1048

Múdro s hlúpym a ostro s tupým. Rgl.
exc.

Mudročinný, weise machend. Šm.

Mudromluvný, doctilogus. Ham. 1418.

Mudroň O. Mich , dr., advokat, zakla-
datel Matice slovenské a slovan. gymnasia
v Turč. sv. Martině. Vz Národ. Listy 1887.
č. 250. — M. Jan. Blk. Kfsk. 1369.

Mudroradný, guten Rath gebend. Šm.

Mudrosloví národu slovan. v příslovích.
Vyd. Fr. L. Čelakovský. V Praze 1852. Cf.
Tf. Mrc. 293.

Múdrosloviti, philosophiren. Slov. Dbš.
Úv. 12.

Múdrosť = moudrost. Ž. wit. 18. 8., 104.
22., Št Kn. š. 144. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Mudrota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123. — M. = sv. Sofronins. Šd.

Mudrování. Co ztraceno, m-niiu se ne-
vrátí. Hkš. exc.

Mudrovatel, c, m. = mudrák. Lpř.

Mudrovati nad koho. Nikdo nad Boha
m. nemůže. Sš. Sk 180. - kde. Tak u nás
mudrujú = to jest naše nářečí. Uh. Brt. D.
232.

Mudrovna, y, f., Akademie, pol. Šm.

Mudroznanství, n., die Philosophie, Šm.

Mudrúšek, ška, m., os. jm. Arch. I 356.

Múdrý, sapiens, Ž. wit. 106. 43.; prudens.
118. 98.

Mudrykovati = mudrlantiti. Laš. Tč.

Múdy, pl. Natahuje múdy (brečí . Mor.
Šd. Cf. Moud.

Muff, u, m. = hrdlo u trouby, objímka.
Muffe. Sand. II. 87.

Muffle, vz Mufle, List. fil. X. 348 M. =
z ohnivzdorné hlíny zhotovená, u předu
otevřená, průduchy po stranách mající a
v peci mufflové zadělaná nádoba, do které
se dávají průbéřské nádobky. Rk. Sl.

Mufflon, a, m., ovis musimon, divoká
ovce. Osv. VI 552., Schd. II. 432.. Brm. I.
3. 358.
Mufflovitý prostor. NA. IV. 168. VzMufle.

Mufflový. M. pec, der Muffelofen. NA.
IV. 168, Ott. II. 792.

Muffový = objímkový. Muff-. M. spojení.
Bc, Šand II. 87.

Mufle, muffle, cf. NA. IV. 168., Hrm. 32.,
KP. IV. 344.

Mufti, tur. = nejvyšší kněz a zároveň
sudí okresu. Vz Bž. 122.

Mugár, a, m.= chroust; hubený člověk.
U Nivnic. Kch., Brt.

Muglinów, a, m , Muglinau, ves u Mor.
Ostravy.

Muhlsteinová, é, f. M. Berta, spisov.
v Praze, 1847.—1887. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
136., Pyp. K. II. 422., Bačk. Př. 47., 75.,
Kv. 1889. 1. a 2. seš.

Múcha. Odfúkal múchy a nyní musí dú-
vať (o marnotratném sedláku). U Kyjova.
Rgl.

Muchálek, vz Brm. II. 2. 141. (pták).

Mucháň, ě, m., říkávají dobytku, když
se muchá. Mor. Šd.

Muchar. Cf. Schd. II. 265. — M. =
sklenice na lapání much. Na mor. Slov.
Brt. D. 232.

Muchař, e, m. = muchovitý kůň, der
Fliegenschimmel. Čsk.

Mucharka, mušarka, y, f. = mucho-
morka. U Brušperka. Mtl.

Muchatkovitý hmyz, crassicornia. Flie-
genmücken. Nz.

Muchatý = muchavý, pěhový, kdo má
po tváři mušky, pěhy, píhy. Slov. Rr. Sb.

Muchavý, cf. Muchatý.

Muchek, chka, m., os. jm. Sdl. Hr. I.
201., III. 216., VI. 63., Arch. VIL 665., VIII.
597.— M., černohlavý pták. Vz Brm. II. 2.
194.

Mucheyr, u, m. = látka orientalská,
kamelotu podobná; bývala buď prostá, buď
polouhedvábná. Cf. mohair. Db. 92. Jír.

Muchla, y, m. = muchlař. U Kr. Hrad.
Kšť.

Muchlanice, e, muchlačka, y, f. = co
zmotáno, smícháno a samo motání, míchání.
Us. Rgl.

Muchlovati, vz Muchlati. Us. Rgl.

Muchnice. Cf. Brm. IV. 479.—481.

Muchobor, u, m., míst. jm. Tk. VII.
362.

Mucholapka = náčiní k lapání much-
- M., rostl. Cf. Schd. II 294., 443., Rstp-
108, Rosc. 149., Rk. Sl., Hlb. II. 425. —
M. = mucháček pták. Rk. Sl.

Muchomor. Cf. Odb. patb. III. 858.,
Schd. II. 258., Rstp. 1884., Mucharka, Mu-
šarka.

Muchomorka, vz Muchomor, Rosc. 72.,
Mllr. 9., Rk. Sl.

Muchomorkovina, y, f, amanitinum =
jed v muchomůrce obsažený. Vz Rstp. 1885.

Muchomorný, fliegentödtend. M. papír.
Rk.

Muchomůrka, vz Muchomor

Muchoplamý. M. užovka, coluber na-
trix, die Azurnatter Sl. les.

Muchoplaška, y, f. = bída, nouze, osívka,
draba, das Hungerblümchen, rostl. BPr.

Muchopruny, Mukubruny, Muckeubrunn,
ves u Polné. Rk. Sl.

Muchov, a, m., hora v Tannwaldsku,
Ŕvn. 517., sam. u Benešova. Rk. Sl.

Muchovice, hora v karpatském pohoří.

Muchovitý. M-ti (hmyzové), athericera,
Fliegen. Nz.

Muchovník, u, m., amelanchier (pyrus
a.), die Floh-, Felsenbirne. Vz Rstp. 521.,
Slb. 515., Ott. II. 100.

Muchů Mlýn u Světlé v Ledečsku.

Muchule. Cf. Brm. IV. 510.

Muchůvka, y, f.= jablko. Mor. Brt.

Muchýr. Sdl. Hr. II. 166.

Můj. Vzorec vz v Bž. 151. O starším

skloňování vz také List. filol. 1877. 253.,

j v obecné mluvě vz ib. 1883. 435., Bl. 325.;

o sklonbě na Zlínsku vz Mtc. 1878. 18.,

Brt. D. 24., na Lašsku vz Brt. D. 120., na

Dolnobečovsku vz List. fil. 1887. 379. Lu-

die moji. Výb. I. 168. Kdyby bylo po mém,

hned bychom mu psali, wenn's auf mich

ankäme. Us. Vk. Kdyby bylo ne mé (tvé,

jeho), hned . . Us. Sd. Panny mé a mládci

moji. BO.

l.Muk. Ani muk! Ona na to ani muk. Sá.
Není o tom ani m., es ist darüber mäuschen-