1056

Huba nepotřebuje mýdla, když užívá do-
brého bydla. Val. Vck. — M. husí =
mochna husí, potentilla, das Fingerkraut.
Vz Mllr. 82., Rstp. 499. M. vraní, prassula
major, kočičí, centungula. Byl. 15. stol. —
M., a, m., os. jm. D. ol. IX. 168., Tk. V.
73., Blk. Kfsk. 961., Arch. VIII. 551. M.
Matěj. Sbn. 316.

Mydlokor, u, m., quillaja, die Quillaja,
rost. Vz Rstp. 487.

Mýdlotuk, u. m., die Adipocire. Rk.

Mydlovary, Mydlowar, ves u Hluboké;
Miillowa, ves u Bezdružic. Blk. Kfsk. 351.,
Rk. Sl.

Mýdlovka, y, f., die Masirbüchse. Šm.

Mýdlový kořen = mydlice. Mllr. 94.

Mydrias-is, e, n. y, f. = abnormní roz-
šíření zorničky. Vz Slov. zdrav.

Myelin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 413.

Myelit-is, y, f. = zánět míchy. Čs. lk.

Mychovec, vce, m., Mychowetz, hájovna
u Kutné Hory.

Myják, u, m., vz Škopek.

Myjárna, y, f. = prádlo na uhlí, die
Kohlenwäsche. Ostrow. Hř. M. rud, Erz-
wäsche, Hř. 177.

Myjati, muhen. Mkl. Etym. 207.

Myjava řeka, Tk.Žk.; městečko na Slov.
Šm.

Myk. Chlap chyt ho pod krk a myk
s ním ven. Brt.

Mykati, cf. Mkl. Etym. 206. - odkud
kam. M. z vlny na osnovu. Sedl. Rychn.
38.

Mykenský. M. starožitnosti. List. fil.
VIII. 87., 209.

Mykolog-os, a, m. = hlenozpytec. Brt.

Mykosa, y, f., z řec. M. střevní, die
Intestinalmykose. Nz. lk. Cf. Šfk. Poč. 514.,
Čs. lk., Rm. I. 574.

Mykot, u, m. = náhlé, kmitavé hnutí,
trhnutí. Kaln. Bs. 203.

Mykotický = plísňový, mykotisch.

Myksinka, y, f, ovoce sebestenu. Rstp.
1102.

Mykter, u, m. = mykteren. Šm.

Mykteren, u, m., břišní žláza, das Ge-
kröse, die Drüse. Vz Schd. II. 354.

Mýlek = lilek mylný. Cf. Rstp. 1762.,
Odb. path. III. 847., Slb. 160., Čl. Kv. 116.,
Brt. Mtc. 1878. 37.

Mýlí. Cf Rstp. 779., Mllr. 63., 111. Jan-
tarové m. Šf. Strž. I. 541.

Mýliti, cf. Mkl. Etym. 207. — se o kom,
Jem. verkennen. Lpř. Sl. I. 31. — se oč.
Nemyl se o to, křesťane. Sv. ruk. 62. —
koho čím v čem. Nedal se poselstvím tím
nijak m. ve svých úmyslech. Mus. 1880.
457. — M. = zdráhati se, váhati. Kn. rož.
čl. 229.

Mýlka. V tom je m. Dk.

Myllaena, y, f., myllaena, brouk. M.
prostřední, m. intermedia, malá, m. minuta.
Kk. Br. 82.

Mylniště, ě, n., das Labyrinth, der Irr-
gang im Ohre. Šm.

Mylný = chybný atd. M. výklad, zpráva,
náhled. Us. — M. = mýlící se. Duše ne-
jsouc na ničemž mylná. Pravn. 1684.

Mynář = mlynář. — M. = chroust. Mor.
Brt. — M., os. jm.

Mynarčík, a, m. = mlynářský chasník,
der Müllerjunge.- Laš. Tč.

Mynářka, y, f. = hruška; šedá sýkora.
Val. Vck., Brt. — M. = mlynářka. Us.

Mynářský. M. nohavice (bílé, světlé).
Us. Brt.

Mýně = méně. Hus III. 165., Laš. Tč.,
Žer. 15.

Mýno, a, n. = jméno. Kv., Laš. Tč.

Mynoř, e, m. = mlynář. Laš. Tč.

Mynší = menší. Laš. Tč.

Myologie, e, f., řec, nauka o svalech.
Rk. Sl.

Myopie, e, f., z řec. = krátkozrakosť.
Čs. lk.

Myosa, y, f., z řec. = rozevření panenky
oční. Čs. lk.

Myosin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
592., Rm. II. 402.

Myricin. u, m Vz Schd. I. 385.

Myricylový. M. alkohol. Rm. I. 267.

Myringit-is, y, f. = zánět bubínku.

Myristan, u, m., myristinsaures Salz. Nz.

Myristikol, u, m., v lučbě. Rm. I. 335.

Myristinový. M. kyselina, die Myristin-
säure. Nz.

Myristový. M. kyselina, Rm. I. 429., al-
dehyd. Ib. I. 349.

Myřiška, y, f., rostl. Rstp. 276 (?).

Myrobalan, u, m. M-ny šedivé = do
cukru zadělané ovoce názadáku obecného.
Rstp. 1354., Mllr. 70.

Myroda, y, f., ptychotis, das Faltenohr,
rostl. Vz Rstp. 714.

Myronový. M. kyselina. Rm. II. 351.

Myrosin, u, m., v lučbě. Rm. II. 351.

Myrovka, y, f. = borůvka. Mllr. 109.

Myrrha. Ž. wit. 44. 9. Cf. Schd. II. 306.,

I. 407., Slov. zdrav., List. fil. X. 325., Rm.

II. 373. M. je i na Mor. Vz Výb. II. 1565.
Myrta. Cf. Rstp. 593., Sbtk. Rostl. 41.,

229., Rosc. 162., Mllr. 91., Rk. Sl.. Č. Kn.
š. 259. M., květina lásky. Č. Rž. XXXIII.

Myrtinka, y, f, plod myrty obecné. Rstp.
594.

Myrtňový = myrtový. M. venček. Sl. p.
362.

Myrtokvětý. M. rostliny, myrtiflorae.
Rosc. 162., S.N. V. 585.

Myrtolist skákavý, phylloptera myrti-
folia, hmyz. Brm. IV. 595.

Myrtovitý. M. rostliny: kysloň, obobel,
kujava, klínovec, myrta, pomyra, čepičnice,
kryškovec, hřeblčkovec, martej, jambosa.
Cf. Rstp. 589., 582., Slb. 492., Schd. II. 306.

Myryša, e, f. = kráva murovaná, mu-
řena. Mor. Brt.

Myrzutý = mrzutý. Cf. byrzo, z myrtvých
vstání. Jiří.

Mysel, sli, f. = mysl. Slov. Bern.

Mysl. Cf. Bž. 29., 101., Mkl. Etym. 208.
M. = síla duševní atd. M. = nejvyšší mo-
hutnosť v člověku, která jej vede, aby
všude rozumně a mravně sobě počínal a
všady pravdy v poměrech nauky i života
pilen býval. Sš. II. 119. Divně mu k mysli
bylo; Nevím, jak mi je k mysli. Kos. 01. I.
69, 45. M. jará, působivá, vnímavá, Vch.,