1055

Št. Kn. š. 134. — M. víra, rostl. Vz Rstp.
709., Mllr. 44. — M. vrch u Netolic. Řvn.
386.

Mužství = mužnosť. Sv. ruk. 261.

Mužstvo lodi, die Bemannung, Seemann-
schaft, Matrosen. Mour.

My jsme my! Wir fühlen uns! Us. Dch.
— Cf. Mkl. aL. 15.

-my koncovka 1. os. pl. Učiňmy jemu
malú sienci. Bj. Márny sě pyšně. Výb. I.
946. 2. Liud, jejž srny spatřili. Jir. Anth.
I. 3. vd. 59. Posud hl. na vých. Mor. a ve
Slez. Mámy letos velké vydávky. U Opavy.
Klš. Už se chranimy z pole (stěhujeme).
Laš. Brt. D. 218. Volámy. U Žalkovjanů
v Kroměřížsku. Brt. Osv. 1884. 33. Ať
mamy čim platit. U Lichnova na Mor. Ne-
semy majíček. U Zabří. Sš. P. 771. Na
Lašsku má 1. os. pl. všude příponu -my:
nesemy, pijemy, chvalimy, vołamy, kupu-
jemy; přípona -me slyší se jen v Příboře a
ve Frýdlantě. Brt. D. 121. Cf. -ma, Gb. Hist.
samohlásek 78., Gb. Hl. 79.

Myc, myc (volání na králika)! Vz Králik.
Mor. Brt.

Mýcené = Myťané, obyv. Mýta. Dal. 165.

Mýcení lesa (seč, poruba, porubení, po-
rážení, mytba) tmavé, Dünkelschlagbetrieb,
nepravidelné, poznenáhlé, postupné, streifen-
weiser Abtrieb, toulavé, plänterweiser A.,
pravidelné, na holo či pasečení na holo,
kahler A., vybíráním, výběrem, femmel-
weiser A., pasečně, schlagweiser A., sku-
peninové, horstweiser A., kotlíkové, kessel-
artiger A.; návrh, nástin m., Hauungsplan.
Sl. les.

Mýcenín, a, m., obyvatel mě. Mýta.

Mýceti, koř. myk. Bž. 40. M. vedlé my-
kati, mýču vedlé mýčeju. — se kudy, kde.
An sě po koře mýče. Pass. 415. Čerti se
v pekle mýčí sem a tam. Lucid.

Mycoderm-a, ata, n., v lučbě. Šfk. Poč.
445.

Myčásek, ska, m., mlýn u Milevska.

Mydelka, y, m., os. jm. Sl. let. V. 330.

Mydélko, a, n., vz Mýdlo.

Mydelní prostředky řím. Cf. Vlšk. 214.,
218.

Mydelnička, y,f. = schránka na mýdlo,
die Seitenbüchse. Šd.

Mydelník, sapindus. Cf. Rstp. 225., My-
dlice. — M. = boryt. Mlčoch. 150.

Mydelníkovitý. M. rostliny, sapindeae:
mydelník, poddužák, dvouslivák, přímoteň,
medoplod, železodrev. Vz Rstp. 225., Odb.
path. III. 661.

Mýdelný klih = směs z tuku a louhu,
která se pri varení mýdla tvoří.

Mydlák,u, m. = košík na brambory.
U Bukovska a Vltavotýna. Jdr.

Mydlaný = mydlový, Seifen-. M. voda,
bunka. Laš. Tč.

Mydlář hotoví z loje a louhu mazavé
mýdlo, které vápnem a solí tvrdí. Sb. uč.
Bojí se mydláře (o špinavém). Bdl. — M.,
os. jm. Tk. V. 72., Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

Mydlářka, y, f., samota u Vršovic a
u Dejvic u Prahy.

Mydlářský. M. stroje. Vz KP. VI. 21. nn.

Mydlářství, n. Vz KP. VI. 1. nn.

Mydlavý zemák = vodnatý, speckig,
schmierig. Mor. Šd.

Mydlenec, nce, m., der Seifenstein, pol.
Šm.

Mydlí, Seifen-. M. kořen = mydlice. Šm.

Mydlice. Cf. Čl. Kv. 312., Slb. 622., Dlj.
52., 61., Rstp. 120., Mllr. 94., Rk. Sl.

Mydlicový, Seifenkraut-. Šm.

Mýdlíčko, a, n., vz Mýdlo. — M. =
luční řeřicha. U Rokyc. Fč.

Mydlikořen, e, m., das Seifenkraut. Bern.

Mydlikovati = kosu mydliti, brousiti.
Slov. Phľd. VIII. 169.

Mydlin, a, m. Vz Sdl. Hr. II. 95.

Mydlinovitý, seifenwasserartig. Šm.

Mydlinový, Seifenwasser-, Seifen-. M.
bublina, Dch., koule. Mj. 126.

Mydliny, polož za Mydlinný.

Mydlisko, a, n. = špatné mýdlo. Bern.

Mydliti = rychle běžeti. Hleď, jak mydlí!
Laš. Mtl., Tč.

Mydliženka, y, f = lehká ženská, ein
leichtfertiges Weib. Val. Vck., Brt. D.

Mýdlo. MV. Cf. Mkl. Etym. 207., Rk. SI.
M. = výrobek, jehož se užívá k čištění
těla, tkanin atd. od mastných skvrn a k ji-
ným účelům. Skládá se ze sody nebo z drasla,
z žíravého vápna, kuchyňské soli, z louhu.
Prm. VIII. a IX. M. = sloučenina žíravého
drasla n. žíravého natronu s rozličnými tuky,
aby draslo a natron látek mnoho neroze-
žíraly. Tuky: luj (hl. hovězí a skopový),
sádlo (hl. vepřové), tuk kostní, olej (hl.
kokosový, olivový, bavlníkový). Z pryskyřic
užívají jen kalafuny. Žíraviny: soda, draslo,
žíravé vápno. Vz Draselnatý, Draslo, Dra-
slový, Jadrný, Jádro, Klihový, Květ, Louh,
Mramorovaný, Mýdelný, Plněný, Rozsolený,
Soda, Sodový, Štelovina, Štorec, Tekutý,
Zatahování, Žíravý. Al. Stč. M. millové,
Stat. př. kn. 1877. 31., medové, Nf., prací,
jadrné či tvrdé, Kk. Fys. 78., S. N. V. 582.
nadité, konopné, S. N. V. 582., skalní, NA.

V. 514., oleinové, pižtmové, mramorované,
neutrálné. Us. Pdl. M. a) tvrdé (sodnaté)
«) jadrné, ß) polojadrné, y) klihomýdlo;
b) mazavé (draselnaté) a) hladké prosvitavé,
ß) přirozeně zrněné, y) uměle zrněné. Vz
KP. VI. 35. nn. M. marseillské, KP. VI.
4L, z másla jádrového, palmového, 41., do-
mácí, štětínské palmové, 4L, palmové pry-
skyřičné, 42., jádrové pryskyřičné, 42., olei-
nové, 42., apollové, 43., hladké jádrové, 43.,
terpentinové, 44., ruské, bronzové, 44., já-
drové vařené na rosol, 45., klihové, 47.,
polojadrné, 53., připravované studenou ce-
stou, 58., mazavé, 59., hladké průsvitné, 60.,
s umělým zrnem, 61., s přirozeným zrnem,
62., perleťové, 64., kostní, nerozpustné (vá-
penné, zlatové, stříbrné), 65., toiletní (koko-
sové, průsvitné, medové, windsorské, angl.
fialkové z alpských bylin, ambrové, bou-
quetové, čínské, citronové, de Cologne, ess-
bouquetové, pižmové, růžové, jasmínové), 66.
nn., mělněné, 70., liliové, 72., millefleurs,
patchoulové. 73. Příprava mýdla. Vz KP.

VI. 33. To je písek mýdio (velmi drobný,
nehodí se do malty). Us. u Řenčova. — Cf.
Šfk. Poč. 459., 584. Schd. I. 383., 405.,
KP. IV. 594., 562., Kram. Slov., Čs, lk.