1051

Můrek, vz Mourek.

Murena, muraena. Vlšk. 206., Brm. III.
3. 356.

Muřena, y, f. = myryša, kráva muro-
vaná. Mor. Brt.

Múřenín, Aethiops. Ž. wit. 71. 9.

Múřenínský, aethiopicus. M. země,
Aethiopia. BO. Vz Múřenský.

Múřenský, múřínský = mouřenínský.
Ž. wit. 67. 32., 86. 4. Král m. Bellik. Act.
8. 27.

Murexid, u, m., v lučbé. Vz Šfk. Poč.
523., Send. 1. 388., Rm. I. 594.

Murgaňa, murgaša, e, f. = ovce s čer-
nými pruhy po těle nebo strakatá s čer-
nými punčoškami na nohách. Val. Brt.,
Vck. Cf. Mkl. Etym. 204.

Murgastý = tygrovité barvy. M. kočka.
Na mor. Slov. Brt. D. 232.

Murgaša, vz Murgaňa.

Muří noha, pentaipha, pětiúhelník dru-
hého řádu. Vz S. N. V. 553. Cf. Bůh -
boží, vůl — volí, moucha — muší.

Muriena, y, f. = Marana, Mařena. Slov.
Vyniesli sme M-nu zo vsi, priniesli sme máj
nový do vsi. Koll. Zp. 1. 4., Sl. sp. VI.
233.

Múrik, u, m. Kedy kolvek prijdete, na
peci ma najdete, na peci v tom kútiku, pri
tom teplom múriku. Koll. Zp. I. 167. A jej
starý na múriku drieme. Slov. Lipa II. 306.

Muřín. Ten by m. otcem. Výb. I. 164.
13., Alx. B. 163. (H. P. 76.) — Laš. Tč., Škd.,
Brt. D. 143. — M., vz Šoldra. — M. =
rorejs. U Příbora. Mtl.

Muřina, y, f. = ovce na hubě muřinistá.
Val. Brt. — M. = nadávka ženským. Ve
vých. Čech. Všk.

Muŕinistý. M. ovce = na hubě zašmou-
raná. Vz Muřina. Mor. Brt. Jinde praví Brt.
— černá jako muřin.

Muřínka, y, f., die Mohrin. Slov. Bern.

Muřínový, Mohren-. Šm.

Muřínský, vz Múřenský.

Muřínstvo, a, n., die Mohren. Šm.

Můrka, y, f. = zakrnělý letorost (ve vi-
nařství). KP. V. 154., 161.

Murmentýn, a, m., z Murmelthier =
bručivý, nevlídný člověk. Šml,

Muroň, ě, m. = zedník. U Místka. Škd.

Muroř, e, m. = zedník. Laš. Tč._

Murov, a, m., Murau, mě. ve Štýrsku.
Rk. Sl.

Můrov, a, m., Murau, ves u Kaplice.
Rk. Sl.

Murovanica, e, f. = murovaný, zděný
dům. Laš. Tč.

Murovaný = zděný. M. studňa. Sš. P.
287.

Murovaný = mourovaný. M. kocour.
Mór. Šd., Vhl.

Murovati = zdíti, z kamene stavěti,
mauern. Dům z cihel, z kamene m. Laš. Tč.

Murový, Mauer-. Mor. a Slov. Bern.

Murukuja, e, f., murucuja, die Muru-
kuja, rostl. Vz Rstp. 637.

Múry = hradby. Slov. a mor. Hdk. C.
380. — M., St. Klemens, sam. u terezín-
ského nádraží.

Muryňa, ě, muryša, e, f. = ovce muři-
nistá, zašmouraná na hubě. Mor. Brt.

Murys, a, m. = černý, špinavý; jm. čer-
ného psa. Laš. Tč.

Murysati = černiti, mazati, špiniti,
schwärzen, beschmutzen. Laš. Tč., Škd.
Muryš, e, m. = jm. volské, holubí, mú-
rovaný vůl, holub. Mor. Brt.

Muryša, vz Muryňa. Mor. Brt.
Muryšatý = moryšatý, moratý. Slez.
Šd. Las. Brt. D. 232.

Muryšena, y, f. = múrovaná kráva.
Slez. Šd.

Mus, vz Musil. M. je veľký pán a Ne-
môžem ešte väčší. Slov. Orl. IX. 247. Co je
m., to je m. Us. Rgl.

Musa, cf. Rk. 81.

Musaj, e, m. = mus. M. je veľký pán.
Slov. Mt. S. L 123.

Musejní, Museum-. M. sbírky, knihovna.
Us. Pdl. Vz Museum.

Musejník, vz Museum, Bačk. Pís. 929.

Museím, vz Mušelin.

Museti. V 6. řádce článku oprav Mkl.
v: Mk. Na Mor. moseť. Brt. Laš.: móset,
musím, íš, í, íme, íte, so; il, ěla, elo. Tč.
Cf. o tvarech List til. 1876. 218., 1886. 292.
Cf. Drbiti. Já diem: musiem učiniti a jiní
řkú: musím. Hus II. 440. Pol. musiec, ma-
lorus. muśity, bělorus. musić, lit. musiti,
strněm. muozan, müezen. Cf. Mkl. Etym.
205. Nemůžu ja zavazač. Sš. P. 497. Mé
sestřičky s pánem Bohem, ej já musím
s tímto pánem. Sš. P. 190. Aj Bože můj
s nebe, dy já musím od tebe. Ib. 596. Ej
mosei'as mně včera večír do pagáčka cosi
dač. Ib. 632. Musila bych chodit v bílém
čepci. Er. P. 229. Co musí (býti), to musí.
Arch. VII. 176. Hned, hned, rád to udělám,
praví sedlák, když musí. Laš. Tč. Mušiejí
i kacířstva býti; Ne všecko muši učiniti.
ZN. On ji (ovci) musí zaplatiti. Hus I. 422.
Musil bych se těžce káti. Št. Kn. š. 30. —
Slovanský národ tedy zde stálé obydlí a
stálé sídlo míti musil; To ve 4. stol. státi
se muselo. Šf. Strž. I. 80., 129. a j. po-
dobně. — Pozn. Musím se přiznati, zbytečně
a po německu m.: přiznávám se, nezapírám.
Ještě musím připomenouti m.: ještě připo-
mínám. Nemusejí-li se z dětí takových státi
přátele m.: nestanou li se? Nemusíš si my-
sliti, že o tě stojím m.: nemysli si. Musil
pozorovati m.: nemohl nepozorovati. Tot
musíte čarovati m.: toť leda čarujete. To

bych musil býti blázen, abych.....m.:

Leda bych bláznil (da müsste ich ein Narr
sein) atd. Vz Brt. S. 3. vyd. 176. 1. Mimo
to doporučuje Brt. infinit, místo museti:
Všem lidem jest zemříti (104.); asi: Ten
jest asi bohat, když tolik utrácí m.: ten
musí býti bohat. 120. 1.

Museum. České museum. Vz Ukaz. 33.
až 34., Pyp. K. II. 382. un., 543., Tf. Mtc.
j 293., Zl. Jg. 210., 262., 264., 352., Bačk.
Pís. 929., Rk. Sl. O Časopise Čes. musea
r. 1827. vz Pal. Rdh. 1. 5.-14. Nové Čes.
museum dostavěno bude r. 1890. — M. =
studijní síň v seminářích. Pdl. — M. = list
bohoslovci! čes. moravských, vychází tiskem
od r. 1885. Pdl.



	1051

	Můrek, vz Mourek. Murena, muraena. Vlšk. 206., Brm. III. 3. 356. Muřena, y, f. = myryša, kráva muro- vaná. Mor. Brt. Múřenín, Aethiops. Ž. wit. 71. 9. Múřenínský, aethiopicus. M. země, Aethiopia. BO. Vz Múřenský. Múřenský, múřínský = mouřenínský. Ž. wit. 67. 32., 86. 4. Král m. Bellik. Act. 8. 27. Murexid, u, m., v lučbé. Vz Šfk. Poč. 523., Send. 1. 388., Rm. I. 594. Murgaňa, murgaša, e, f. = ovce s čer- nými pruhy po těle nebo strakatá s čer- nými punčoškami na nohách. Val. Brt., Vck. Cf. Mkl. Etym. 204. Murgastý = tygrovité barvy. M. kočka. Na mor. Slov. Brt. D. 232. Murgaša, vz Murgaňa. Muří noha, pentaipha, pětiúhelník dru- hého řádu. Vz S. N. V. 553. Cf. Bůh - boží, vůl — volí, moucha — muší. Muriena, y, f. = Marana, Mařena. Slov. Vyniesli sme M-nu zo vsi, priniesli sme máj nový do vsi. Koll. Zp. 1. 4., Sl. sp. VI. 233. Múrik, u, m. Kedy kolvek prijdete, na peci ma najdete, na peci v tom kútiku, pri tom teplom múriku. Koll. Zp. I. 167. A jej starý na múriku drieme. Slov. Lipa II. 306. Muřín. Ten by m. otcem. Výb. I. 164. 13., Alx. B. 163. (H. P. 76.) — Laš. Tč., Škd., Brt. D. 143. — M., vz Šoldra. — M. = rorejs. U Příbora. Mtl. Muřina, y, f. = ovce na hubě muřinistá. Val. Brt. — M. = nadávka ženským. Ve vých. Čech. Všk. Muŕinistý. M. ovce = na hubě zašmou- raná. Vz Muřina. Mor. Brt. Jinde praví Brt. — černá jako muřin. Muřínka, y, f., die Mohrin. Slov. Bern. Muřínový, Mohren-. Šm. Muřínský, vz Múřenský. Muřínstvo, a, n., die Mohren. Šm. Můrka, y, f. = zakrnělý letorost (ve vi- nařství). KP. V. 154., 161. Murmentýn, a, m., z Murmelthier = bručivý, nevlídný člověk. Šml, Muroň, ě, m. = zedník. U Místka. Škd. Muroř, e, m. = zedník. Laš. Tč._ Murov, a, m., Murau, mě. ve Štýrsku. Rk. Sl. Můrov, a, m., Murau, ves u Kaplice. Rk. Sl. Murovanica, e, f. = murovaný, zděný dům. Laš. Tč. Murovaný = zděný. M. studňa. Sš. P. 287. Murovaný = mourovaný. M. kocour. Mór. Šd., Vhl. Murovati = zdíti, z kamene stavěti, mauern. Dům z cihel, z kamene m. Laš. Tč. Murový, Mauer-. Mor. a Slov. Bern. Murukuja, e, f., murucuja, die Muru- kuja, rostl. Vz Rstp. 637. Múry = hradby. Slov. a mor. Hdk. C. 380. — M., St. Klemens, sam. u terezín- ského nádraží.	Muryňa, ě, muryša, e, f. = ovce muři- nistá, zašmouraná na hubě. Mor. Brt. Murys, a, m. = černý, špinavý; jm. čer- ného psa. Laš. Tč. Murysati = černiti, mazati, špiniti, schwärzen, beschmutzen. Laš. Tč., Škd. Muryš, e, m. = jm. volské, holubí, mú- rovaný vůl, holub. Mor. Brt. Muryša, vz Muryňa. Mor. Brt. Muryšatý = moryšatý, moratý. Slez. Šd. Las. Brt. D. 232. Muryšena, y, f. = múrovaná kráva. Slez. Šd. Mus, vz Musil. M. je veľký pán a Ne- môžem ešte väčší. Slov. Orl. IX. 247. Co je m., to je m. Us. Rgl. Musa, cf. Rk. 81. Musaj, e, m. = mus. M. je veľký pán. Slov. Mt. S. L 123. Musejní, Museum-. M. sbírky, knihovna. Us. Pdl. Vz Museum. Musejník, vz Museum, Bačk. Pís. 929. Museím, vz Mušelin. Museti. V 6. řádce článku oprav Mkl. v: Mk. Na Mor. moseť. Brt. Laš.: móset, musím, íš, í, íme, íte, so; il, ěla, elo. Tč. Cf. o tvarech List til. 1876. 218., 1886. 292. Cf. Drbiti. Já diem: musiem učiniti a jiní řkú: musím. Hus II. 440. Pol. musiec, ma- lorus. muśity, bělorus. musić, lit. musiti, strněm. muozan, müezen. Cf. Mkl. Etym. 205. Nemůžu ja zavazač. Sš. P. 497. Mé sestřičky s pánem Bohem, ej já musím s tímto pánem. Sš. P. 190. Aj Bože můj s nebe, dy já musím od tebe. Ib. 596. Ej mosei'as mně včera večír do pagáčka cosi dač. Ib. 632. Musila bych chodit v bílém čepci. Er. P. 229. Co musí (býti), to musí. Arch. VII. 176. Hned, hned, rád to udělám, praví sedlák, když musí. Laš. Tč. Mušiejí i kacířstva býti; Ne všecko muši učiniti. ZN. On ji (ovci) musí zaplatiti. Hus I. 422. Musil bych se těžce káti. Št. Kn. š. 30. — Slovanský národ tedy zde stálé obydlí a stálé sídlo míti musil; To ve 4. stol. státi se muselo. Šf. Strž. I. 80., 129. a j. po- dobně. — Pozn. Musím se přiznati, zbytečně a po německu m.: přiznávám se, nezapírám. Ještě musím připomenouti m.: ještě připo- mínám. Nemusejí-li se z dětí takových státi přátele m.: nestanou li se? Nemusíš si my- sliti, že o tě stojím m.: nemysli si. Musil pozorovati m.: nemohl nepozorovati. Tot musíte čarovati m.: toť leda čarujete. To bych musil býti blázen, abych.....m.: Leda bych bláznil (da müsste ich ein Narr sein) atd. Vz Brt. S. 3. vyd. 176. 1. Mimo to doporučuje Brt. infinit, místo museti: Všem lidem jest zemříti (104.); asi: Ten jest asi bohat, když tolik utrácí m.: ten musí býti bohat. 120. 1. Museum. České museum. Vz Ukaz. 33. až 34., Pyp. K. II. 382. un., 543., Tf. Mtc. j 293., Zl. Jg. 210., 262., 264., 352., Bačk. Pís. 929., Rk. Sl. O Časopise Čes. musea r. 1827. vz Pal. Rdh. 1. 5.-14. Nové Čes. museum dostavěno bude r. 1890. — M. = studijní síň v seminářích. Pdl. — M. = list bohoslovci! čes. moravských, vychází tiskem od r. 1885. Pdl.