1038

odtud na mne mrazy bijí. Lpř. Slabá rosa
proti mrazu. Lpř. Jest-li m. na boží na-
rození, celá zima drží bez proměny. Slez.
Šd. Mráz je najlepší oráč. Slov. LObz. XVI.
13. Hádanka: 1. Přišel k nám bílý vůl,
vypil vody plný dvůr. 2. Přišel k nám
hosť, spravil nám most, bez sekery, bez
dláta, a je přece pevný dosť. Brt. Dt. 144.
— M. = dluh. Proč nechodíš do té ho-
spody? Mám tam m. (jsem tam dlužen). Laš.
Wrch. — M. = třesení od zimy atd. Pro-
bíhal ho m., když to slyšel. Us. Stnk. —
M., vz Mrazek. Na arabs-kém mrazu pro-
jížděl ee kolem břehu. Hlč. — M., a, m.,
os. jm. Tk. V. 136., 140., Sdl. Hr. IV. 338.,
Arch. VII. 668., Blk. Kfsk. 1368., 1369.,
Jg. H. 1. 601., Sbn. 299.

Mrazci, několik domkův u Vsetína.

Mrázek, zka, w., os. jm. Blk. Kfsk.
1369. M. Václ., 1826.—1874., prof. báňské
akademie v Příbrami. Vz S. N., Rk. Sl.

Mrazen, zně, m. = prosinec. Slov. č.
Čt. II. 240., Hdž. Čít. 145.

Mrazení, vz Slov. zdrav.

Mrazíček, vz Mráz.

Mrazidlo, a, n., die Eismaschine. Zpr.
arch. IX 112.

Mraziti. Cf. Mkl. Etym. 193. Přec bol
a hrůza mrazí žilobitím. Kká. Š. 76.

Mrazivý dech, Vlč., den, Mj. 149., smíše-
nina. Kk. Fy a. 98. Kde vlhkosť a déšť, tam
obyčejně i m-vo. Koll. St. 684.

Mrázka = hubený kůň. Nakládá mnoho
na takovou mrazku. U Kr. Hrad. Kšť. Vz
Mrazurka.

Mrázků Mlýn, mlýn u Sedlčan.

Mrazna, y, f., jm. feny. Škd. exc.

Mraznice. M-cou menuje sa vo zvolen-
skej stolici malá stodola so stajňou, vysta-
vená na horských lúkach, kde dobytok
nashromáždeným v lete senom v zime cho-
vajú. Slov. Rr. Sb. Cf. Vyzimovaný. —
M. = hora v karpat. pohoří. Škd. exc.

Mráznice, e, f., acidalia brumata, der
Frostfalter, motýl. M. = drobný, šedobru-
natý motýl, ktorý obyčajne vtedy zjavovať
sa počína, keď prve mrazy nastanú. Slov.
Rr. Sb.

Mrazník, u, m., na teploměru, der Ge-
frierpunkt Dch.

Mrazno. Je tam m. (mrazivá zima). Us
Šd.

Mraznosť, i, f. M. k tomu zimodechu
třebné ubrala jim mízy. Pl. I. 37.

Mraznouti = mrznouti. Mrazne. Slez.
Šd.

Mrazný. M. děs, frostiges Entsetzen,
vichřice, Kká., zrak, Osv. VI. 871., noc,
úsměv. Vrch. Padej s nebe, padej mrazný
sněhu, ustel smrtné lože přírodě. Sš. Bs.
192. Zachvěje se mrazným dechem. Čch. L.
k. 9. M. bázeň tělem chvěje. Č. Kn. š. 196.

Mrazo, a, m., os. jm D. ol. VI. 534.

Mrazokrajný teploměr, das Minimum-
thermometer.

Mrazoměr, u, m., der Kryometer. NA.
V. 259.

Mrazov, a, m., Prosau, ves u Teplé.
Sdl. Hr. IV. 216., Rk. Sl.

Mrazová, é, f., sam. u Sedlčan.

Mrázovka, y, f., sam. u Smíchova. Arb.

Mrazurka, y, f. = hubený kůň mrazka.
Na tu m-ku pily vrány už litkup. Us. u Kr.
Hrad. Kšť.

Mražený. M. káva, der Eiskaffee. Dch.

Mrcásek, vz Mrcas.

Mrcati = mrdati, hýbati. Mourek na
stole sedě přede a mrcá svým ocáskem.
Kos., v Km. 1884. 617. — M. = toulati se.
Mrcá celý deň po dedině. Slez. Šd.

Mrcek, cka, m = mrcásek, der Wedel,
ein kleines Schwänzchen. Mor. Šd. — M.,
oka, m. = čiperné dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

Mrcinár, a, m. = mrcholec. Slov. Rr. Sb.

Mrcínek, nka, m. = male děcko. Us.
Dbv.

Mrcka, y, f. = hubená kráva, koza a p.
U Rychn.

Mrcňa, dle Káča, ryba. Najlepšie ryby
potokov a riek našich, totiž pstruh a m.
LObz. XIX. 262.

Mrcôl, u, m. = mrcous, ocásek. Iné majú
dlhy chvost, iné krátky, len taký m., mr-
côlik. Slov. Hdž. Čít. 168.

Mrcousek, vz Mrcas.

Mrcúň, é, m. = svišť, das Murmelthier.
Val. Vck.

Mrčala, y, m. = brňala, der Brummer,
Schmoller. Slez. a mor. Ten starý m. vždy-
cky cosi mrčí. Šd.

Mrčati = mrčeti. Slov. Ssk.

Mrčeti, el, ení, o volu = mrr dělati,
o člověku: bručeti, mruéeti, mumlati, brum-
men, schmollen. Mor. Vck., Knrz., Kmk.
Kuk. I. 116., Šd., Škd., Sd.

Mrčidlo, a, n., ein brummiger Mensch.
U Místka. Škd.

Mrd, u, m. = rychlý pohyb. Ten pták
nemá takový m. jako onen. Us. u Renčova.
Mrd mrd mrd sem i tam vrtím sa. Koll.
Zp. I. 345.

Mrd áčka, y, m., os. jm. Jan M. NB. Tč.
169.

Mrdák, a, m., nadávka. Slov. Rr. MBš.

Mrdákov, a, m., Mrdaken, ves u Doma-
žlic. Blk. Kfsk. 1056., Rk. Sl.

Mrdal, a, m., os. jm. Arch. IV. 384., Tk.
V. 85. — M., mlýn u Sedlčan.

Mrdalka, y, f., mlýn u Krumlova.

Mrdálov, a, m., pole u Hošťálkové u Vse-
tína. Vck.

Mrdasiti = mrdoliti Slov. Bern.

Mrdati, cf. Mkl. Etym. 190. — čím.
Brožek mrdal fúzikami. Ntr. IV. 173. On
len fúzikom mrdne na stranu. Ntr. V. 12.
Johana, nemrdej nohama, ak na. budeš, věr
moja nebudeš. Koll. Zp. 1. 78. — M., ob-
scoen. Mrdej, mrdej, dokud tvrdej, jeli
měkkej, toho nechej. Us.

Mrdavý, sich gern bewegend, rege.

Mrdek, dku, m. = malý dětský vrkoč.
Laš. Tč. Cf. Mrdús.

Mrdice, zašlá ves. D. ol. I. 240., Tov.
130. Ojíř z Mrdic. Arch. III. 472., Sdl. Hr.
I. 256., IV. 198., Rk. Sl.

Mrdický z Mrdic. Sdl. Hr. IV. 198.

Mrdísek, ska, m. = nejapný člověk, der
Einfaltspinsel. Ve vých. Čech. Všk.

Mrdkati = mrdati. Psíček mrdkal chvo-
stíkom. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 202.