1039

Mrdla, y, f. = mrla. Slov. Ssk.

Mrdnouti, vz Mrdati. j

Mrdnutí očí. Hus II. 285. Jeho dobré
stránky len tak m-tím pleca odbaví, mit
Achselzucken. Slov. Ev. Šk. III 20.

Mrdný. Cf. Mkl. Etym. 190.

Mrdoliti. Dy šla krávy dojit, sedla pod
bujáka: jak dojí, tak dojí, ocasem mrdolí;
ach jojda jojdanku, kráva nic nedojí. Sš.
P. 679.

Mrdousek, sku, m., vz Mrcek.

Mrdús, u, m. = vrkoč vlasů. Cf. Mrdek.
V Lanžhotě. Brt.

Mrdúsek, vz Mrcásek, Mrdús. Mor. Šd.

Mrek, u, m. = mrekot. Rk.

Mrekati, mrekotati, blöcken. Rk — se.
Koze se mreká (chce ke kozlu). Č. T. Tkč.,
Loos.

Mrekot, u, m., das Geblöcke. Šm., Rk.,
Loos.

Mrekotati, vz Mrekati.

Mřen, a, m., psí jm. Škd. exc.

Mřena, cf. Mkl. Etym. 202.

Mřeňák, a, m. = břeňďák.

Mřeně, éte, n. = malý mřen.

Mřenek, nka, m., os. jm Arch. VIII.
471.

Mřeněk, vz Mřeň, Rk. Sl. -- M., os. jm.
Mus. 1880. 258.

Mření černé = mor? Pk.

Mřenička, y, f., vz Mŕeň. Čo mlčíš v hl-
bokej jak vode tá m. ? Phľd. IV. 25. Krúti
sa ako m., keď gebulová ju mrvenička opojí.
Ntr. V. 41.

Mřenka, vz Mřen, Mřenička, Schd. II.
498., Brm. III. 3. 319.

Mřenovitý = jadrný. M. maso. U Po-
čat. Jdr.

Mreť = mříti. Slov. Ssk.

Mřeža, e, f. = mříže. Zlinsky a laš. Brt.
— M. = vyšívání žlutým hedvábím upro-
střed plachty (šátku). lb. Brt.

Mřeží, n. = pole u Starých Kestřan.
BPr.

Mřežina, y, f. = žalusie v oknech. Slov.
Rr. Sb. — M., die Kanzelle. Loos.

Mřežiti, il, en, ení, vergittern; durch-
streichen. Loos.

Mřežka, y, f. M. na vlasy, das Netz.
Val. Brt.

Mřežkovati = mřížkovati.

Mřežovaný. M. mappa. Stč. Zem. 426.

Mrežovitý, gitterähnlich. Šm.

Mřežovka, y, f., clathrus, der Gitterpilz,
houba. M. červená, c. cancellatus. Rstp.
1956.

Mřežový. M. vrátka. Čch Živ.

Mrgati také = škaredě hleděti, finster
schauen. Val. Vck., Brt. D. 231.

Mrhač. Kdo své věci marně tratí, m. sa
menuje. Glč. I. 119. U m-če vždy děravá
kapsa. Sb. uč.

Mrhačský = mrhačný, verschwenderisch.
Rk.

Mrhák. Št. Kn. š. 63.

Mrhálek, lka, m. = mrhal. Us.

Mrhati. Šf. III. 504., Mkl. Etym. 191. —
čím. Není stříbro, čím on mrhá. Hdk. C.
32. — co. Kdo nejsa kohout kokrhá, po-
koj mrhá. Č. M. 81.

Mrhavosť panovala mezi Římany. Sš. I.
131.

Mrhel, také slov. Rr. Sb.

Mrhelec. Rstp. 506. M. = plod složený,
sestávající z holének zavřených v kalichu
s lůžkem terčovitým srostlém baňkovitém,
zdužnatělém, u růží, u šípků. Rst. 444.

Mrhelka, y, m., os. jm. Pk. MP. 74.

Mrhol, u, m. = mrholení, drobný dážď.
Hdž. Čít. XIII.

Mrhola, y, f. = mrhol. Slez. a mor. Šd.
—- M, y, m. = ničema. U Čechtic.

Mrholica, e, mrhůlka, y, f. = droboučký
déšť. Mor. Brt. D. 231

Mrholiti = mžíti. Vz List. fil. X. 337.,
Mkl. Etym. 191. Také na Mor. a na Slov.
Brt., Kmk. Dnes pořád mrholí. Us. — se
komu. Na druhý deň ráno, keď sa pre-
budil, len tak akosi ve snách sa mu m-lo
(zdálo), že mal včera 500 zl. Slov. Šd. exc.
— M. = postonávati, kränkeln. To dítko
porád m-lí. Us. Dcb. — co = kaziti. Ten
to zmrholi. U N. Kdyně. Rgl.

Mrhon, ě, m., pl. Mrhoně, vinohrad u Stráž-
nice na Mor. Šd.

Mrhov, a, m., Mrchow, ves u Poličky.
Rk. Sl.

Mrhůlka, vz Mrholica.

Mrcha = mrtvola. Št Kn. š. 152. V MV.
nepravá glossa. Pa. Mkl. Etym. 190., 191.
Tělo mrtvé neslove tělo, ale m. Bart. 133.
Sněli jich mrchy s šibenic. B. ol. Josue. 8.
Vaše mrchy (cadavera) lehnú na púšti; I po-
brachu mrchu Saulovu i synóv jeho i po-
hřbíchu jich kosti; Mrchy umrlých (lidí).
BO. A buď m. tvá v pokrm všemu ptactvu.
Hus I. 56. — M. = věc špatná, zlá. Jsou
to mrcha časy. Dhn. M. nemoc. Rr. Sb.
Bojím se mrcha řeči. Slav. II. 5. Mrcha ja
novinu na teba znám. Sl. p. 98. Co dobrého
majú, přede mnú skovajú a co mrcha, to
přede mě dajú. Mor. ps. Hrb. Bude ze mňa
mrcha voják. Sš. P. 571. Zlosť mrcha lidí.
Er. SI. čít. 57. Nesíde to (žitko) tej jaseni,
lebo je to v mrcha zemi. Sb. sl. ps. II. 1.
20. Pambů sú na nás m. (= přísný). V Pod-
luží. Brt. L N. II. 65. Panáček byl na ká-
zání mrcha (přísný, rozhněvaný). Ib. — M.=
kořalka. Us.

Mrchač, e, m. = zlostník. Slov. Bern.

Mrchavosť, i, f., die Bosheit, Schlimm-
heit. Mllr., Slov. Bern.

Mrchavý = zlý, nepříjemný. M. člověk,
Brt. N. p. I. 154., křeč (v žaludku). Němc.
IV. 312. Zanechal ma milý pre m-vých ľudí.
Sb. sl. ps. II. 1. 118. Kým si, šuhaj, svo-
bodný, uži tú svobodu, bo ťa žena m-vá
pošle i na (pro) vodu. Sl. sp. II 121. Ne
daj že mi, milý Bože, m-bo muža. Koll.
Zp. I. 149. To je m-vá. Brt. Mtc. 1878. 37.

Mrchojedy, dle Dolany, Mrkwojed, ves
u Sobotky; Murchowa, ves u Horšova Týna.
Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

Mrcholec, lce, m. = mrcinár, silpha
opaca, der Aaskäfer. Rr. Sb.

Mrchovec, vce, m. = pole u Malešova
a j. BPr.

Mrchovind, Aasgeruch, -gestank.

Mrchovitý, aasartig. Us., Loos.



	1039

	Mrdla, y, f. = mrla. Slov. Ssk. Mrdnouti, vz Mrdati. j Mrdnutí očí. Hus II. 285. Jeho dobré stránky len tak m-tím pleca odbaví, mit Achselzucken. Slov. Ev. Šk. III 20. Mrdný. Cf. Mkl. Etym. 190. Mrdoliti. Dy šla krávy dojit, sedla pod bujáka: jak dojí, tak dojí, ocasem mrdolí; ach jojda jojdanku, kráva nic nedojí. Sš. P. 679. Mrdousek, sku, m., vz Mrcek. Mrdús, u, m. = vrkoč vlasů. Cf. Mrdek. V Lanžhotě. Brt. Mrdúsek, vz Mrcásek, Mrdús. Mor. Šd. Mrek, u, m. = mrekot. Rk. Mrekati, mrekotati, blöcken. Rk — se. Koze se mreká (chce ke kozlu). Č. T. Tkč., Loos. Mrekot, u, m., das Geblöcke. Šm., Rk., Loos. Mrekotati, vz Mrekati. Mřen, a, m., psí jm. Škd. exc. Mřena, cf. Mkl. Etym. 202. Mřeňák, a, m. = břeňďák. Mřeně, éte, n. = malý mřen. Mřenek, nka, m., os. jm Arch. VIII. 471. Mřeněk, vz Mřeň, Rk. Sl. -- M., os. jm. Mus. 1880. 258. Mření černé = mor? Pk. Mřenička, y, f., vz Mŕeň. Čo mlčíš v hl- bokej jak vode tá m. ? Phľd. IV. 25. Krúti sa ako m., keď gebulová ju mrvenička opojí. Ntr. V. 41. Mřenka, vz Mřen, Mřenička, Schd. II. 498., Brm. III. 3. 319. Mřenovitý = jadrný. M. maso. U Po- čat. Jdr. Mreť = mříti. Slov. Ssk. Mřeža, e, f. = mříže. Zlinsky a laš. Brt. — M. = vyšívání žlutým hedvábím upro- střed plachty (šátku). lb. Brt. Mřeží, n. = pole u Starých Kestřan. BPr. Mřežina, y, f. = žalusie v oknech. Slov. Rr. Sb. — M., die Kanzelle. Loos. Mřežiti, il, en, ení, vergittern; durch- streichen. Loos. Mřežka, y, f. M. na vlasy, das Netz. Val. Brt. Mřežkovati = mřížkovati. Mřežovaný. M. mappa. Stč. Zem. 426. Mrežovitý, gitterähnlich. Šm. Mřežovka, y, f., clathrus, der Gitterpilz, houba. M. červená, c. cancellatus. Rstp. 1956. Mřežový. M. vrátka. Čch Živ. Mrgati také = škaredě hleděti, finster schauen. Val. Vck., Brt. D. 231. Mrhač. Kdo své věci marně tratí, m. sa menuje. Glč. I. 119. U m-če vždy děravá kapsa. Sb. uč. Mrhačský = mrhačný, verschwenderisch. Rk. Mrhák. Št. Kn. š. 63. Mrhálek, lka, m. = mrhal. Us. Mrhati. Šf. III. 504., Mkl. Etym. 191. — čím. Není stříbro, čím on mrhá. Hdk. C. 32. — co. Kdo nejsa kohout kokrhá, po- koj mrhá. Č. M. 81.	Mrhavosť panovala mezi Římany. Sš. I. 131. Mrhel, také slov. Rr. Sb. Mrhelec. Rstp. 506. M. = plod složený, sestávající z holének zavřených v kalichu s lůžkem terčovitým srostlém baňkovitém, zdužnatělém, u růží, u šípků. Rst. 444. Mrhelka, y, m., os. jm. Pk. MP. 74. Mrhol, u, m. = mrholení, drobný dážď. Hdž. Čít. XIII. Mrhola, y, f. = mrhol. Slez. a mor. Šd. —- M, y, m. = ničema. U Čechtic. Mrholica, e, mrhůlka, y, f. = droboučký déšť. Mor. Brt. D. 231 Mrholiti = mžíti. Vz List. fil. X. 337., Mkl. Etym. 191. Také na Mor. a na Slov. Brt., Kmk. Dnes pořád mrholí. Us. — se komu. Na druhý deň ráno, keď sa pre- budil, len tak akosi ve snách sa mu m-lo (zdálo), že mal včera 500 zl. Slov. Šd. exc. — M. = postonávati, kränkeln. To dítko porád m-lí. Us. Dcb. — co = kaziti. Ten to zmrholi. U N. Kdyně. Rgl. Mrhon, ě, m., pl. Mrhoně, vinohrad u Stráž- nice na Mor. Šd. Mrhov, a, m., Mrchow, ves u Poličky. Rk. Sl. Mrhůlka, vz Mrholica. Mrcha = mrtvola. Št Kn. š. 152. V MV. nepravá glossa. Pa. Mkl. Etym. 190., 191. Tělo mrtvé neslove tělo, ale m. Bart. 133. Sněli jich mrchy s šibenic. B. ol. Josue. 8. Vaše mrchy (cadavera) lehnú na púšti; I po- brachu mrchu Saulovu i synóv jeho i po- hřbíchu jich kosti; Mrchy umrlých (lidí). BO. A buď m. tvá v pokrm všemu ptactvu. Hus I. 56. — M. = věc špatná, zlá. Jsou to mrcha časy. Dhn. M. nemoc. Rr. Sb. Bojím se mrcha řeči. Slav. II. 5. Mrcha ja novinu na teba znám. Sl. p. 98. Co dobrého majú, přede mnú skovajú a co mrcha, to přede mě dajú. Mor. ps. Hrb. Bude ze mňa mrcha voják. Sš. P. 571. Zlosť mrcha lidí. Er. SI. čít. 57. Nesíde to (žitko) tej jaseni, lebo je to v mrcha zemi. Sb. sl. ps. II. 1. 20. Pambů sú na nás m. (= přísný). V Pod- luží. Brt. L N. II. 65. Panáček byl na ká- zání mrcha (přísný, rozhněvaný). Ib. — M.= kořalka. Us. Mrchač, e, m. = zlostník. Slov. Bern. Mrchavosť, i, f., die Bosheit, Schlimm- heit. Mllr., Slov. Bern. Mrchavý = zlý, nepříjemný. M. člověk, Brt. N. p. I. 154., křeč (v žaludku). Němc. IV. 312. Zanechal ma milý pre m-vých ľudí. Sb. sl. ps. II. 1. 118. Kým si, šuhaj, svo- bodný, uži tú svobodu, bo ťa žena m-vá pošle i na (pro) vodu. Sl. sp. II 121. Ne daj že mi, milý Bože, m-bo muža. Koll. Zp. I. 149. To je m-vá. Brt. Mtc. 1878. 37. Mrchojedy, dle Dolany, Mrkwojed, ves u Sobotky; Murchowa, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl. Mrcholec, lce, m. = mrcinár, silpha opaca, der Aaskäfer. Rr. Sb. Mrchovec, vce, m. = pole u Malešova a j. BPr. Mrchovind, Aasgeruch, -gestank. Mrchovitý, aasartig. Us., Loos.