1043

Mrtník, a, m. Jindřich z M-ka. Arch.
II. 449.

Mrtníky, dle Dolany, Mrtnik, ves u Ma-
netína a u Hořovic. Blk. Kfsk. 407., Rk.
Sl., Arch. VII. 714., Sdl. Hr. VI. 277.

Mrtol, a, m., sam u Rokycan.

Mrtovy, dle Dolany, několik domkův
u Těšína.

Mrtvariť = mrtviti. Slov. Bern.

Mrtvárník, a, m. = mrtvárský kámen.
Slov. Bern.

Mrtvárský = mrtvá těla ztravující. M.
kameň, druh mramoru, der Sarkstein. Slov.
BerH.

Mrtvě zvadlý obličej, Kká.; m. bledý,
zsinalý, Nrd., narozený. Us. Pdl.

Mrtvec. Č. Kn. š. 325. Znělo to jako
lkání mrtevce. U Žamb. Dbv.

Mrtvení, vz Mrtviti; mrtvěni, vz Mrtvěti.

Mrtvenoš, e, m., silva vespilla, der
Bisainkäfer. Sl. les.

Mrtvice vedrem či z parna, der Hitz-
schlag, Dch., nervová, a. nervosa, mízní či
syrovateční, a. serosa, S. N. V. 522., mi-
chová, při všeobecné tukovitosti, rheuma-
tická, Čes. lk. III. 20., V. 382., X. 124.,
krevní, a. sanguinea, plicní cévová, a pul-
monum vascularis. Raněným m-cí dávají
pod nos napálenou tkanici od modré zá-
stěry, a to prý pomůže. Cf. Kram. Slov.,
Slov. zdrav., Ott. IL 530., Rk. Sl., Čs. lk. —
M., pl., die Petetschen. Slov. Ssk. — M.,
e, m., os. jm. Výb. II. 1520.

Mrtvicovitý. M. obrny, apoplektiforme
Lähmungen.

Mrtvicový. M.jizva, apoplektische Narbe,
boubel, a. cyste.

Mrtvina = mrlina. (Tam) nejvíce mrtvin
tatarských pohrobených leží. Koll. III. 54.
Úžasný byl pohled na m-nu. Č. Kn. š. 325.
— M. = spodní neplodná půda pod ornici.
Brt. M., Čo sa nikdy neorává. Trok. 127. —
M. = mrť. Skrofulosní m. Křž. Por. 256.
Dobrá jest šošovice proti vlku a m-ně. Háj.
C. I. — M. = mrtvá poloha kliky, pistu,
die Todtenpunktslage. Šim. 85. Vz Mrtvý.

Mrtviště, ě, n., der Leichenhaufen. Lpř.
Cf. Mrtvoliště.

Mrtviti. Cf. Mkl. Etym. 190. — abs.
Hospodin mrtví i živí. Bj., Ž. wit. 48. 22. —
co: něčí údy. Koř. Kol. 3. 5., Hus. III. 48.
— se čím: hříchy. Št. Kn. š. 185,.

Mrtvobledý, leichenblass. V. Šolz.

Mrtvohrad, u, m., die Nekropole. Šm.

Mrtvol, u, m. = mrtvola. Čch. Bs. 48.

Mrtvola. Ohledač mrtvol. Us. M-ly pá-
liti Je m-lou. Tkč. Příznaky na m-le, síň
pro m-ly (mrtvolna), otevření, spálení, ze-
tlení m-ly. Nz. lk. Cf. Kram. Slov., Čs. lk.

Mrtvolář, e, m. = mrtvolník. Rk.

Mrtvoliště, ě, n. = mrtviště. Lpř. Sl. I.
575.

Mrtvolný, Todten-. M. stuhnutí, bledosť,
zsinalosť, skvrny, stuhlosť, plyny, zápach,
jed, síň, prosáknutí, -imbibation, změna, roz-
klad. Nz. lk.

Mrtvonoš = hrobařík. Cf. Kram. Slov.

Mrtvorozenec, nce, m., der Todtgebo-
rene. Kaizl 50.

Mrtvorozený; -en, a, o, todtgeboren.
Kaizl 46.

Mrtvota, y, f., das Todtsein atd. Vz
Mrtvosť. (Bůh) z m-ty ducha tvorí, budí.
Trok. 62. Poď se mnou do života z tejto
m-ty. Phľd. II. 67. A pieseň zvučná srdce
umorené z m-ty viacej k žitiu nepovznesie.
Lipa II. 389.

Mrtvotichý, todtenstill. Ml.

Mrtvotuk, u, m., das Leichenfett. Rk.

Mrtvověrný, mrtvověrý, todten Glau-
bens, ohne Werke. Šm.

Mrtvožer, u, m, sarcophagus, der Sarg-
stein. Šm.

Mrtvý = umrlý. Ž. wit. 87. 6. Mezi m-mi.
Ž. wit 87. 6. O m-vých jen pravdivé (mluv).
Dch. Stražiti na mrtvo (je-li vnada na udici
tnrtva). NA. IV. 120. Nesli sú jeho sluhy
mrtva. Bj. Nechal ho mrtva na ulici ležati.
GR. Odnesli ji za mrtvou domů. Us. Vk.
Zkouší na mrtvém meče (pomlouvá nepřítom-
ného). Bdl. Vstal jest z mrtvých. Št. Kn. š.
12. Drží jako mrtvý v zubech (pevně). Us.
Sláma. Kaj se mrtvé dítko narodí, tam se
každý hřebík zapotí (tam mají veliký zá-
rmutek). Slez. Šd. Pověry o mrtvých vz
v Mus. 1856. 63. M. pes nekouše; Mrtvý
necítí, kde a jak leží. Us. Bž. — Hádanka:
Sto prstů, pět krstů, štyry duše, pět hlav.
(Když čtyři živí mrtvého nesou). Brt. Dt.
156. — jak. Když by mrtva na poly. Výb'.
II. 19. — na čem: na duši. Hus I. 20., II.
357. — čím: hříchem. Hus I. 144. — M.
země, salsugo, Ž. wit. 106. 34., temnota,
Kká., cesta (kterou se mrtvoly na hřbitov
nosí), Brt. D. 161., voda řeky (kudy se
plavili nelze), todtes Wasser, Dch., klid,
Stč. Zem. 22., kosť (navní), Brt., body, Mj.
70., bavlna (v níž jsou nezralá vlákna),
Mour., uhlí (mrtvina), Hř. 39., viera, Št.
Kn. š. 16., zpráva, vz Zpráva, Lpř. Dj. I.
2., právo (zaniklé), Us., poloha kliky, pístu,
die Todtenpunktslage, vz Mrtvina (konec),
Šmr. 85., úhel u hradeb, NA. III. 142., chod
šroubu. ZČ. I. 27. Pakli zrno mrtvo bude.
Ev. olom. A ten starosta mrtvým snem tak
poražen, ež jeho nikde až do smrti Nemohl
vzbuditi. Pass. XIV. Uhel živý přiložený
k jiným i mrtvé (uhly) obživuje. Us. Aby
všecky Nechuti, nesnáze atd. na věky mrtvy
byly. 1449. Mus. 1880. 404. My to za věc
mrtvou (odbytou) pokládáme. Wtr. Aby
nedrželi peněz mrtvých (bez zisku). Výb.
II. 792. — Hádanka. Mrtvý vleče živého
z hor (hřeben, veš, vlasy). Mor. Brt.

Mručák, a, m. = bručák. Us. Všk.

Mručeti na někom něco = šebroniti.
U Kr. Hrad. Kšť. Cf. List. fil. X. 340.

Mručivý. M. hučení. Arb. M. hláska,
murmelnder Laut. Nz.

Mruká, y, m., der Brummer. Vz Mru-
kati. Mor. Šd.

Mrukati = mručeti. Šd. — s čím = otá-
leti. Sá.

Mrunčeti, vz Mrančiti. Kotě mrunčí.
U Olom. Sd.

Mruž = mri. Rk.

Mružívať = míhávat, žmurkávat. Slov.
Bern.