l046

Mstišov, a, m., Tischau, ves u Teplice.
Blk. Kfsk. 862., Rk. Sl.

Mstišovice = Mžižovice.

Mstitel. Nad nepokojnými přísný m. V.
M. nepravosti jest meč. BO.

Mstitelný = mstivý. Výb. II. 1350. M.
úmysl pronáší. Wtr. exc. — M. = mstící.
Mstitedlná sudlice. BO.

Mstitelský, Rächer-, Šm.

Mstíti, cf. Mkl. Etym. 209. Mstíjící. BO.
— abs. Dobře radím: Chraň se ta., chceš-li
k nebi přístup míti. Hkš. exc. —- čeho:
křivdy. Št. N. 95., Kn. š. 168. Jenž (Bůh)
mstí všeho skutka zlého. Sv. ruk. 41. —-
čím. Poněvadž Sulík póhona póhonem mstí,
nemá J. Kropáč odpovídati. Půh. I. 403.
Všemi pomstami něco m. Žžk. 14. Hřiechóv
dopuštěných pláčem mstěte. Hus 11. 14.
Tím se Bavorští mstili. Arn. 1834. — nad
kým (se jak proč, čeho, čím). Aby nad
námi mstěno nebylo. Bart. Báli se, aby nad
nimi nemstil. V. Budúť sě nad vámi m. Žk.
135. Nad tierm tieže mstil. Št. N. 95. Po-
ňavadž Bóh plně msti nad neumnými; Msti
pán Bóh hřiechu nad člověkem; Pakli ne-
zaplatí, tehda nad nimi mstí kletbami; Tak
jest činil Bóh prve pro hřiechy mstě nad
kněžimi než nad obecným lidem. Hus I.
249., 373., 415., II. 117. Chceš-li nad někým
se m., hleď mu dobrodincem býti. Hkš. —
co zač na čem. Za to tebe Bůh m. (tre-
stati) bude na zdraví. Wtr. exc. — kde
(čeho, nad ,kým, co). To se na něm
mstilo. Kká. Š. 48. Bůh v pravnucích msti
ještě otců hřích. Ib. 79. M. něčeho na někom.
Lpř. Sl. I. 83. Aby se ve své při nemstili.
Výb. H. 1398 Žádného hriechu Bóh tak
obecně nemstil na světě jako smilstva. Št.
Kn. š. 113. Aby na onom světě nad ním
věčně mstěno nebylo. Vš. 85. Chtěje na
nich těch nájezdů m. Šf. Strž. I. 245. —
se jak. Na krev se m. Kká. Td. 301.

Mstivý. Aby svých křivd mstiví nebyli
svěceni. Hus I. 173.

Mstný, rächend. Rk.

Mston, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mstov, a, m. Tk. VII. 352.

Mstovitý, stark mostig. Šm.

Mstylačnost, i, f., die Rachsucht. Bendi.
I. 129.

Mstyžádosť, i, f. = mstivosť. Šm.

Mstyžádostivý = mstivý. Šm.

Mša = mše. Slov. Ssk.

Mšadly, dle Dolany, revír u Rožnova.

Mšál. Luk. z Pr., Hus II. 66., Výb. n.
362., Bart. 94.

Mšář = kněz. Bl.

Mše, cf. Rk. Sl. M. andělská, bělosobotni,
děkovná, fundovaná či nadaná, katechu-
menů, kopulační, nevěřících, obětní, po-
hřební, pochvalná, prvotinná, prvotní, sou-
kromá, za zemřelé, čtená (vz Zpívaná).
Hnoj., KryŠtf. Cír. děj. 1. 290., 740. M.
osličí. Vz Zbrt. 83., 84. Mši sloužiti, Pass.
mus. 398., 422., 453., Hus I. 180., Výb. II.
256., 636. (Chč.), 1120., 1522., 1. 913., od-
sloužiti, Hus I. 400., zpívati, Hus I. 401.,
zaprositi, Št. Kn. š. 11., čísti, Arch. rakv.,
pěti, Výb. II. 2., konati, Výb. II. 1574.,
slyšeti. Výb. I. 436. A tu vieru zpievají na

mši. Št. Kn. š. 13. Tak vážná m. zpívaná
jako čítaná. Č. M. 9. Cf. Mkl. Etym. 209.

Mšec. Vz S. N. XI. 529., Blk. Kfsk. 616.,
619., Rk. Sl.

Mšenec, nce, m., der Messtecher. Sm.

Mšeno. Až se všichni obyvatelé Mšena
sejdou, bude soudný den. Vz Sbtk. Krat.
h. 74. — Cf. Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

Mšeti, vz List. fil. X. 353.

Mšice, cinifes. Ž. wit 104. 31., Mkl.
Etym. 206., Rk. Sl., Hlb. I. 344. M. vlno-
nosná, schizoneura lanigera, Ves. IV. 179.,
smrková, chermes viridis, der Fichtenblatt-
sauger. Sl. les. Cf. Schd. II. 521., Kram.
Slov. M. révokazná, cf. KP. 168. M. bezová,
aphis sambuci, borová, a. fabae, broskvová,
a. persicae, maková, a. papaverís, šťoví-
ková, a. rumicis, růžová, a. rosae, svíze-
lová, a. galii, vikvová, a. craccae, topolová.
Cf. Brm. IV. 653.-658.

Mšicomar, a, m., syrphus, die Blattlaus-
fliege, Sl. les, aphidius. Brm. IV. 340.

Mšina na pivě. KP. V. 381., List. fil. X.
353.

Mšinovitě. Pivo propadlo m. KP. V.
371

Mšový = mešní, Messe-. Slov. Bern.

Mtibava, y, f., Tihawa, ves u Hořovic,
také: Tihava. Arch. I. 173, Rk. Sl., Arch.
VIII. 597., Sdl. Hr. VI. 185, 206.

Mtu, vz Met.

Mú = kráva (v dětské řeči). Kšá.

Muca = tele. Vz Mucáček, Mucínek. ČT.
Tkč.

Mucáček, čka, m. — tele. CT. Tkč.

Mucati = nimravě píti n. jísti. Nemucej
a pospěš si. Us. u Kr. Hrad. Kšť. — M. =
cucati, saugen. Tele mucá. Č. T. Tkč.

Mucedin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 406.

Muček, cka, m. = muca, der Rausch. Šm.

Múceti, vz Smúceti.

Mucínek, nka, m. = tele. ČT. Tkč. Vz
Muca.

Mucinka, y, f. = Johana Nepomucká.
U N. Bydž. Kšť.

Muckati. Ženy oprav v: ženu. — koho =
s ním pohrávati, k sobě tiskati. Muckáme
děti. U Ronova. Rgl. Celou ji pomuckal.
Rgl. — M., mit dem Munde schnalzen. Když
dítě cucá, mucká. Laš. Tč.
Muckov, a, m., Mutzke, ves u Úště. Blk.
Kfsk. 117., 506., Rk. Sl.

Muckový, motzig (von kurzen Gängen
in den Bergwerken). Am.

Mucna, y, m. a f. = kdo nimravě jí.
U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Mucati.

Mučanka, y, f. = kdo stojí jak svatý
za dědinou. Laš. Brt. D. 232.

Mucár, a, m. = mučíř. Slov. Bern.

Múčariť = moukariť, krupařiť. Slov. Bern

Mučárka, y, f. = mučitelka. Slov. Bern.

Múčárka, y, f. = moukářka. Slov. Bern.

Mučárna, y, f. = mučírna. Slov. Hol.
390.

Mučárský = mučírský. Slov. Bern.

Múčárský = krupařský. Slov. Bern.

Múčárství, n. = krupařství. Slov. Bern.

Mučati = mučeti. Slov. Loos.

Mučedlnictví. Korunu sv. m. obdržel.
Pass. mus. 346.