1040

Mrchovláčka, y,f. = mrchoviště, kam
se mrchy vláčely. Čce. Tkč.

Mrchovna, y, f. Na M-ně = pole u Ho-
řan. BPr.

Mrchožrout, a, m, silpha, der Aaas-
käfer, brouk. M. černavý, s. nigrita, černý,
s. atrata, schwarglänzender A., červenohrdlý,
s. thoracica, rothhalsiger A., čtverotečný,
s. quadripunctata, vierpunktiger, obecný, s.
obscura, pobřežní, s. litoralis, prohýbaný,
síťnatý, s. reticulata, s. sinuata, šedý, s.
opaca, tmavý = obecný, vráskovitý, s. ru-
gosa, vykRojený, c. carinata. Kk. Br. 124.
až 125., Brm. IV. 68.-72., Šír II. 61. — M.
sup, neophron percnopterus, vultur percno
pterus, Aas-, Kibgeier (noh hladožrout). Sl.
les., Brm. II. 2. 27.

Mriavkati = mňoukati, miauen Mačka
začala m. Slov. Dbš. Sl. pov. I 519.

Mřič, e, m., Mrzitsch, ves u Krumlova.
Také: Smříčí.

Mríčka, y, f. Hra na m-ku (na schová-
vanou) Slov. Vchř. Cf. Mřík, Mriečka.

Mříčno, a, n., Wemřitsch, ves u Jilem-
nice. Také: Šmřično. Rk. Sl.

Mriečka, y, f., das Versteckspiel. Slov.
Ssk

Mřihlad. Bž. 237.

Mřík, u, m., das Versteckspiel. Cf. Mríčka.
U Místka. Škd.

Mříkati = mžikati. Šm.

Mřínek, nka, m., vz Mřen, Mkl. Etym.
202.

Mřipapraď, i, f., onoclea sensibilis, die
Färberochsenzunge. Šm.

Mříti. Mrêti mori z merti, r se přesmyklo
a e v ê se dloužilo. Mkl. aL 2. O tvarech vz
Bž. 185., List, fil. 1883. 137., 138. Cf. Umříti,
Zemříti, Mření (trnutí), Mkl. Etym. 190. —
co: hlad. Hr. ruk. 31. (v. 40.). Nedáme ti
hladu m. U Příbora Kol. ván. Cf. Brt S.
35. 2. a. — nač. Rodíme se na smrť a
mřeme na vzkřes. Rus. Šd. — kde. M.
v otroctví. Kká. Na rtu mřelo slovo. Vrch.
Mra na kříži. Hus I. 150. — jak. Lidé
mřeli na potkání. Us. Rgl. — čím: zimou
Št. Kn. š. 106. — za kým. Od tých čias
ale len za ňou mrel. Dbš. Sl. pov. 8. 25.
Ona za ním zrovna mře. Sk. črt. 160. —
zač: za volnost, Kká. K sl. j. 6., za svo-
bodu. Hdk. — M., für die Kälte stark em-
pfindlich soin. Cf. Mřivý. Mtl.

Mřivý, für die Kälte stark empfindlich.
On je m. Us.

Mříž, vz Mříže.

Mříže, na Zlínsku mřeža. Brt. Cf. List.
fil. X. 347., Mkl. Etym. 193, Rk. Sl. M.
laťová, spouštěcí. NA. III. 139. Za mříže
někoho dáti — do vězení. Us Kšť.

Mříželice, e, f., v lodn., das Röster-
werk. Am.

Mříženec, nce, m. = druh lívanců pe-
čených v mřížové formě na způsob oplatků.
Toms.

Mříženi, mřežování, n., die Vergitterung.
Stč. Zem. 426. M. drátěné, das Diahtsieb.
Šim. 60.

Mříženka, y, f., der Gitterschwainm. Rk.

Mřížina předoltářová. Hnoj.

Mřížka = síťový mikrometr. ZČ. I. 31.

Mřížkovaný, mřížkovaný. M. papír, ta-
bulka (ku kreslení). Us. Pdl.

Mřížkovati (od mříž), mřížkovati (od
mříže). Vz -ovati

Mřížohub, u, m. = mříženka. Šm.

Mřížokřídlý. Cf. Brm. IV. 514., 533.

Mřížopletec, tce, m., der Gittersticker.
Rk.

Mřížovati, cf. Mřížkovati.

Mřížovec. Cf. Ott. I. 112., 147.

Mřížovina, die Gitterarbeit. Posp.

Mřížovitý, gegittert; gitterartig. M. pří-
klop. Šand. II. 66.

Mřížovka, y, f. M-ky, radiolariae Frč.
G. 20.

Mřížový. M. pruty, Gittersräbe, provaz,
Dch . truhlík (k lapání ryb), NA. IV. 121.,
ohniště, kyvadlo, Mj. 139., 333., železo,
dvéře. Us. Pdl.

mrk v: mrak, mračiti, mrákota. Bž. 31.

Mrk = mrak. Pozdní m. = soumrak.
Slov. Phľd. IV. 14.

Mrkačka = oční klapka. U Kruml. Bauer.

Mrkání, crepusculum. Skřivánci tmy m.
bojíc se. Ev. olom. 90.

Mrkáníčko, a, n. = mrkání. Mrkáni
m-čko, tmavá nocičko. Brt. L. N. I. 205.

Mrkati, mrkotati. Vz List. fil. X. 337.,
340., Mkl. Etym. 191. — abs. Sedí, ani
nemrká. Us. Budeš m. (se diviti), až to
uslyšíš. U N. Bydž. Kšť. Ježúš, ande mrká,
vende v tu zahradu. Hr. ruk. 227. Bylo
mrklo, tenebrac factae sunt. Sv. ruk. An.
580. — čím. Co by okem mrk (krátce).
Hnšk. — nač. Potutelně na sebe m-li. Sá.
Len mi na zármutek i mrká i svítá. Koll.
Zp. I. 8. Ten mrká na drát (kouká udiveně).
U Rokycan. Fryč. — se. Večer sa mrká,
ráno svítá. Rr. Šb. — na čem. Kteří chodí
po sněhu, na zraku mrknou. Wtr. exc. —
(se) kudy. Po všem světu mrklo se jest.
Hod. 47. b. Už se mrká dolinou. Bl. Ps. 37.
A jakž brzo nocí mrče. Kat. v. 3029. —
proč. Den mrká nocí a člověk žalostí. Č.
M. 181. — jak. Den mrká září ruměnou.
Čch. Bs. 92. — komu o čem. Moudrému
o tom jen mrkni. Dk. — kam. Stoudně
zas do sebe mrká (hvězda). Nrd.

Mrkavosť, i, f., die Blinzäugigkeit; Däm-
merung.

Mrkavý. M. větve. Čch. Bs. 50. To je
m-vé (smutné), když je pouštějí z práce.
Us. u Solnice. Cf, Soumrak.

Mrkev, mrkvička, pastinaca, 1402., dau-
cia. Byl. 15 stol. V MV. pravá glossa. Pa.
Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 192. Mrkev
pařížská, dlouhá, polodlouhá, obrovská, an-
glická, brunšvická, ranná. Dlj., Rt. Cf. Rosc.
158., Slb. 587, Mllr. 40., Čl. Kv. 345., Schd.
II. 300., Rstp. 752. Kto na nove (mesiaca)
m. seje, bude mu búzatá. Vz Búzatý. Slov.
Dbš. Obyč.59. — Hádanka: 1. Zelená jsem
jako tráva, tráva nejsem, žlutá jak vosk a
vosk nejsem; duši mám a člověk nejsem,
ocas mám a pes nejsem, hádej, co jsem ?
Slez. Šd. 2. Sedí panna v komoře a vlasy
má na dvoře. 3. Sedí panna ve světnici, má
vlasy až na ulici. Brt. Dt. 144.

Mrkevník, u, m. = vdolek sekanou mrkví
naditý. Mor. Hý. Vz Mrkvánek.