1041

Mrkoniti, il, ěn, ění = z temna mluviti.
Mor. Brt. D.

Mrkos, a, m. = M. Václ., malíř krajin.
Orl. III. 345.

Mrkosil, a, m. = hlupák; nešika. Us.
u Kr. Hrad. Kšť.

Mrkosín, a, m. = sam. u Volenic. BPr.

Mrkosiť, il, ení = nepokojně spáti. U Uh.
Brod. Brt. D. 232.

Mrkota, y, m. = bručák. To je starý
m.! Mor. Šd.

Mrkotati, cf. Mkl. Etym. 191.

Mrkotno, vz Mrkotný. M. sa mu vidí.
Slov. Zátur. Žene (ženě) to bylo m., ale na
prvýraz utišila sa. Dbš. Sl. pov. III. 14.

Mrkotnosť, i, f. = poušť, die Wüste;
neveselosť, nechuť, die Unlust; nevole, das
Missvergnügen. Slov. Bern.

Mrkotný = pustý, wüst; neveselý, ne-
chutný, nepříjemný, unangenehm, unlustig.
Slov. Bern.

Mrkous, cf. Mllr. 31., Rstp. 756.

Mrktavec, vce, m. = mrkta. Šm.

Mrkva, cf. Mkl. Etym. 192.

Mrkvák, u, m. = mrkevník, mrkvánek.

Mrkvanec, nce, m. = mrkevník. U Ho-
řic. Ktk.

Mrkvánek, nku, m. = mrkevník, mrkvo-
vec, mrkvák, mrkvanec. Vchř., Všk. — M.,
nka, m. = hlupák. Ve východ. Čech. Olv.,
Všk.

Mrkvář, e, m. = kdo mrkev pěstuje n.
prodává. Přijeli m-ři. Us. Kšť. — M-ři -=
obyvatelé Čechtic. Vz Sbtk. Krat. h. 26.

Mrkvicový, von wilder Möhre. Šm.

Mrkvička, y, f. = český národní tanec.
Bačk. -- M. = nadávka děvčatům v 16. stol.
Wtr. — M., y, m., os. jm. — M. J. V., čes.
malíř. Pdl.

Mrkvičko, a, n., Mrkwičko, mlýn u Ha-
ber.

Mrkvisko, a, n. = veliká n. nehezká
mrkev. Us.

Mrkvojedy = Mrchojedy. Rk.Sl.

Mrkvolistý, möhrenblätterig. Šm.

Mrkvous, a, m.= hlupák. Cf. Mrkva.
Mor. Sd., Brt. — M., u, m. = mrkev. Slb.
587.

Mrkvovec, vce, m. = mrkevník. U Po-
lič. Kšá.

Mrkvoviště, ě, n. = mrkviště. Rk.

Mrkvovitý. M. rostliny, daucieae: mr-
kev. Rstp. 702., 752.

Mrký = černý? M. oblak. Slov. Phľd.
VIII. 132.

Mrl = muňka. Cf. Mkl. Etym. 192. Také
na mor. Kopanicích. Brt. L. N. II. 167. Mrle
ho jedia. Sb. sl. ps. I. 91. Mrle mu sedia
na kožke (má strach). Mt. S. I. 91.

Mrla, y, f. = mrl.

Mrlač, e, f., kollekt. Honelník obyčajne
m. t. j. jehňata pásává. Slov. Včka. IV. 127.

Mrle, vz Mrl. Také = mšice, veš bo-
dláční, aphis cardui, die Distellaus. Sl. les.

Mrliak, a, m.= beran či skopec? Zali
si jedniho m-ka a jednu jarku. Slov. Nář.
čiernohronecké. Šd. A ukradený m. pri re-
zaní zabľačí Dbš. Obyč. 94.

Mrlík, a, m., os. jm. Pk. MP. 106.

Mrlín, a, m., os. jm. NB. Tč.

Mrlina = mrtvola. BO., Ž. wir. 78. 2.,
Os. lk. — M., Mdlinná, Drnava, říčka vté-
kající u Nimburka do Labe. Vz Rk. Sl.,
Arch. VII. 497.

Mrline, několik domkův u Vsetína.

Mrlinky, ves u Holešova. Vz Rk. Sl.

Mrlonec, nce, m., os. jm. NB. Tč.

Mrložení, n. Zle vychovaní synové jsú
všudy jen ku bídnému m. odsúzeni. Zbr.
Múdr. živ. II. 47.

Mrlý = mortuus. BO.

Mrmkati si = mrmlati si? Slov. Po-
šťáral tu tam, ťapil, kutal a pri tom mrm-
kal si a hútal. Phľd. IV. 7.

Mrmla, y, m. = mrmola, mrňous. Na již.
Mor. Šd.

Mrmlač, e, m , der Murrer, Murmler. Šm.

Mrmlačka, y, f., die Murrerin, Murmle
rin. Šm.

Mrmlati. Cf. List. fil. X. 341., Mkl. Etym.
192. — kde (jak). Mrmle jako medvěd
v diere. Slov. Rr. MBš. Stará baba už
u dveří bude si m.: Poď marníce dom spat.
Sš. P. 667. — abs. Lecí slavíček ces javor-
níček mrmliaci. Sl. ps. 175.

Mrmola, y, m. = mrmla, nimra. Na již.
Mor. Šd., Brt. D. 232.

Mrmot, u, m. = mrmlání, das Murmeln,
Gemurmel. Slov. Ntr. I. 263.

Mrmračka, y, f. = škamračka. Vz Mr-
mrac. Bern.

Mrmrati = mrmlati, škamrati. Ssk., Bern.,
Mkl. Etym. 192.

Mrmravosť, i, f. = škamravosť. Ssk.,
Bern.

Mrmravý = škamravý. Ssk., Bern.

Mrmula, y, m. = mrmola. — M. = ne-
mehlo, mrňa. U Olom. Sd.

Mrií. Šel okolo mrň (nepozdravil)! Mor.
Tr.

Mrňa, dle Bača = nemotora. Zlínsky.
Brt. Sestrám nadával suchých mrň. Prss.

Mrnák (mlýn) po ráně, Vorgelege auf
den Druck, proti ráně, V. auf den Hub.
Prm. IV. 270., 271.

Mrňati Koule se mrňú (točí). U N. Kdyně.
Rgl. — čím. Pes ocasem mrňal. Kos. —
M. = kňourati; mňoukati. Dítě, kočka mrňá.
Ib. Cf. Mrňavý.

Mrnavec, vce, m. = mrňavý člověk. Usta-
novil mě m-vce za učitele Józovi Kos.

Mrňavo. Když jsem dnes vstal, bylo mi
m. (nevolno). Cf. Mrňavosť, Mrňavý. V Sku-
hrové. Dhn. Je mu m. U Kr. Hrad. Kšť.

Mrňavosť, i, f., der Katzenjammer. Mš.

Mrňavý = kdo se k něčemu nemá. Dch.
— Ten s tím nadělá m-vých kusů, Fixen
und Faxen. Dch. — M. = mňoukavý. Naše
kočka m-vá, m-vá, chytila ptáka etrnada,
strnada. Pís.

Mrnčeti = bučeti. Kráva mrnčí. Slov.
Hdž. Šlb. 34.

Mrnda = obratné, švarné děvče. Us. Tkč.

Mrndár, a, m. = mrňák. Slov. Bern.

Mrndárit = mrnili. Slov. Bern.

Mrndárství, n. = smilnosť, die Unzucht,
Hurerei. Slov. Bern.

Mrndati = běhati. Us. Tkč.

Mrnditi, il, ění = mrniti. Slov. Bern.

433