1042

Mrnění, n., vz Mrněti. Dětské m. Šml.

— M. = sesláblosť, die Schwäche. Míti m. =
býti slabým. U Nezamyslic. Bkř.

Mrněti. Táta jednou ji přistihl při pláči.
Co mrníš? ptal se jí. Bdč. zahr. 1887. 175.

Mrnidlo, a, n. = plačtivý člověk. Čce.
Tkč.

Mrnílek, lka, m. = mrňavý kocour. Us.
Rgl.

Mrniti, il, ění = smilniti. Slov. Bern.

Mrnka. To máte mrňku tele! V Kunv.
Msk.

Mrňkati se = piplati se. M. se s něčím.
Sá. Kř. u pot. 319.

Mrňkavý = fňukavý, nevrlý. M. dítě.
Němc.

Mrňou, das Katzengeschrei. Šm.

Mrňourek, rka, m. = kocourek. Krolm.

Mrnškle, ete, n. = mrňkavé dítě. U Žamb.
Dbv.

Mroucí, vz Mříti. M. den, hled, slunce,
Čch., zář. Kká.

Mrouskálek, lka, m. = malý, lichotivý
člověk. U Poděšína. Rsck.

Mrouskati, murren, knurren. Rk.

Mrsk, cf. Mkl. Etym. 192. Orla zperna-
tělé křídlo mrskem žene do výsosti. Pl. I.
106. M. v šermu = mach, švich, der Schwung,
kurzer Hieb. Čsk., NA. III. 71.

Mrskač, e, m. M-či, nábož. sekta, poeni-
tentiarii. Vz Výb. I. 434., II. 1545., 1550.

Mrskačka, zlínsky, mrskut, han. a val.,
šlahačka, slov., šmekrust, na sev. Mor., šmig-
rust n. kyčkování, slez. Brt. Dt. 302., BRt.
v Km. 1887. 774. Cf. Tatar., Zbrt. 77., 79.

Mrskání bavlny, metlou, očima. Dch.,
Lpř., NA. IV. 31.

Mrskaný pondělek = velikonoční pon-
dělí od mrskáni děvčat (pomlázkou). Vz
Mrskačka. Hk., Ktk.

Mrskati, cf. Mkl. Etym. 192. — abs.
Jak jsó mrskli, tak jsó jeli. Sš. P. 82. —
co: čelo mrštiti (svraštiti). Rb. Sb. — čím
(co jak, proč, kam). Mrskl sebou. BR.
II. 16. a Mrsk ho sekyrou. Arch. rkv. A jož
jo tam vedó, čím jo m. budó? Březovó
metlickó, Hokradla hosečko. Sš. P. 687. M.
pažemi, nohou, schnellen. V tělocv. Kučera.
Zlostně rukou k něčemu m. Nrd. Blld. 18.,
Lpř. Sl. I. 20. Z kaiícnosti nemilosrdně tělo
kopřivami mrskal. Mus. 1880. 463. — komu
co. Dal si m. prdel (= uhodil se přes kapsu,
tentokráte nákladu, peněz nešetřil). Us. Holk.

— koho odkud. Jal se ďábly m. z koutů.
Vrch. — kam. Mrštiti se na něco, hin-
stürzen. Lpř. Mrštil okem stranou k němu.
Kká. Td. Mrštiti něco do výšky, empor-
schnellen. Dch. Mrštiti něčím pod stůl. Arb.
Mrštil ho v čelo. Bj.

Mrskavec, vce, m., heniochus, der Peit-
schenfisch, ryba. O. ostnitý, ostňák, h. ma-
crolepidotus, der Geissler. Brm. III. 3. 57.

Mrskavka modravá, s. coeruleus. Ves.
IV. 92.

Mrsklesy, dle Dolany, Merzkles, ves
u Třebenic. Blk. Kfsk. 196., 234, Rk. Sl.

Mrsklice, dle Budějovice, Nirklowitz,
ves u Olomouce.

Mrknutí. V oko m. = v okamžení. Brt.
Mtc. 1878. 37.

Mrskosť == mrzkost. Bern.

Mrskota, y, f., die Epilepsie. Šm.

Mrskut. Sš. P. 734., Sbtk. Rostl. 134.

Mrša, e, f. = mršena.

Mršatý, vz Mršena.

Mrsčina, y, f. = řasa, fald. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Mršena, y, f. = mrša, mršenka, mršica,
mršička (říkají v důvěrném, milostném ho-
voru). Ty's mršena! Ty mršeno mršatá!
Mor. Šd. Cf. Mršina.

Mršina. Ty m-no mršinská! Us. Tč. Vz
Mršena. — M. = žena. Sš. P. 665.

Mršinisko, a, n.= mršník. Slov. Bern.

Mršiniště, ě, n. = mršník. Slov. Bern.

Mršinský, zum Aus gehörig, Aas-. Bern.
Vz Mršina.

Mrška, y, f. = mrcha. To je m. kůň,
elendes Pferd. Lpř.

Mršník = mrchoviště. U Kr. Městce. —
M. = pelech, kde mrchy, nevěstky líhavají.
U Žamb. Dbv. — M. = špatná louka.
U Nov. Města na Mor. Knrz. — M., a, m.,
hister, der Aas-, Stutzkäfer, brouk. M. červ-
cový, b. purpurascens, čtveroskvrnný, h.
quadrimaculatus, ctverotečný, h. quadrino-
tatus, dvanáctiproužkový, h. bissexstriatus,
dvouskvrnný, h. bimaculatus, hnojní, h.
stercorarius (fimetarius), Mist-, Stutzkäfer,
jednobarvý, h. unicolor, lejnový, b. merda-
rius, mrchožravý, h. cadaverinus, uhlířský,
h. carbonarins, výkalový, h. fimetarius. Kk.
Br. 133.-134., Hlb. 1.299., Brm. IV. 73. až

74.

Mršníkovitý, Stutzkäfer-. Sm.

Mršný potok (cadaverum). BO.

Mrštění, n., das einmalige Schleudern.
Lpř.

Mrštěnka, y, f. = steh moravského vy-
šívání.

Mrštíce, e, f., v horn., der Trümmelgang.
Sm.

Mrštichlup. Vz Ivančice.

Mrštiti, vz List. fil. X. 343., Mkl. Etym.
192.

Mrštivý, schnellend. Nz. lk.

Mrštník. Cf. Rst. 444., Rosc. 74.

Mrštnooký, tlUmy. Lpř.

Mrštnoplodovitý. M. rostliny, pilocar-
peae: ampák. Vz Rstp. 271., 275.

Mrštnota, y, f. = mrštnost. Rk.

Mrštný. M. báseň, Mus. 1880. 462., hod.
Lpř. M. jako pstruh, Němc, jako proutí.
Vc. Lab. 67.

Mrštnýš, e, m., trigonocephalus, had. Šm.

Mrť = země neúrodná, hluboká. Cf. Mkl.
Etym. 190. M. do pole smrť. — M. = spodní
hloub u zelí, der untere Krautstrunk. Val.
Vck., Brt. — M. = věc mrtvá. List. fil. IX.
319., Kat. 2799. Otlúče všecku mrť od ži-
vého. Sal. 65. M. rozteklinou, Colliquations-
nekrose, ze sražení n. slití, Coagulations-
nekrose.

Mrťafa, mrťapa, y, m. = vlověk malý,
tlustý (ve velikém oděvě), Kšť., Vck.; ne-
ohrabaný, hloupý. Us. Olv., Kutn., Rgl.,
Všk., Vck., Brnt., Brt. D. 232.

Mrti = mříti, zastr. Vrn.

Mrtnatý = chlupy krátkými a trochu
tuhými porostlý. Čl. Kv. XXIII.



	1042

	Mrnění, n., vz Mrněti. Dětské m. Šml. — M. = sesláblosť, die Schwäche. Míti m. = býti slabým. U Nezamyslic. Bkř. Mrněti. Táta jednou ji přistihl při pláči. Co mrníš? ptal se jí. Bdč. zahr. 1887. 175. Mrnidlo, a, n. = plačtivý člověk. Čce. Tkč. Mrnílek, lka, m. = mrňavý kocour. Us. Rgl. Mrniti, il, ění = smilniti. Slov. Bern. Mrnka. To máte mrňku tele! V Kunv. Msk. Mrňkati se = piplati se. M. se s něčím. Sá. Kř. u pot. 319. Mrňkavý = fňukavý, nevrlý. M. dítě. Němc. Mrňou, das Katzengeschrei. Šm. Mrňourek, rka, m. = kocourek. Krolm. Mrnškle, ete, n. = mrňkavé dítě. U Žamb. Dbv. Mroucí, vz Mříti. M. den, hled, slunce, Čch., zář. Kká. Mrouskálek, lka, m. = malý, lichotivý člověk. U Poděšína. Rsck. Mrouskati, murren, knurren. Rk. Mrsk, cf. Mkl. Etym. 192. Orla zperna- tělé křídlo mrskem žene do výsosti. Pl. I. 106. M. v šermu = mach, švich, der Schwung, kurzer Hieb. Čsk., NA. III. 71. Mrskač, e, m. M-či, nábož. sekta, poeni- tentiarii. Vz Výb. I. 434., II. 1545., 1550. Mrskačka, zlínsky, mrskut, han. a val., šlahačka, slov., šmekrust, na sev. Mor., šmig- rust n. kyčkování, slez. Brt. Dt. 302., BRt. v Km. 1887. 774. Cf. Tatar., Zbrt. 77., 79. Mrskání bavlny, metlou, očima. Dch., Lpř., NA. IV. 31. Mrskaný pondělek = velikonoční pon- dělí od mrskáni děvčat (pomlázkou). Vz Mrskačka. Hk., Ktk. Mrskati, cf. Mkl. Etym. 192. — abs. Jak jsó mrskli, tak jsó jeli. Sš. P. 82. — co: čelo mrštiti (svraštiti). Rb. Sb. — čím (co jak, proč, kam). Mrskl sebou. BR. II. 16. a Mrsk ho sekyrou. Arch. rkv. A jož jo tam vedó, čím jo m. budó? Březovó metlickó, Hokradla hosečko. Sš. P. 687. M. pažemi, nohou, schnellen. V tělocv. Kučera. Zlostně rukou k něčemu m. Nrd. Blld. 18., Lpř. Sl. I. 20. Z kaiícnosti nemilosrdně tělo kopřivami mrskal. Mus. 1880. 463. — komu co. Dal si m. prdel (= uhodil se přes kapsu, tentokráte nákladu, peněz nešetřil). Us. Holk. — koho odkud. Jal se ďábly m. z koutů. Vrch. — kam. Mrštiti se na něco, hin- stürzen. Lpř. Mrštil okem stranou k němu. Kká. Td. Mrštiti něco do výšky, empor- schnellen. Dch. Mrštiti něčím pod stůl. Arb. Mrštil ho v čelo. Bj. Mrskavec, vce, m., heniochus, der Peit- schenfisch, ryba. O. ostnitý, ostňák, h. ma- crolepidotus, der Geissler. Brm. III. 3. 57. Mrskavka modravá, s. coeruleus. Ves. IV. 92. Mrsklesy, dle Dolany, Merzkles, ves u Třebenic. Blk. Kfsk. 196., 234, Rk. Sl. Mrsklice, dle Budějovice, Nirklowitz, ves u Olomouce. Mrknutí. V oko m. = v okamžení. Brt. Mtc. 1878. 37.	Mrskosť == mrzkost. Bern. Mrskota, y, f., die Epilepsie. Šm. Mrskut. Sš. P. 734., Sbtk. Rostl. 134. Mrša, e, f. = mršena. Mršatý, vz Mršena. Mrsčina, y, f. = řasa, fald. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Mršena, y, f. = mrša, mršenka, mršica, mršička (říkají v důvěrném, milostném ho- voru). Ty's mršena! Ty mršeno mršatá! Mor. Šd. Cf. Mršina. Mršina. Ty m-no mršinská! Us. Tč. Vz Mršena. — M. = žena. Sš. P. 665. Mršinisko, a, n.= mršník. Slov. Bern. Mršiniště, ě, n. = mršník. Slov. Bern. Mršinský, zum Aus gehörig, Aas-. Bern. Vz Mršina. Mrška, y, f. = mrcha. To je m. kůň, elendes Pferd. Lpř. Mršník = mrchoviště. U Kr. Městce. — M. = pelech, kde mrchy, nevěstky líhavají. U Žamb. Dbv. — M. = špatná louka. U Nov. Města na Mor. Knrz. — M., a, m., hister, der Aas-, Stutzkäfer, brouk. M. červ- cový, b. purpurascens, čtveroskvrnný, h. quadrimaculatus, ctverotečný, h. quadrino- tatus, dvanáctiproužkový, h. bissexstriatus, dvouskvrnný, h. bimaculatus, hnojní, h. stercorarius (fimetarius), Mist-, Stutzkäfer, jednobarvý, h. unicolor, lejnový, b. merda- rius, mrchožravý, h. cadaverinus, uhlířský, h. carbonarins, výkalový, h. fimetarius. Kk. Br. 133.-134., Hlb. 1.299., Brm. IV. 73. až 74. Mršníkovitý, Stutzkäfer-. Sm. Mršný potok (cadaverum). BO. Mrštění, n., das einmalige Schleudern. Lpř. Mrštěnka, y, f. = steh moravského vy- šívání. Mrštíce, e, f., v horn., der Trümmelgang. Sm. Mrštichlup. Vz Ivančice. Mrštiti, vz List. fil. X. 343., Mkl. Etym. 192. Mrštivý, schnellend. Nz. lk. Mrštník. Cf. Rst. 444., Rosc. 74. Mrštnooký, tlUmy. Lpř. Mrštnoplodovitý. M. rostliny, pilocar- peae: ampák. Vz Rstp. 271., 275. Mrštnota, y, f. = mrštnost. Rk. Mrštný. M. báseň, Mus. 1880. 462., hod. Lpř. M. jako pstruh, Němc, jako proutí. Vc. Lab. 67. Mrštnýš, e, m., trigonocephalus, had. Šm. Mrť = země neúrodná, hluboká. Cf. Mkl. Etym. 190. M. do pole smrť. — M. = spodní hloub u zelí, der untere Krautstrunk. Val. Vck., Brt. — M. = věc mrtvá. List. fil. IX. 319., Kat. 2799. Otlúče všecku mrť od ži- vého. Sal. 65. M. rozteklinou, Colliquations- nekrose, ze sražení n. slití, Coagulations- nekrose. Mrťafa, mrťapa, y, m. = vlověk malý, tlustý (ve velikém oděvě), Kšť., Vck.; ne- ohrabaný, hloupý. Us. Olv., Kutn., Rgl., Všk., Vck., Brnt., Brt. D. 232. Mrti = mříti, zastr. Vrn. Mrtnatý = chlupy krátkými a trochu tuhými porostlý. Čl. Kv. XXIII.