1050

Mumkovský = mamlaský. Bern.

Mumlal, a, mumlálek, lka, m. = mumlák.

Mumlačka, y, f. = dudlačka, škamračka.
Bern.

Mumlati. List. fil. X. 349. Mumle dur-
kanie ďalekých hromov. Ntr. V. 73. — co
kam: něco před sebe, Arb., do vody, Sš.
P. 764., si něco pod nos. Ntr. V. 240.

Mumlava, y, f. Slap M-vy, Mummelfall.
Řvn. 477.

Mumlavec, vce, m. = mumlač. Bern.

Mumlík, a, m. = mumlák. U Žamb.
Dbv.

Mumloun, vz Mumlák.

Mumňáček, čku, m. = hadříček (v dět-
ské řeči). Rgl.

Mumo, a, m. = momák, mumák. Slov.
Ssk.

Mumraj. Dh. 112. Cf. Zbrt. 288.

Mumrajník, a, m., der Vermummte. Výb.
II. 1343.

Mumrati, cf. Mkl. Etym. 192.

Muna černá; Hlb. II. 868 , liščí či zrzavá,
1. ruber, Fuchsmakki,mouřenínská, 1. macaco,
Mohren-, vínkovitá, propithecus diadema,
Fliess-, závojní, propithecus, Schleier-. Brm.

I. 232, 237., 240., 244.

Munací, n., z něm. Munition — věci,
krámy, Zeug, Trödel, Waare. Mám tu v putně
všeliké m. U Olora. Sd.

Muncifaj, dle Rk. Sl. z municipium.

Muncifajský. M-ští polívkáii rádi jedí
o posvíceni česnekovou polívku. Vz Sbtk.
Krat. h. 75.

Mundel, dle, m. = mandel. Obilí se staví
do mundlí. Laš. Tč.

Mundibáčkovo hnízdo = . ušpiněný člo-
věk, mundibálek. U Kr. Hrad. Kšť.

Mundier, u, m. = mundur. Slov. Koll.
Zp. I. 40., 41., Ntr. V. 75., Sl. sp. 106.

Mundšenk, a, m. = číšník. Žer., Mus.
1880. 102.

Mund-um, a, n., lat. = spis na čisto
opsaný. Us. Sd.

Mundur sváteční. Kos., Mour. Umí pěkný
kus m-ru postavit. Ehr. 12. A na tom ko-
níčku celý m. můj. Sš. P. 593. Cf. Mundier.

Mundurovati = do munduru oblékati.
Tč.

Mundyrunk, u, m. = mundur. Sš. P.
576.

Munga, y, f. = opice čapkovitá, macacus
sinicus, der Hutaffe. Brm. I. 114.
Munice, Munitz, ves u Budějovic Arch.

II. 457., Blk. Kfsk. 351., Rk. Sl.
Muniční, Munitions-. M. vůz. NA. III.

96.

Muník, a, m. = umazané dítě. Us. Kšť.

Muniti, il, ěn, ění, sudeln, beschmutzen.
Slov. Loos.

Munjista, y, f., rubia munjista, rostl,
barvířská. S. N. V. 111.

Munjistin, u, m., lučbě. Rm. II. 273.

Munka, y, m., os. jm. Arch. VIL 60.

Muňka = laloček pod krkem. Val. Brt.,
Mkl. Etym. 204., Vck. Ovoce s muňkami.
list. — M. = špinavá ženská. Us. Mg. Cf.
Slov. zdrav. — M. obecná (veš). Cf. Brm.
IV. 672.

Munkačov, Mukařov, a, m., Munker, ves
u Verneřic.

Muňkaňa, ě. moňkula, y, f. = slepice
s muňkami. Val. Brt. L. N. I. 191.

Muňkati se s čím = pomalu, loudavě
mluviti. Us. u Král. Hrad. Kšť.

Munkos, a, m., ichneumon. Vz Promyka.
Šm.

Munky, vz Muňka.

Munsterberské kníže, vz z Poděbrad
Hynek. Jir. Ruk. II. 47.

Münsterova Kosmografie. Vz Mus. 1831.
438.

Munšanc, e, m. Potom přinesli nevěstě
m. Zbrt. 35.

Muntavý, také slov. M. nevie hubu roz-
muntať, rozmantať. Rr. Sb.

Munzar Jan, děkan, + 1807. Vz Jg. H.

I. 601., Jir. Ruk. II. 46.

Munžík, u, m. (montjus), der Saftheber,
v cukrovaru. U Místka. Škd.

Mupka, y, f. = jm. feny. Mor. Brt.

Mur = seď; mury = zděný domek. Cf.
Mkl. Etym. 205. Vystavěl si mury. Laš.
Tč.

Múr = černá hlína, prach z uhlí okolo
uhelných hromad. Slov. a mor. Brt. D. 232.,
Vchř. — M. = malá třísky, smeti v dŕev-
níku. Cf. Mour. Val. Vck. — M. = trosky
starých cihel s maltou. Mor. Brt. D. 232.

Můra, cf. Mkl. Etym. 201., Rk. Sl. Lidé
si můry představovaly jako osoby nevrlé
a mrzuté, proto: Chodí jako můra. Jir.
Můry chodí v noci na člověka, tlačí ho a
krev z něho pijí. Vz Mus. 1853. 468. Co
činiti, aby se kdo můry zbavil Vz Mus.
1855. 46. Vz o dalších pověrách v Kram.
Slov., Zbrt. 288., Mus. 1854. 526., 1855.
179., 1856. 59., 1863. 11. — M. = noční
motýl, die Eule. V Podluží m. = každý
motýl denní i noční mimo bosorku. Brt.
M. vrbovková či černé C, C nigrum, petr-
klíčová, brunnea, pampelišková, triangulum,
lebedová, sigma, ptačincová, ravida, koso-
čtveroskvrnná, rhomboidea, rulíková, baja,
jitrocelová, polygona, rakytníková, augur.
Kk. Mot. 187.-189. Cf. Brm. IV. 430., Schd.

II. 517.

Muráň, ě, f., městečko na Slov. u Března.
Vz Rk. Sl.

Muránka, y, f., řeka v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

Múraný = múrovaný, zděný. Strašné
väzenie, nie múrom múrané, ale do živého
brala vyrúbané. Slov. Č. Čt. I. 207.

Murár, a, m. = zedník. Slov. U Místka
murář. Škd.

Murariť, Maurer sein. Slov. Bern. Mor.

Murárka, y, f. — zednice. Bern.

Murárský = zednický. Bern.

Murárství, n. = zednictví. Bern.

Múrať = murovati Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 539.

Murava, y, f. = polévání, die Glasur.
Hř.

Murcka, v, f. = nadávka ženským. Vz
Murckoš. Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč.
45.

Murckoš, e. m. = nadávka mužským.
Vz Murcka. Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 116.



	1050

	Mumkovský = mamlaský. Bern. Mumlal, a, mumlálek, lka, m. = mumlák. Mumlačka, y, f. = dudlačka, škamračka. Bern. Mumlati. List. fil. X. 349. Mumle dur- kanie ďalekých hromov. Ntr. V. 73. — co kam: něco před sebe, Arb., do vody, Sš. P. 764., si něco pod nos. Ntr. V. 240. Mumlava, y, f. Slap M-vy, Mummelfall. Řvn. 477. Mumlavec, vce, m. = mumlač. Bern. Mumlík, a, m. = mumlák. U Žamb. Dbv. Mumloun, vz Mumlák. Mumňáček, čku, m. = hadříček (v dět- ské řeči). Rgl. Mumo, a, m. = momák, mumák. Slov. Ssk. Mumraj. Dh. 112. Cf. Zbrt. 288. Mumrajník, a, m., der Vermummte. Výb. II. 1343. Mumrati, cf. Mkl. Etym. 192. Muna černá; Hlb. II. 868 , liščí či zrzavá, 1. ruber, Fuchsmakki,mouřenínská, 1. macaco, Mohren-, vínkovitá, propithecus diadema, Fliess-, závojní, propithecus, Schleier-. Brm. I. 232, 237., 240., 244. Munací, n., z něm. Munition — věci, krámy, Zeug, Trödel, Waare. Mám tu v putně všeliké m. U Olora. Sd. Muncifaj, dle Rk. Sl. z municipium. Muncifajský. M-ští polívkáii rádi jedí o posvíceni česnekovou polívku. Vz Sbtk. Krat. h. 75. Mundel, dle, m. = mandel. Obilí se staví do mundlí. Laš. Tč. Mundibáčkovo hnízdo = . ušpiněný člo- věk, mundibálek. U Kr. Hrad. Kšť. Mundier, u, m. = mundur. Slov. Koll. Zp. I. 40., 41., Ntr. V. 75., Sl. sp. 106. Mundšenk, a, m. = číšník. Žer., Mus. 1880. 102. Mund-um, a, n., lat. = spis na čisto opsaný. Us. Sd. Mundur sváteční. Kos., Mour. Umí pěkný kus m-ru postavit. Ehr. 12. A na tom ko- níčku celý m. můj. Sš. P. 593. Cf. Mundier. Mundurovati = do munduru oblékati. Tč. Mundyrunk, u, m. = mundur. Sš. P. 576. Munga, y, f. = opice čapkovitá, macacus sinicus, der Hutaffe. Brm. I. 114. Munice, Munitz, ves u Budějovic Arch. II. 457., Blk. Kfsk. 351., Rk. Sl. Muniční, Munitions-. M. vůz. NA. III. 96. Muník, a, m. = umazané dítě. Us. Kšť. Muniti, il, ěn, ění, sudeln, beschmutzen. Slov. Loos. Munjista, y, f., rubia munjista, rostl, barvířská. S. N. V. 111. Munjistin, u, m., lučbě. Rm. II. 273. Munka, y, m., os. jm. Arch. VIL 60. Muňka = laloček pod krkem. Val. Brt., Mkl. Etym. 204., Vck. Ovoce s muňkami. list. — M. = špinavá ženská. Us. Mg. Cf. Slov. zdrav. — M. obecná (veš). Cf. Brm. IV. 672.	Munkačov, Mukařov, a, m., Munker, ves u Verneřic. Muňkaňa, ě. moňkula, y, f. = slepice s muňkami. Val. Brt. L. N. I. 191. Muňkati se s čím = pomalu, loudavě mluviti. Us. u Král. Hrad. Kšť. Munkos, a, m., ichneumon. Vz Promyka. Šm. Munky, vz Muňka. Munsterberské kníže, vz z Poděbrad Hynek. Jir. Ruk. II. 47. Münsterova Kosmografie. Vz Mus. 1831. 438. Munšanc, e, m. Potom přinesli nevěstě m. Zbrt. 35. Muntavý, také slov. M. nevie hubu roz- muntať, rozmantať. Rr. Sb. Munzar Jan, děkan, + 1807. Vz Jg. H. I. 601., Jir. Ruk. II. 46. Munžík, u, m. (montjus), der Saftheber, v cukrovaru. U Místka. Škd. Mupka, y, f. = jm. feny. Mor. Brt. Mur = seď; mury = zděný domek. Cf. Mkl. Etym. 205. Vystavěl si mury. Laš. Tč. Múr = černá hlína, prach z uhlí okolo uhelných hromad. Slov. a mor. Brt. D. 232., Vchř. — M. = malá třísky, smeti v dŕev- níku. Cf. Mour. Val. Vck. — M. = trosky starých cihel s maltou. Mor. Brt. D. 232. Můra, cf. Mkl. Etym. 201., Rk. Sl. Lidé si můry představovaly jako osoby nevrlé a mrzuté, proto: Chodí jako můra. Jir. Můry chodí v noci na člověka, tlačí ho a krev z něho pijí. Vz Mus. 1853. 468. Co činiti, aby se kdo můry zbavil Vz Mus. 1855. 46. Vz o dalších pověrách v Kram. Slov., Zbrt. 288., Mus. 1854. 526., 1855. 179., 1856. 59., 1863. 11. — M. = noční motýl, die Eule. V Podluží m. = každý motýl denní i noční mimo bosorku. Brt. M. vrbovková či černé C, C nigrum, petr- klíčová, brunnea, pampelišková, triangulum, lebedová, sigma, ptačincová, ravida, koso- čtveroskvrnná, rhomboidea, rulíková, baja, jitrocelová, polygona, rakytníková, augur. Kk. Mot. 187.-189. Cf. Brm. IV. 430., Schd. II. 517. Muráň, ě, f., městečko na Slov. u Března. Vz Rk. Sl. Muránka, y, f., řeka v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6. Múraný = múrovaný, zděný. Strašné väzenie, nie múrom múrané, ale do živého brala vyrúbané. Slov. Č. Čt. I. 207. Murár, a, m. = zedník. Slov. U Místka murář. Škd. Murariť, Maurer sein. Slov. Bern. Mor. Murárka, y, f. — zednice. Bern. Murárský = zednický. Bern. Murárství, n. = zednictví. Bern. Múrať = murovati Slov. Dbš. Sl. pov. I. 539. Murava, y, f. = polévání, die Glasur. Hř. Murcka, v, f. = nadávka ženským. Vz Murckoš. Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. Murckoš, e. m. = nadávka mužským. Vz Murcka. Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 116.