1049

still. Dch. Neřek ani muk, ani mý, ani tvý.
Us. Hnšk. Cf. Mukati. — M., rostl. Jeřáb
muk, sorbus aria, crategus aria, der Mehl-
beeibaum, Mehlbeerstrauch, der Mehldorn.
Ovoce: mukyně. Rstp. 522., Sl. les., Slb.
519., Čl. Kv. 357. — M. = tušalaj obecný,
viburnum lantana (neprávě). Rstp. 782.

2. Muk, u, m. = mukyně. Mllr. 39.

3. Muk, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1369.
Muka, cf. Mkl. Etym. 201. M. hanby,

žárlivosti. Čch. Bs. 96., 94. Slituj se nad
mou mukou. Us. Dbv. Túž muku všichni
jměli. Výb. II 10. M. věčná, přehrozná. Št.
Kn. s. 5. — M.. die Folter. V tej při tá-
zán býti má mukami; Ti jsú na mukách
dobrovolné vyznali, že. . . NB. Tč. 2., 113.

Múka, y, f. = mouka. Mor. Brt. Slov.
Bern.

Mukačovo, a, u., míst. jm. na Slov.,
mad. Munkácz. Rk. Sl., Č. Čt. II. 357.

Mukání, n. = les u Bukovce na Plz.
BPr.

Múkařka, y, f., die Mehlhändlerin. Rk.

Mukarov, a, m., Mukarow, ves u Stra-
konic.

Mukařov, a, m., Mukař, ves u Železného
Brodu; Mukařow, ves u Mnichova Hradiště,
sain. u Čern. Kostelce; Munker, ves uVer-
neřic. PL., Tk. V. 251., Blk. Kfsk. 1369.,
Rk. Sl.

Mukařovský J., český malíř.

Múkařský, Mehlhändler-. Rk.

Múkařství, n., der Mehlhandel. Rk.

Mukati, cf. List. fil. X. 348., Mkl. Etym.
207. — co. Co se tak nejapnou stavíš? Co
jenom slovíčko mukáš? Kká. Hub.

Múkati = dělati múúú! Kráva múká.
Slov. Hdž. Šlb. 34. U N. Kdyně. Rgl.

Mukoděly, dle Dolany, Mokotill, ves
u Lubence. Blk. Kfsk. 14., Rk. Sl.

Mukoň, ě, m., alcurites, Mehlbaum, m.
Am. Vz Muk.

Mukonový. M. kyselina. Vz Km. 1. 532.

Mukov = Mokov.

Mukovka, y, f., agaricus cyanoxanthus,
der Holzstäubling. Šm.

Muksun, u, m., coregonus mukson, plaz.
Brm. III. 3. 250.

Mukubruny = Muchopruny.

Mukyně = jeřáb muk, vz Muk. Mllr. 37.,
Rstp. 522. — M., ovoce muku. Sl. les.

Mul. Cf. Brm. I. 3. 45., Schd. II. 424.,
Mkl. Etym. 204.

Múl, u, m. — drobný so zemou smiešaný,
riečny piesok. Slov. Hdž. Čít. XIII., Sldk.
133.

Mula, cf. Mkl. Etym. 204.

Muláček, čka, m., os. jm. Mus. 1880.
256., 27.

Mulář, e, m. = zedník. U Místka. Škd.
Vz Ohrobec (dod.). Mulare, mulare, pytam
vas pre Boha, spravcež mi okenko do mi-
leho dvora. Sl. sp. 79.

Múlať = mouliti, den Mund kaum be-
wegen. Slov. Loos.

Mulatovati = baviti. Slov. Každá sebe
mulatuje, l'ein ja ne. Sl. ps. 168., 167.

Mulatský. M. obyvatelstvo. S. N. V.
542.

Mulatý. Pč. 43.

Muldati = cucati. Dítě muldá. U Místka,
Skd.

Muldavové = Multaňané. Krnd. 59.

Mulek, lka, m. = dudek. Brm. II. 2. 619.

Mulenina, y, i, der Schlamm. Slov.
Loos.

Mulice. Koll. IV. 26.

Muličiar, a, m. = pacholok pri mulici-
ach. Rr. Sb., Bern.

Muličiarský, Mauleseltreiber. Slov. Bern.

Mulička, y, f., demin. slova mulice, kleine
Mauleseíin. Vyviedol si m-čku a sadol na
nu. Dbš. Sl. pov. I. 449. — M-čky. Na.
muličky, muličky (volávají na prasata)!
U Bzence. Šd.

Muličný, mauleselisch. Slov. Bern.

Múlina, y, f. = hlen, nános. Slov. Rr.
Sb.

Mulír, a, m. = špekulant. Val. Brt. D.
232.

Mulírovať = mudrovati, spekulovati, něco
mistrného vyvésti. Val. Brt. D. 232.

Mulisák, a, m. = bubák, strašák, jímž
chůvy malé děti straší. Cf. Zbrt, 237. Ne-
plač, vezme tě m. Us. Kšť.

Muliti se, vz Moliti se.

Múłka, y, f = mouka. U Hustopeče. Brt.
D. 88.

Müller, a, m., os. jm. — M. Jan, nar.
1792., farář. Jg. H. 1. 601. — M. A., 1796.
Vz ib. — M. Alois, biblioth. ve Št. Hradci.
Vz Mus. 1886. 634. — M. Jan, jáhen církve
bratrské. Mus. 1886. 634. — M. Frant.,
prof. čes. polytechniky. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
189. — M. Gust., dr. a prof. v Praze, nar.
1842. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 194. — M. Jan
Bohusl., dr. 1823.-1885. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
162., Šb. D. ř. 270.

Mulo, a, m. = mul. Slov. Šm.

Muloř, muroř, e. m. = murař, zedník.
Laš. Tč.

Multaj, e, tu., der Gauner. A teho m ja
na sto koňach hoňu. Sš. P. 777.

Multánky = moldánky. U Rychnova,
u Rožnova. Kol. ván. 59.

Multany. Za Šf. polož: Strž. II. 222.,
Cf. Rk. Sl.

Multiplikator = nástroj k rozmnožo-
vání tiskopisů. Cf. Schd. I. 154.

Multitubularní kotel (= trubní, trub-
natý). Osv. 1880. 708.

Můma, y, m. = ňuma. U N. Kdyně. Rgl.

Mumáček, čka, m. = malý mumák. Bern.

Mumáčik, u, m. = malá hliněná spoři-
telnička. Slov. Zátur., Ev. Šk I. 141.

Mumaj, e, m. = momák, mumák. Slov
Ssk.

Mumák = bubák; nemluva. Us. Sd.,
Brt. D.

Mumica, e, f. = smola s klím smíšená;
mumie. Slov. Bern.

Mumie. Cf. Vlšk. 175.

Mumifikace, e, f. = druh sněti, suchá
snět. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.

Mumijnatý, mumienartig. Podoba její
(sochy Diany efeské) byla m-tá. Sš. II. 75.

Mumko, a, m. = mamlas, hlupák. Slov.
Bern.

Mumkovatěti, ěl, ění, sprachlos werden,
Šm., Bern.; hloupěti. Slov. Bern.