1036

Mrakověnec, nce, m., der Wolkenkranz.
Kříž věže m-cem obklíčený. Pl. II. 184
(1. 93.).

Mrakovský mlýn. Mus. 1880. 234.

Mrakový, Wolken-. M. trůn. Kká.

Mrakva, y, f. = mrákava. Zle, Janíčku,
zle s námi, černá m. nad námi. Sš. P. 171.

Mramor. Bř. N. 133., Mkl. Etym. 183.
M. mušlový, Krč. G. 632., tetínský, slive-
necký, radotínský, podolský, benátský, solno-
hradský, žlutavý. S. N. V. 519. Cf. Schd.
I. 332., KP. IV. 370., 382., Rk. Sl., Chdt.
15., 22. Stojie na mramoře. BO. — M. =
vrch u Všeradic. Krč.

Mramornictví, n., die Bildhauerkunst.
Šm.

Mramorný = mramorový. M. dlažba.
Orl. III. 74.

Mramorobáň, ě, f, die Marmorkuppei.
Pl. I. 293.

Mramorosloup, u, m., die Marmorsäule.
Pl.

Mramorosloupní, mit Säulen von Mar-
mor. M. chrámové. Pl. V. 327.

Mramorovaný. M. mýdlo (přídavkem
ultramarínu, frankfurtské černi atd.). Al. Stč.

Mramorový. M moučka, čelo (bílé jako
mramor). Dch., Hrts.

Mramotice, dle Budějovice, Mramotitz,
ves u Znojma.

Mrána, y, f. = vlha, včelojed, merops
apiaster. Rk. Sl.

Mrančeti n. brančeť = připlákati, žebro-
niti. Co pořád mrančíš? Na mor. Slov. Brt.
D. 231.

Mrančiti, wie die Katze schreien, miauen.
U Olom. Sd.

Mráska, y, f. = vráska. Slov. Č. Čt. II.
162. — M. = špatné dobytče. To je maso
z m-ky. V Kunv. Msk.

Mráskohledý, mit gerunzelter Stirn
blickend. M. tvář. Vký.

Mraščeť = mrančeť. Laš. Brt. D. 231.

Mráščiti. Vz List. fil. X. 345, Mkl. Etym.
192. Za Výb. I. polož: 737. Za Št. polož:
Kn. š. 165. - - M. = brečeti, plärren (o dě-
tech). Mor. Vck. Co za mnou pořád mraštíš?
Slez. Šd. Larnpa-li špatně, nejasně hoří,
mraští. Na Hané. Bkř.

Mratica = Mradice.

Mratm, a, m., ves u Kostelce nad Labem.
Tk. IV. 172., Rk. Sl.

Mrav. Mkl. Etym. 216., Rk. Sl. M spo-
lečenský. Vlč. Dívka mravů lahodných. Mus.
1880. 445. České mravy a obyčeje. Dal. 7.
až 8., 133., 136., 141., 167., Ukaž. 33. Cti
měnie m-vy, ale řídko v lepší. GR. Mravy
i cnosti chcú být v společnosti. Mor. Tč.
Kdo má trpké mravy, není v mravoch zdravý;
Rozličné mravy rozličnosť v obci spósobujú,
nekdy s hodnosťú neb s vekem v mnohých
sa zmenujú Slov. Tč. Každý hoví mravu
svému. Us. Bž.

Mravce, e, m. = mravec. Bern.

Mravčadlo, a, n. = dítě ustavičně pro
nic za nic plačící. Slov. Rb. Sb. — M. =
kočičí muzika, die Katzenmusik. Slov. Rr.
Sb., Čkžk. II. 161.

Mravčať = mňoukati, Loos; planati.
Slov. Vyhladovělé deti počaly m., žeby

jiedly. Dbš. Sl. pov. I. 8. — Koll. I. 282
Vz Mačence (dod.).

Mravčok = mravček. Slov.

Mravec. Val. Brt., Mkl. Etym. 202.

Mraveček, čka, m. = mraveneček. Slov.
Dbš. Úv. 199.

Mravečník, u, m. = mraveniště. V m-ku
hemžia sa pilné mravci. Slov. Sokl. I. 323.

Mravek, vka, m., vz Mravec. — M. =
neduživý, zamořený člověk, též takové zvíře.
U N. Bydž. Kšť. Cf. Mravky.

Mravencohubec, bce, m. = mravenco-
jed. Rk.

Mravencojed. Vz Schd. II. 418., 519,
Kram. Slov.

Mravencomil, a, m., scydmaenus, brouk.
M. nohatý, s. tarsatus, chlupoštítný, s. hirti-
collis, prodloužený, s. elongatulus, nejmenší,
s. pusillus. Kk. Br. 122.

Mravenčan, ameisensaures Salz. Nz., Sfk.
Poč. 430.

Mravenček, nečka, m. = mraveneček
Gryl.

Mravenčení, n. = brnění údů, brňavka
Slov. zdrav.

Mravenčí kyselina. Rrn. I. 387.

Mravenčíkovitý, dem Ameisenfresser
ähnlich. Šm.

Mravenčírka, y, f. = mravenčí kopec,
der Ameisenhaufen. Má na lúce m-ky. Slez.
Šd.

Mravenec, mravček, mravník, mraveček,
mravka, mravušek. V MV. pravá glossa.
Pa. Cf. Šrc. 67., 80., List. fil. X. 336. Mkl.
Etym. 202., Rk. Sl. M. bodavý, ponerida,
Stachel-, černolesklý, lasius fuliginosus,
Schwarze Holž-, černý, lasius niger, f. fuligi-
nosa, braune A., červenohnédý, lasius emar-
ginatus, dravý, eciton rapax, der Eciton,
dřevokaz, f. ligniperda, camponotus ligni-
perdus, drnový, Rasen-, hnědý, f. rufa,
Wald-, klešťonosný, odontomachida, Zangen-,
lesní, rothe Wald-, obrovský, camponotus
herculáneua, Ross-, potulný, anomnoa arceas,
Treiber-, rezavý, myrmica laevinodis, rothe
A., rolnický, myrmica molificans, ackerbau-
treibende A., slepý, dorylida. Blind-, stěho-
vavý, oecodoma cephalotes, Zug-, súžený,
ponera contracta, uzlatý, myrmicida, Knoten-,
válečný, eciton, žlutý, lasius flavus, f. flava,
gelbe A. Brm. IV. 282., 294.-302., Mllr.
47., Hlb. I. 449., 299., Odb. path. III. 925.,
Schd. II. 512. Malý mravček velký kopec
časom vystavuje, když vesele bez prestání
smeti naň svlačuje. Glč. I. 306. I m. umí
se hněvati. Hkš. Hra na brablence. Vz Brt.
Tt. 194. — M. = nemoc. Cf. Sal. 80., 242.

Mravenečkář, e, m., der Ameiseneier-
sammler. Šm.

Mravenečník, myrmekophaga. M. dvoj
prstý, m. didactyla, tříprstý, m. tridactyla,
veliký, m. jubata. Brm. I. 2. 533.-546.,
Rk. Sl.

Mraveník, a, m., myrmecobiua fasciatus,
der Ameisenfänger. Brm. I. 2. 570.

Mravenisko, a, n. = mraveniště. HVaj.
BD. I. 8.

Mraveništník, a, m., myrmedonia, brouk.
M. rýhovaný, m. canaliculata, širokohrdlý,
m. laticollis, vykrojený, m. limbata, černý,