Předchozí (1044)  Strana:1045  Další (1046) |
|
|||
1045
|
|||
|
|||
komu. Třeťú mrzie všemu lidu. Hr. ruk.
281. Duši mej mrzí život mój. Alb. 37. 6. Skrze to Bohu mrzímy, odibiles sumus. Otce. 196. b. Kostečníci mrzí všem lidem i Bohu. Hrad. 115. b. Mrzina = nemoc nějaká. Této zni v uších,
onu húser trápí, toho m. drží. Zbrt. 248. Mrzkomluv, u, m., die Zote. Nz.
Mrzkomluvení, n., unflätiges Reden.
Hus I. 273. Mrzkomluvý. Těmi třemi hriechy m-ví
prznie se. Hus I. 273. Mrzkost = oplzlosť etc. Ž. wit. 87. 9.,
Deut. 46. Proč taká m. (netas, nešlechetnost) mezi vámi nalezena jest. BO. M., abomi- natio, ohavnosť. Bj. M. jest poroba Hospo- dinu. M. jest hřiešným múdrosť. B.mik.Sir. 1. — M., der Ekel. V mrzkosť budu lidu. GR. Měli k manně m. Št. Mají smrť v takú m., že . . . Št. Tu m. mám ihned pustiti z mysli. Št. Kn. š. 323. Mrzkovati, abominari, exsecrare. Slova
má m-li. Ž. wit. 55. 6. Mrzkovice, dle Budějovice, Mrskowitz,
ves u Světlé v Ledečsku. Blk. Kfsk. 701., Rk. Sl. Mrzký, Mrzek, ves u Čes. Brodu. Blk.
Kfsk. 526., Rk. Sl. Mrzký. Ž. wit. 13. 1., List. fil. X. 345.,
Mkl. Etym. 193. M. okovy, Vrch., slova, Čch., rozkoš, chtíc, vilník, zábava, Šmb., zištnosť. Us. Pdl. M. před bohy. Msn. Or. 114. Mrzko jest také pověditi. 131 Gr. 134. Všem bude mrzek; M. spravedlivým; M. jsem jim. BO. Neroďte hleděti na mé trpenie, pro něž svétu jsem. mrzká. Hus III. 14. On tej hroznej rány a mrzkej ústy doteče se; Oběti Nespravedlivých mrzké Pánu. Ev. olom. 11., 193. Při m. hře. Č. Kn. š. 324. O tom mrzko i mluviti. Št. Kn. š. 8. Není jí (smrti) mrzek starý a nad mladým se neslituje. Št. Uč. 150. Pro křest svému otci velmi mrzká byla; K tyem bohom mrzku mysl miejieše; M. Bohu. Pass. mus. 319., 347., 348. Mrzci učiněni súť. Ž. wit. 13. 1. Kdož jsú se poddali těm mrzkým věcem. Št. Mrzký muži pláč. Č. M. 184. - M. = chlum u Hředel v Berounsku. Krč. Mrzlavosť, i, f., die Frostigkeit. Šm.
Mrzlavý = kdo, vyjde-li z teplé světnice
na zimu, hned zimou se drkoce, fröstelnd. Tč. Mrzlice, Merzlitz, ves u Bíliny. Rk. Sl.
Mrzlina, y, í. = mráz, mrznutí. Slov.
N. Hlsk. IV. 410. Mrzlosť, i, f. = mrazivost. Slov. Bern.
Mrzlý = mrazivý. Slov. Bern.
Mrznouti. Cf. List. fil. X. 346. — jak.
Mrzne, tak (takže) praščí. Mor. Brt. Mrzne, až (tak) třeští. Mor. Bkř. Sd. Mrzne, až země svítí, až hřebíky na střeše praskají. Us. Rgl. Mrzne, až po patách teče (je bláto; iron.), U Žamb. Dbv. Mrznutí vody. Šfk. Ruk. 111.
Mrzostný = mrzký, nemilý. Nakládajú
nám m-né pôsty. Slov. Zbr. Hry 228. Mrzouš, e, m. = mrzout. Šm.
Mrzout, der Griesgram, Kopfhänger,
Sauertopf, der Wunderliche. Na Zlinsku: návara, skřeček, somár. M. zlobí se na |
všecky lidi. Bž. Tomu m-vi těžko vyhověti.
Dch. — M., scytropus, brouk. M. obecný, s. mustela. Kk. Br. 291. Mrzuniak, a, m., der Verdrussraacher.
Slov. Ssk. Mrzuta, y, f. = mrzutosť. Nedělajte mně
těžkosti a m-ty. Slez. Šd. Mrzutka, y, f. = malá mrzutosť. Dělal
nám doma všelijaké m-ky. Mor. a slez. Šd., Mtl., Brt. D. 232. Mrzutný = mrzutý, namrzelý. Byl jsem
už taký m.; Byla jsem sama na sebe m-tná. Slez. Šd. Mrzutost = mrzkosť, turpitudo. BO. Byla
z toho veliká m.; Způsobilo mu to m. Us. Dch. Ve vojně, na honbě a při lásce jest za jedno vyražení tisícerá m. Exc. M-sti sobě uspoříš, jestli se vším na trh nechodíš. Sb. uč. — M. = hrb, der Höcker. Má m. na zádech. Us. Mrzutovati se = mrznouti. Bodou se
tam m. Us. u Solnice. Mrzutý = mrzký atd. Ž. wit. 52. 2. Cf.
List. fil. X. 345., Mkl. Etym. 193. M-tí skutci abominales. BO. M. roba (kurva). Hr. ruk. 351. M. kleveta. Žalan. Tvé zlato, to mi jest všecko m-to. Homl. v. 387. I co jest lidem m-šieho nežli člověk mrtvý?; Protož člověče, čemu pýcháš? Znamenaj, že's se počal z m-té věci. Hus III. 136, 143. Když co m-ho a jako potvořeného uzříme. St. Neb všecko zlato k podobenství její (múdro- sti) písek jest m-tý (vilis). Ev. olom. 187. Mnoho sviec v svém m-tém chrámu roz- žéhají. Mill. 51. Ráčil z proklatého plemene vyvésti dievku svatú, jako čistý prútek z m-té země. Št. Kn. š. 288. — M. = ne- vrlý. Něco mu přes nos přeletělo, že je tak m. Us. Dch. — M. = potvorný, šeredný. M. vůl. BO. Mrž, das Seepferd. Cf. Ves. IV. 78., Schd.
II. 437., Kram. Slov., Vega II. 341., Rk. S., Zbrt. 54. Mržovice, e, f.= mrší usně, das Wall-
rossleder. Šp Mržový. M. kůže, das Wallrossfell. Šp.
Vz Mrží. Msta. Bž. 229., Mkl. Etym. 209. Spíše
čerta se člověk odžehná nežli kněžské msty. U Kr. Hrad. Kšt. Mstěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Tay. Bš. 96. Mstětice, dle Budějovice, Mstietitz, ves
u Nehvizd. Blk. Kfsk. 155, Rk. Sl. Mstětín, a, m., Mstietin. ves u Náchod a.
BIk. Kfsk. 531., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl. Mstiboh, a, m., os. jm. Phľd. II. 107.
Mstice, dle Budějovice, Mstitz, ves u Pře-
štic. Rk. Sl. Mstidruh, a, m., os. jm. Pal. Rdb. I.
123., Arch. I. 249. Mstihněv, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I.
123., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl. Mstich, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Děj. IV. 1. 82. Mstislav, a, m., os. jm. Rk. Sl.
Mstislavice, dle Budějovice, Mzdislawitz,
ves u Ledče. Blk. Kfsk. 696., Rk. 81. Mstiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Děj. I. 316. |
||
|
|||
Předchozí (1044)  Strana:1045  Další (1046) |