1053

Mutek. Také na Mor. Bit. L. N. II. 139.

Mutěnice, dle Budějovice, Mutenitz, ves
u Hodonína; Mutienitz, ves u Strakonic.
Rk. Sl.

Mutěnín, a, m. = Mutětov. Blk. Kfsk.
1369., Rk. Sl.

Mútěnina, y, f., der Wirrwarr. Násle-
dovala by v pravopise m. Slov. Sokl. I.
411.

Mútěný. M. mléko = podmáslí, die Butter-
milch. Val. Vck. Vz Moutiti.

Mutětov, Mutěnín, a, m., Muttersdorf,
městečko u Hostouně (Hostau).

Mútev, tve, f. = moutev. Arch. II. 431.

Mutice, Muttitz, ves u Ml. Vožice. Blk.
Kfsk. 112., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Mutidlo, a, n. = mutovidlo. Slov. Bern.

Mutilsko, Mutinsko, a, n., ves u Králova
Městce. Blk. Kfsk. 546., 529., Rk. Sl.

Mutimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1.123.

Mutina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Rk. Sl., Arch. VII. 107. — M. Tom., Čech,
nejstarší malíř v olejových barvách, slavný
svými obrazy některých svatých, žil asi
1250.—1297. Orl. III. 345.

Mútina, y, f. Jalová m., wilde Fluth,
v horn. Hř.

Mutiněves, vsi, f., Muttaschlag, ves u Jin-
dřich. Hradce. Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Mutinsko, a, n., vz Mutilsko. Rk. Sl.

Mutiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mutíšek, ška, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123.

Mutišov, a, m., Mutischeu, ves u Dačic.

Mútitel, e, m., der Trüber, Aufrührer.
Loos.

Mútiti = moutiti, tlouci, stloukati. Cf.
Mkl. Etym. 189. — co: mléko, buttern.
Val. Vck. Nevieš kravy dojiť ani m. Slav.
II. 368. — co kam, čím kde pro koho.
On to jídlo mútí do sebe; Kobzole mlotkem
(muťokem) v hrotici pro prasata m. (stam-
pfen, quetschen). Laš. Tč. —M. = mutným
činiti, nepokojiti, zarmucovati, kaliti. Cf.
Sv. ruk. SR. 402., MM. 293. ř. 16. — co,
koho, se. Hrom mútie oblaky. Exc. Jir.
Ktož mútí otce, affiigit; Mútí tě hróza
náhlá. BO. Proč sě mútí srdce tvé. Bj.
I proč sě mútíš? Št. Kn. š. 252. Ta novina
ji mútieše. Kat. v. 264. Mutiechu je ne-
přietelé. Ž. wit. 105. 42. — se čím. Tiem
se pak niče nemútie. Št. Kn. š. 105. A tiem
sě velmi mutieše. Hr. ruk. 221., 259. (v.
116., 586.). — se zač. Ano sě za to Paáka-
rius súdce velmi múti. Pass. 45.— se proč.
Pro jeho mučení velmi se mútiece. Hr. ruk.
259. (v. 594.).

Mutkov, a, m., Mautzendorf, ves u Štern-
berka. Také Motkov

Mutkový, Wiedehopf-. Bern. M. krato-
chvíle, Narrenpossen. Bern.

Mutla, y, m. a f. = člověk, který pomalu

jí. U Kr. Hrad. Kšť.

Mutná, é, f., Mutten, ves u Dačic.

Muťnava, y, 1. = mutné víno, mutná

tekutina. Slov. Rr. Sb.

Mutně = mutno. Mutne sa Váh valí.
Sb. sl. ps. II. 1. 18.

Mutní, Einschlämm-, M. hřeblo, kolečko,
buben. Hř.

Mutník, u, m., der Schlämm-, Mehl-
kasten. Hř. — M. jelení, athamanta cer-
varia, Enzian, m. Šm.

Mutno, a, n. = pahor u Teplice na Slov.;
jezero na Slov. Chlpk. Sp. 194., Č. Čt. II.
220.

Mutný = kalný. Napije se z vody, co
by i mutnéjší byla. Us. Každý sa vody bojí,
keď je mutná. Sl. sp. 174. Voda teče mutná.
Koled. II. 216. Vínko dělá mozky m-né.
Koll. Vln mutných návod. Kká. — M. =
mutný. Mutné to žití chudé. Kká. K sl. j.
42. M. ňadra. Osv. V. 825. Posupné čelo
mútnou chmuru skládá. Čch. Sl. 80.
Mutok, tka, m. = mutek. Slov. Rr. Sb.
Muťok, m., der Stössel, Stampfer. Slov.
Muťokem vmútila řepu do kobzoli pro pra-
sata. Laš. Tč.

Mutovník, u, m., das Rühriass. Slov.
Ssk.

Mutyně, ě, m., os. jm. Dal. 92., 96., 97.,
155.

Mutýrovati, z něm. a to z lat. — stále
předělávati. Ten se toho namutýruje! Us.
Kšť.
Muú! hlas hovězího dobytka.
Muyka, y, f. = olej ze semene mastno-
koti. Rstp. 1349.
Muzar, a, m., os. jm. Arch. IV. 381.Muzg, mozgu, m. = mozek. Slez. Šd.
Laš. Tč., Mkl. Etym. 203.

Muzičný. Nebyl člověk m. (= nechodil
na muziky). Laš. Brt. D. 232., Č. Ps.

Muziga, y, f. = musika, muzika. Val.
Vck.

Muziganěc, ňce, m. = tesařík brouk. Na
mor. Kopanič. Brt.
Muzigant, a, m. = musikant. Val. Vck.
Muzikant, vz Zbrt. 288. — M., u, m.=
místo na louce nebo na poli, jehož sekáči
nesesekali Nechali tam několik m-tů. Laš.
a han. Wich. To je pěkný sekáč, hrají mu
m-ti. U N. Bydž. Kšť.

Muzikantka, y, f., die Musikerin. Bern.
Muzikantský, Musikanten-. M. pýcha.
Sá. M. večeře. Vz Brt. N. p. 489.

Muzikovati, rausiziren. Prepelica poska-
kuje, že jej vrabec muzikuje. Koll. Zp. II.
132.
Muzikus, a, m. = muzikant. Us. Dvd.
Muzlov, a, m., Musslau, ves u Březové
v Brněn.

Muzovati = civěti, čuměti. Mor. Pořád
okolo našeho muzuje. Hrb.

Muž. Cf. Bž. 75., 77., 87., 118., Šrc. 250.,
259., Mkl. Etym. 201. Mužmi. Ž. wit. 25. 9.
Od muže k muži. Lpř. Sl. I. 53. M. z lidu,
vědy. Šml. M. velikých skutků. V. Vyznali
před dvěma mužoma. NB. Tč. 240. Poctiví
muži, obyvatelé mésta Hradiště. List. hrad.
1478. Osm set muží. BO. S mužmi. ZN.
Býti za jeden muž. Bž. 86. Kritické ocenění
těchto pověstí ještě svého muže očekává.
Šf. Strž. II. 589. Ženu čepec ozdobuje, ale
muža brada; U ženských se krása žádá,
u muže zas brada. Us. Tč. M. jak na dvě
strany nůž. Řezn. Muže oděnie ne zdi brání.
Výb. II. 1193. Muži ledoví. Vz Stč. Zem.
768. Chce-li pámbu z muže učiniti blázna,
vezme mu ženu. Ve východ. Čech. Rgl. —