Předchozí (1046)  Strana:1047  Další (1048) |
|
|||
1047
|
|||
|
|||
Mučedlnictvo, a, n. = mučedlnictví. Neb
není příčina slavnejšie k m-tvu svatému, než obrana zákona Kristova; Prospěl bych cierkvi m-tvem. Hus I. 185. Mučedlník, cf. Mkl. Etym. 201.
Mučedně dokonal (smrtí mučedlnickou).
U Žamb. Dbv. Mučedničí, Märtyrer-. M. mam. Dk. Dj.
f. 218. Mučedník = mučedlník. Us.
Muček, čka, m,, os. jun. Pal. Rdh. I.
123., Arch. II. 471. Mučelníkovati = trpěti, strádati. On
bojoval a tn-val. Slov. Sokl. I. 215 Mučeň, čně, m. = mučedlník. Kká. K sl.
j. 239., Umuč. Jiř. 88. Mučenec, nce, m. = mučedlník. Osv.
1878. 896. Pouhé klevety ozývají se ve vyznání ubohých m-cüv, der Gefolterte. Pal. Děj. V. 1. 296. Chvalopísně dvou těch m-cův. Sš. Sk. 197. Mučení. Pass., Výb. II. 15. Cf. Rk. Sl.
Petr na m. pravil jest. Pč. 2. Pověz radši pravdu dobrovolně nežli z m. Bl. O m., vz Zř. zem. 461., Cor. jur. IV. 3. 1. 406., Sdl. Hr. VI. 129. Mučenice, e, f., das Martern. Šm. —
M. = mučedlnice. Šm. Mučenictví = mučedlnictví. Mus. 1880.
265. Mučeník, vz Mučedlník. Na sv. mučení-
cích. M. Mučeniště, ě, n., die Folterkammer, der
Folterplatz. S. N. V. 150. Mučenka. Cf. Rstp. 631., Schd. II. 313.,
Rosc. 149. Mučenkovitý. Cf. Rstp. 630., Rosc. 149.
Mučennícký, vz Mučedlnický.
Mučenník, vz Mučedlník. Št. Kn. š. 5.,
Pass., Pravn. 550. Mučenníkový = mučedlnický. Koruna
m. Št, Kn. š. 209. Mučenství, n., das Märtyrerthum. Kká.
K sl j. 71. Mučeti, cf. Mkl. Etym. 207.
Mučiar, a, m. = mučíŕ. Slov. Loos.
Mučiarňa = mučírna. Slov. Loos.
Múčička, y, f. = moučička.
Mučiliště, ě, n. = mučiště. Mnohá uči-
liště jsou pro děti m. Us. Tč. Mučiní, n. = mučení Laš. Tč.
Mučírna, sam. u Tábora.
Mučírnický, Folterer-. M. raffinerie. List.
fil. 1879. 30. Mučitel. Učitel-mučitel. Us. Rgl.
Mučitelský, Peiniger-. Bern.
Mučiti, Mkl. Etym. 201. — abs. Nadeje
mučí. BO. Co mučí, to učí. Lpř. — koho. Když mučí mě nepřítel. Ž. wit. 41. 10. — se jak. Kdo sa k zlému učí, nadarmo sa mučí. Glč. II. 255. — koho jak dlouho proč. Panny ciesařovým kázáním tak dlúho jsú mučeny, až . . . Pass. — čím. Jimiž (mukami) tě bez meškánie kázal m. Výb. II. 19. Múčiti = moučiti. Slov. Bern.
Múčka, y, f. = moučka. — M., vz Múčný.
Múčňák, a, m. = holub. Mor. Brt.
Múčnatý = moučnatý.
Múčnica, e, f. = polívka z mouky. Šla
|
vařiti m-cu, převrhla si panvicu. Koll. Zp. I.
314. — M., vz Múčný. Mučnosť, i, f., die Peinlichkeit, Schmerz-
haftigkeit. Bern. Múčný. M. jablko (múčka), hruška (múč-
nica). Mor. Brt Mud'a, dle Bača = člověk málomluvný,
ein schweigsamer Mensch. U Místka, Škd. Muďák, vz Mouď.
Múďál, a, m. = samec o jednom varleti.
U Holešova. Tč. U Tovač. Muďatečný, orchisartig. Vz Rst. 444.
Muďatec, tce, m. = muďatka. List. fil.
XI. 173. Muďatka. Cf. Rstp. 1503., List. fil. XI.
173., Mllr. 81. Muďatkovitý = vstavačovitý, orchideus,
orchisartig. Vz Nz. Mudibálek, lka, m., ein kleiner, schmutzi-
ger Mensch. Šm. Mudiblak m. mudivlak. List. fil. XI. 173.
Mudíček, čka, m. = kúdelnička, parus
pendulinus, die Beutelmeise. Slov. Rr. Sb. Mudil, a, mudílek, lka, m. = kdo vše
hned zamaže, usmolí. Ve vých. Čech. Všk. Mudín, a, m. = umouněný člověk. U Tře-
bonína. Olv. Mudínek, nka, m. = člověk beze všeho
rázu. Zkr. Mudivláček, vz Moudivláček. List. fil.
XI. 173. Mudky, vz List. fil. XI. 173.
Mudla, y, f. = špína. Čce. Tkč.
Mudlák, a, m. = ušpiněný člověk. Čce.
Tkč. Mudlánky = varhánky z rákosových
píšťal. Vz Moldánky. U Domažl. Rgl. Mudníček, čka, m., pták. Brm. II. 2.
578. Muďoul, u, m., asimina, die Asimine,
rostl. M. trojlaločný, a. triloba. Vz Rstp. 41, Ott. IL 876. Mudráček-šalamounek. Č. Kn. š. 263.
Mudrák = mudŕec. Otáza král svých
m-kóv (sapiens); Exdráš m. (scriba) v zá- koně. BO. Někteří z mudrákóv. ZN. — M., os. jm. Tk. V. 70., 84. Mudrákyně. Ta učená panna a m. měla
i doktorem se státi. Koll. III. 163. Mudrář, e, m., der Weisheitskrämer. Dch.
Mudrckobohoslovní náhledy. Koll. III.
134. Mudrcky, philosophisch. Kká.
Mudřec. Po tom poznáš m-ce, že málo
mluví. Bž. exc. — M-cův sedmi kronika; M-cův dávních skutky a mravy. Vz Jir. Ruk. II. 47., Výb. II. 927. a násl. Než se mudrc namudroval, sprosták si peněz na- choval. Č. M. 208. Mudřecký. Děkan m-ho řádu (filosof,
fakulty). Reg. zdr. Mudřena, y, f. = moudrá žena. — M.,
Athene. Ssk. Mudrkovati, vernünfteln, klügeln. Šm.
Mudrkovský, gelehrt dumm. Šm.
Mudrlantění, n., das Witzeln. Kos.
Mudrlantství. Pal. Rdh. III. 295.
Mudrliatko, a, m. = mudráček. Slov.
Zátur. |
||
|
|||
Předchozí (1046)  Strana:1047  Další (1048) |