1052

Musický, musisch. K zápasům gymnickým
přidružovaly se musické. Mour. Cv. kn. 20.
Vz Vlšk. 374., 407.

Musika, muzika. Vem si, milá, kolíbku
sebó, budeš mět rnoziko celó. Sš. P. 495.
Cf. Zbrt. 288. M. řeže (silně hrají). Na Hané.
Bkř. A ked´ na muzike so mnou tancuje.
Bl. Ps. 25. Šel k m-ce ke čtyrem sloupům
(du postele spat). Us. Msk. Za malý groš
málo muziky. Rr. MBš. Za málo peněz málo
muziky (říkají tomu, kdo za málo chce
mnoho). Us. Sd. Má muziku. Vz Opilý. —
M. = příjičná nemoc. Má m-ku. Us. vojen.

Musikalní drama. Dk. Aesth. 309.

Musikovati, vz Muzikovati.

Musil, a, m., sam u Pelhřimova. — M.,
os. jm. Blk. Kfsk. 1231. — M. Ant, 1805.
až 1869., úřed. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 601.,
S. N.

Musirovati, moussirovati = pěniti se,
vříti. Us.

Musitedlně, nothwendig. Za vírou m.
následuji pobožní skutkové. Dik. II. 95.

Musitelně, gezwungen, nothwendig. M.
něco koupiti. 1634. Wtr. exc.

Muskarin, u, m. = jedovatý alkoloid
muchomurky. Čs. lk. IX. 269.

Muškováda, y, f.= surový cukr třti-
nový. Vz Schd. I. 400.

Muskramy = louka u Mydlovar. BPr.

Muský. Rkp. okolo r. 1450.

Musomil, a, m., der Museufreund. Lpř.
Sl.

Musophil-us, a, m. — M. Jan, kněz
1583. Vz Jir. Ruk. II. 47., Jg. H. 1. 620.
(Rosacius, což jest dle Jir. ib. omylem na-
psáno) .

Musozob, a, m., musophaga, pták. Sm.

Můstek, vz Mostek. Zadní m. u stří-
kačky čtyřkolé, na hadice při požáru, pří-
stavní, Us. Pdl., Dch., pneumatické vanny,
Mj. 30., NA. V. 441., římsový, okapový.
Čerm. — M. či leták u úle, das Flugbrett.
Všk. M. ke skoku v tělocv., das Sprung-
brett. Rgl. exc. — M. = hora v Šumavě.
Čechy 1. 22.

Mustříčkář, e, m., der Musterreiter, ein
Spitzname der Commis-voyageurs. Kh.

Mustrov, a, m. = pozemky u Chuděnic,
u Sedlce na Plaště. BPr.

Mustrplac, u, m., z něm. Města králov-
ská měla osmou osobu ze sebe vysiati a na
ukázané m-ci postavili. Mus. 1880. 229.

Mustvo = mužstvo. Ct. Muský.

Mustýrka, y, f., die Musterung, pře-
hlídka. Laš. Tč.

Mušačinec, nce, m. = mušinec, muší
lejno. Slov. Rr. Sb.

Mušarka, y, f., vz Mucharka.

Mušatý, von Fliegen besudelt. U Olom.
Sd.

Mušcový, Gremsing-. Šm.

Mušec, panicům germanum, rostl. Bartol.
— M = bolák na kravích nohách, jenž po-
vstává z mokra a prachu. Val. Vck.

Mušelinárna, y, f., Musselinfabrik, f. Šm.
Mušelinový, Musselin-. M. košile. Us.
Mušení. Smlouva z m. Bart. 172.
Mušený = nucený. M. práce bývá mr-
zmá. Us. BPr.

Muši, muši (volání na prase)! Mor. a
slov. Vz Prase. Brt.
Muší plod. Br.

Mušina = mušinec. Ciferník hodin zašlý
rn-nou. Jrsk.

Mušíř, e, m. = mucholanka pták, der
Fliegenschnäpper. Slez. Šd., Zkal.

Muška ručnice. Na mušku něco vzíti =
namířiti na něco ; důkladně prozkoumati.
Us. Kšť.. Kos., Šml. — M. = mušena. Val.
Vck. — M. = píha. Slov. Rr. Sb. — M. =
musculus, sval V MV. nepravá glossa. Pa.
— M., y, m., os. jm. — M. Frant., jesuita
1772. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 47.

Muškát. Byl. 15. stol., Sal. 242., Rk. Sl.
Chtěl by míti, dělati z hovna m. Kom. Je
toho jako m-tu (málo). Us. Rgl. — M. =
hovno. Šlápl do muškátu. Bdl.
Muškatel, víno. Arch. VIII. 284.
Muškatelka. Vz Rstp. 516. — M, vin-
nice u Litomř. Blk. Kfsk. 1127.

Muškátový. M. hruška. Brt. M. květ,
strom. Rosc. 123., Mllr. 71.

Mušketoun, u, na., der Musketon, zbraň.
Mušketýr, der Büttel. Dch. Řve jako
m. (silně křičí). U Litomš. Bda.

Muškovátý. Pivo z čistého zrna nemu-
škovatého ani zapařilého. 1518.

Muškovitý = muškovatý. — M.= piho-
vatý. M. Mariša. Prss. Gard.

Muškuli Benj., kazatel 1800. Jg. H. !.
601.

Muškul-us, a, m. — M. Ondř. Jg. H.
l. 601. — M. Oldřich. Vz ib.

Mušle = kamenný žlab ve chlévě vy-
hloubení zaokrouhleného. Us. Bvř. — M.,
die Muschel, cf. Rk. Sl.

Mušlina, mušlovka, y, f., Muschelschale,
f. Rk., Loos,

Mušlový, Muschel-. M. skořápka, kala-
mář, miska. Us. Šd., Frč.
Mušorka, y, f. = muchomorka. Laš. Tč.
Mušov, a, m., Muschau, městečko u Mi-
kulova.
Mušovitý = mušatý. U Olom. Sd.
Mušt, u, m. = mest. Slov. Bern., Loos.
Mušta, y, f., Tschischrnenmacherschlegel.
Slov. Šm., Loos.

Muština, y, f. = dým a pára, dusný
tabákem a prachem přesycený vzduch, der
Qualin. U N. Kdyně. Rgl.

Muštovina, y, f., Mostgeschmack, m.
Loos.

Muštový = mestový. Slov. Bern., Loos.
Muštra, y, f. = mustr, vzorek. Slov.
Ssk., Bern.
Muštrovati = mustrovati. Slov. Bern.
Múť, i, f. = pytlík, měchýř, der Beutel.
Vytiahne měchuřinu (múť) s doháňom, na-
pchá si fajočku. Frsc. Zor. I. 44. — M. =
múď, brslen, kněžské čepičky. Vz Kněží.
Let. Mt. S. X. I. 52.

Mutace = starosť. Dělá mu to v hlavě
m-ce; Má s tím m-ci. Us. Kšá. — M. =
rejstříky varhan a dolejší střední čásť klari-
netu. Mlt.
Mutěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Mutějovice, dle Budějovice, Mottaschlag,
ves u Jindř. Hradce; Mutiowitz, ves u Ren-
čova. Rk. Sl.