.
625. Je pod mračnem (zamračeno). Us. Sd.
M. deštivé. Sté. Zem. 625. M. ovčí, Feder-,
hromadná. Haufen-, vrstvová, Schichten-,
bouřková. NA. V. 365. Táhne se jako smola,
jako mračno. Brt. V tom se m. postavilo
a tu chůvěnku zabilo. Sš. P. 179. Nebude
z toho mračna déšť (také = nebude z těch
námluv žádná svatba). Us. — Hádanka: Roz-
trhaná plachta nad zemí letí (mračno). Brt.
Dt. 144. — M. = široký klobouk. Cf. Bouřka.
Mor. — M. = tmavě vlasy. Temná m. Čch.
Brč. 50. — M., a, m., os. jm. Mus. 1880.
256.

Mračnochodý = mrákotou, temnotou krá-
čející, temnostopý, ijegoyolti?, im Dunkeln
wandelnd. Exc.

Mračnooký, dunkeläugig, finsterschauend.
Šm.

Mračnosháněč, e, m., der Wolkensam-
mler. M. Zeus. Exc.

Mračnoshánitel, e, m. = mračnosháněč.
Nej

Mračný. M. kout, Dch., stín, skráň, duma,
Vrch, pohled, Osv. V. 749., zraky, Kká.,
brw. Hdk. Sedí mu m. mrzutosť na čele.
Č. Kn š. 371.

Mračov, a, m., Mračow, ves u Blatné.

Mráčský, ého, m., os.jm. Arch. VII. 714.

Mradice, ves u Postoloprt. S. N. XI. 528.
Blk. Kfsk. 92., Rk. Sl.

Mrak. Šf. III. 548. M. = soumrak. Od
svitu do mraku. Dbš. Sl. pov. I. 544. —
M = mračno. Cf. Schd. I. 170 , Kram. Slov.
M. přede mnou, m. za mnou, neví nikdo,
nežli pán Bůh nade mnou. Us. M. střel. Čch.
Bs. 152. — Přen. Čelo plné mraků. Vrch.
Tvář jeho přeletl mráček nevole. Arb. O tom
není ani mráčku pochyby. Pal. Rdh. II. 240.

Mráka, y, f. = mrak, pl. mráky i mraka.
Troubiti na mráku (o hloupém). U N. Kdyně.
Rgl.

Mrákava = černý mrak. Místo m. stojí
v Ž. wit. všude mhla. Jir. Némc. — VII. 181.,
Hdk. C. 380., List. fil. X. 338., Ž. kl., Kká.
K sl. j. 202., Bž. 231, Brt. N. p I. 152.
Zábřesk slunce v m-vě. čch. Bs. 68. Okále
draka z m-vy metajú žiare. Tat. a m. Vaj.
150. (174.). Tváři mé zakryta jest m.; Přijdu
k tobě v m-vě oblačné; Biechu na hoře
tmy i oblaky i m. BO. Mojžíš přistúpil
k m-vé, v kterejžto byl Buoh; A tmy ob-
klíčí zemi a m. lidi; Diabelskú chytrostí
činie v povětřie temnosti a m-vy. Ev. olom.
119., 98., Mill. 51. Cf. Chmárava.

Mŕákavka, y, f. = mrákava. Bern.

Mrákavosť, i, f. = mračnosť. Bern.

Mrakeš, kše, m., os. jm. Arch. I. 255.,
III. 10., D. ol. II. 27., X. 546. NB. Tč., Pal.
Rdb. I. 123., Pk. Npj. 38., Tk. VII. 151.,
Sdl. Hr. III. 196., IV. 372.

Mrakočerný, wolkenschwarz Lpř.

Mrakohojný, wolkenreich.

Mrakochmurný Kronovec. Msn.

Mrakoplašný, Wolken verscheuchend.

Mrákota = temnosť. Cf. List. fil. X. 338.
M. noční. Us. Je v m-tách. Vz Opilý. —
M. = oblak. Hospodin zavolal z prostředka
m-ty. BO.

Mrakotemný, iqeßewoq. Msn. Hes.

Mrakotice, dle Budějovice, Mrakotitz,
ves u Sedlce. Blk. Kfsk. 493., Rk. SI.

Mrakotín, a, m., ves u Skutče; ves
u Telče. Sdl. Hr. I. 82., Rk. Sl. V M-ně
u Telče vyhrabal vůl zvon. O tom, co se
s tímto zvonem stalo, vz v Sbtk. Kr. h.
187.

Mrakotlivý, traurig. Laš. Tč.

Mrákotný. M. spousta, mdloba, Čch. Bs.
51., 73., sen, Šml., propast'. Vlč.

Mrákotosháněč, e, m. = mrakosháněč.
Plk.

Mrakov, a, m., Mrakau, myslivna u Dobré
u Unoště. Vz Mrákava. Rk. Sl.

Mrakovať = na mraku večernom a pred
zažatím svetla podriemať si Slov. Dbš.
Obyč. 37,