1037

m. funesta, lopatkoskvrnný, m. humeralis.
Kk. Br. 73. — M., u, m., triplaris, rostl.
M. obecný, t. americana. Vz Rstp. 1261.

Mravín, a, m., Mrawin, ves u Vysokého
Mýta. Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl.

Mravinec, nce, m., der Ameisenstrauch.
Rk.

Mraviště Alx. V. v. 2039. (HP. 49.). —
M., Mrawischt, sam. u Vlašimě.

Mravišťko, a, n., titul spisu mravouč-
ného. VzHš. Dod. II. 35. č. 215.

Mravitý. Jsú mravy spósobní v chodu,
v řeči i ve všech činech, jimiž móž slúti
mravitý. Št.

Mravk, u, m. = mňoukání, das Miauen.
Slov. Ev. Šk. II. 191.

Mravka, y, f. = mravenec. Něm. III 11.

Mravkati, mravknouti = mravčati. Slov.
Bern.

Mravkolev, lva, m. = mravkodav. M.
čirokřídlý, m. formicalynx, čtyřčárný, m.
tetragrammicus, obecný. Brm. IV. 515.—517.,
S. N. V. 519., Rk. Sl.

Mravky, ů, pl., der Schauer, Frost. Ssk.
Cf. Mravek.

Mravlenka, y, f., myrmecia, hmyz. Šm.

Mravník, a, m. = mravenec. Us. kopan.
mor. Brt.

Mravniti. Hš.

Mravnomluva, y, f., lépe: mravnictví.
Šm.

Mravnonábožný, sittlichreligiös. Z m-ho
ohledu. Koll. Zp. II. 493.

Mravnosť. O pokroku msti. Proslovil
dr. Jos. Durdík.

Mravnostní, Sitten-. M. spor, Dk. Aesth.
401., policie. Kaizl 25.

Mrav ný, -ní = k mravům se vztahující.
M. hana, chvála, souhlas, Dk., dokoNalosť,
Tf., skleslosť, J. Lpř., tendence, Mus. 1880.
158., vlastnosti boží, MH. 7., porážka, Šmb.,
hynutí, Osv. I. 523., příčina, Psp., dobro,
zlo, ctnosti, Hlv., síla, rozhořčení, vítězství.
Pdl. M. cit, Jg. Slnosť. 32., nevinnosť, šlechet-
nost, vznešenosť, 47., povinnosť, 120., krása.
45 M. naučení si vzíti. Výb. II. 927. —
M. = dobrých mravů. M. život, chování.
Us. Chceš-li ve cti žíti, hleď vždy mravným
býti. Sb. uč. — M. = náležitý, patričný,
pěkný, schön, ordentlich, gehörig. Nemáme
m-ho písku (cihlám). Val. Vck. To je m.
prasácko. Val. Brt. D. 231. M. dobytek. Val.
Vck.

Mravobohosloví, n. Dk. Dj. fil. 73.

Mravocvičení, n., die Ascetik. Šm., Loos.

Mravocvičný, ascetisch. Šm., Loos.

Mravodav, a, m., formicaviida. pták. Brm.
II. 2. 654.

Mravodozorce, e, -hledec, dce, -hlídce,
e, m., der Sittenaufseher. Šm.

Mravojemně působiti, sittigend ein-
wirken. Dch.

Mravokára, y, f., die Sittenzucht, Sa-
tire. Šm., Ssk.

Mravokárnice, e, f., die Satire. Loos.

Mravokárný, die Sitten züchtigend. M.
báseň, Tf., Mus. 1880. 370., spis. Us.

Mravokárství, n., Sittenrichterei, f. Rk.

Mravokaz, a, m., der Sittenverderber.
Rk.

Mravokazný, sittenverderbend. Šm., Rk.,
Loos.

Mravoličnosť, i, f., ethopoeia. Nz.

Mravoličný, sittenschildernd. Loos. M.
obraz. Rk.

Mravoměrnosť, i, f., die Etiquette. Rk.

Mravonaučný, sittenlehrend, ethisch.
Šm., Loos.

Mravonauka = mravouka. Loos.

Mravopis, u, m., die Moral (Buch). Šm
Loos.

Mravopisec, sce, m., der Sittenlehrer
Šm., Loos.

Mravopisný, sittenschildernd. M. líčení
národa, oddíl starožitností. Šf I. 364., 256

Mravopočestnosť. Knst., Šf. II. 531.

Mravoprava, y, f., die Ethopoie. Šm.
Loos.

Mravorázný, die Sitten gut ausdrückend.
Šm.

Mravoschopnosť, i, f. M. lidská. SP. II.
168.

Mravoschopný, der Gesittung fähig.
SP. II. 177.

Mravoslovec, vce, m., der Moralist. Šm.

Mravosloví, n. = mravověda. Dk., MP.
L, Loos.

Mravoslovný. M. verše. Dk. Moudrými
berou býti filosofy m-né. Sš. I. 167. — Loos.

Mravoslušnosť, i, f., die Gesittung. Šm.

Mravoslušný, gesittet. M. chování. Šm.

Mravoučba, y, f. = moralka, die Sitten-
lehre (als belehrender Grundsatz, zásada po-
učná v povídce atd.). Dch.

Mravoučení, n., die Sittenlehre, Moral.
Šm.

Mravoučný, sittenlehrend. M. průpověď,
J. Lpř., pořekadlo, spis. Us. Pdl. M. sklá-
dání. Vz Jir. Ruk. II. 46.

Mravovážnosť, i, f., die Eingezogenheit.
Šm.

Mravověda, die Ethik. M. filosofická či
rozumová, MP. 2, katolická, heretická či
kacířská. Ib. 1.

Mravovědecký = ethický, ethisch. J.
Lpř.

Mravovědný = ethický, ethisch. Nz. M.
důkaz pro jsoucnost! boží. MH. 5.

Mravozákon, u, m. = mravný zákon, das
Sittengesetz. Nz.

Mravoznalství, n., mravozpyt, u, m.,
die Ethognosie. Rk.

Mravozpytec, tce, m.. der Sittenforscher.
Rk.

Mravúčnik, a, m., der Ameisenbär. Slov.
Ssk.

Mravúch, mravúk, a, m. = mravec. Slov,
Ssk.

Mravúšek, ška, m. = mravenec. Na jiho-
vých. Mor. Brt. L. N. II. 168.

Mravúšnik, a, m. = mravúčnik. Ssk.

Mráz. MV. Cf. Mkl. Etym. 193. Gt. na
Zlínsku á nekrátí: mrázu. Brt. Noční m.
Bod, stupeň m-u Mj. Cf. Kram. Slov., List.
fil. X. 346, Rk. Sl. Není tam na mráz. Us.
Mrazové škodní v Čech. Vz Let. 80., 243,,
252., 411., 423 Postaviti, dáti koho na m.,
kaltstellen. Dch. Holívá lidi za mrazu stu-
denou vodou (o nelidském). U Žamb. Dbv,
Odkud sem se nadál, že mne slunce ohřeje.,