1045

komu. Třeťú mrzie všemu lidu. Hr. ruk.
281. Duši mej mrzí život mój. Alb. 37. 6.
Skrze to Bohu mrzímy, odibiles sumus.
Otce. 196. b. Kostečníci mrzí všem lidem
i Bohu. Hrad. 115. b.

Mrzina = nemoc nějaká. Této zni v uších,
onu húser trápí, toho m. drží. Zbrt. 248.

Mrzkomluv, u, m., die Zote. Nz.

Mrzkomluvení, n., unflätiges Reden.
Hus I. 273.

Mrzkomluvý. Těmi třemi hriechy m-ví
prznie se. Hus I. 273.

Mrzkost = oplzlosť etc. Ž. wit. 87. 9.,
Deut. 46. Proč taká m. (netas, nešlechetnost)
mezi vámi nalezena jest. BO. M., abomi-
natio, ohavnosť. Bj. M. jest poroba Hospo-
dinu. M. jest hřiešným múdrosť. B.mik.Sir.
1. — M., der Ekel. V mrzkosť budu lidu.
GR. Měli k manně m. Št. Mají smrť v takú
m., že . . . Št. Tu m. mám ihned pustiti
z mysli. Št. Kn. š. 323.

Mrzkovati, abominari, exsecrare. Slova
má m-li. Ž. wit. 55. 6.

Mrzkovice, dle Budějovice, Mrskowitz,
ves u Světlé v Ledečsku. Blk. Kfsk. 701.,
Rk. Sl.

Mrzký, Mrzek, ves u Čes. Brodu. Blk.
Kfsk. 526., Rk. Sl.

Mrzký. Ž. wit. 13. 1., List. fil. X. 345.,
Mkl. Etym. 193. M. okovy, Vrch., slova,
Čch., rozkoš, chtíc, vilník, zábava, Šmb.,
zištnosť. Us. Pdl. M. před bohy. Msn. Or.
114. Mrzko jest také pověditi. 131 Gr. 134.
Všem bude mrzek; M. spravedlivým; M.
jsem jim. BO. Neroďte hleděti na mé trpenie,
pro něž svétu jsem. mrzká. Hus III. 14. On
tej hroznej rány a mrzkej ústy doteče se;
Oběti Nespravedlivých mrzké Pánu. Ev.
olom. 11., 193. Při m. hře. Č. Kn. š. 324.
O tom mrzko i mluviti. Št. Kn. š. 8. Není
jí (smrti) mrzek starý a nad mladým se
neslituje. Št. Uč. 150. Pro křest svému otci
velmi mrzká byla; K tyem bohom mrzku
mysl miejieše; M. Bohu. Pass. mus. 319.,
347., 348. Mrzci učiněni súť. Ž. wit. 13. 1.
Kdož jsú se poddali těm mrzkým věcem.
Št. Mrzký muži pláč. Č. M. 184. - M. =
chlum u Hředel v Berounsku. Krč.

Mrzlavosť, i, f., die Frostigkeit. Šm.

Mrzlavý = kdo, vyjde-li z teplé světnice
na zimu, hned zimou se drkoce, fröstelnd.
Tč.

Mrzlice, Merzlitz, ves u Bíliny. Rk. Sl.

Mrzlina, y, í. = mráz, mrznutí. Slov.
N. Hlsk. IV. 410.

Mrzlosť, i, f. = mrazivost. Slov. Bern.

Mrzlý = mrazivý. Slov. Bern.

Mrznouti. Cf. List. fil. X. 346. — jak.
Mrzne, tak (takže) praščí. Mor. Brt. Mrzne,
až (tak) třeští. Mor. Bkř. Sd. Mrzne, až
země svítí, až hřebíky na střeše praskají.
Us. Rgl. Mrzne, až po patách teče (je
bláto; iron.), U Žamb. Dbv.

Mrznutí vody. Šfk. Ruk. 111.

Mrzostný = mrzký, nemilý. Nakládajú
nám m-né pôsty. Slov. Zbr. Hry 228.

Mrzouš, e, m. = mrzout. Šm.

Mrzout, der Griesgram, Kopfhänger,
Sauertopf, der Wunderliche. Na Zlinsku:
návara, skřeček, somár. M. zlobí se na

všecky lidi. Bž. Tomu m-vi těžko vyhověti.
Dch. — M., scytropus, brouk. M. obecný,
s. mustela. Kk. Br. 291.

Mrzuniak, a, m., der Verdrussraacher.
Slov. Ssk.

Mrzuta, y, f. = mrzutosť. Nedělajte mně
těžkosti a m-ty. Slez. Šd.

Mrzutka, y, f. = malá mrzutosť. Dělal
nám doma všelijaké m-ky. Mor. a slez. Šd.,
Mtl., Brt. D. 232.

Mrzutný = mrzutý, namrzelý. Byl jsem
už taký m.; Byla jsem sama na sebe m-tná.
Slez. Šd.

Mrzutost = mrzkosť, turpitudo. BO. Byla
z toho veliká m.; Způsobilo mu to m. Us.
Dch. Ve vojně, na honbě a při lásce jest
za jedno vyražení tisícerá m. Exc. M-sti
sobě uspoříš, jestli se vším na trh nechodíš.
Sb. uč. — M. = hrb, der Höcker. Má m.
na zádech. Us.

Mrzutovati se = mrznouti. Bodou se
tam m. Us. u Solnice.

Mrzutý = mrzký atd. Ž. wit. 52. 2. Cf.
List. fil. X. 345., Mkl. Etym. 193. M-tí skutci
abominales. BO. M. roba (kurva). Hr. ruk.
351. M. kleveta. Žalan. Tvé zlato, to mi
jest všecko m-to. Homl. v. 387. I co jest
lidem m-šieho nežli člověk mrtvý?; Protož
člověče, čemu pýcháš? Znamenaj, že's se
počal z m-té věci. Hus III. 136, 143. Když
co m-ho a jako potvořeného uzříme. St.
Neb všecko zlato k podobenství její (múdro-
sti) písek jest m-tý (vilis). Ev. olom. 187.
Mnoho sviec v svém m-tém chrámu roz-
žéhají. Mill. 51. Ráčil z proklatého plemene
vyvésti dievku svatú, jako čistý prútek
z m-té země. Št. Kn. š. 288. — M. = ne-
vrlý. Něco mu přes nos přeletělo, že je tak
m. Us. Dch. — M. = potvorný, šeredný.
M. vůl. BO.

Mrž, das Seepferd. Cf. Ves. IV. 78., Schd.
II. 437., Kram. Slov., Vega II. 341., Rk.
S., Zbrt. 54.

Mržovice, e, f.= mrší usně, das Wall-
rossleder. Šp

Mržový. M. kůže, das Wallrossfell. Šp.
Vz Mrží.

Msta. Bž. 229., Mkl. Etym. 209. Spíše
čerta se člověk odžehná nežli kněžské msty.
U Kr. Hrad. Kšt.

Mstěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Tay. Bš. 96.

Mstětice, dle Budějovice, Mstietitz, ves
u Nehvizd. Blk. Kfsk. 155, Rk. Sl.

Mstětín, a, m., Mstietin. ves u Náchod a.
BIk. Kfsk. 531., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

Mstiboh, a, m., os. jm. Phľd. II. 107.

Mstice, dle Budějovice, Mstitz, ves u Pře-
štic. Rk. Sl.

Mstidruh, a, m., os. jm. Pal. Rdb. I.
123., Arch. I. 249.

Mstihněv, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I.
123., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

Mstich, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Děj. IV. 1. 82.

Mstislav, a, m., os. jm. Rk. Sl.

Mstislavice, dle Budějovice, Mzdislawitz,
ves u Ledče. Blk. Kfsk. 696., Rk. 81.

Mstiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Děj. I. 316.