Předchozí (1056)  Strana:1057  Další (1058) |
|
|||
1057
|
|||
|
|||
jasná, zpupná, Us., vznešená. Št. Kn. š. 127.
Pořád se mi to na mysl vede, staví. -Brt. Mtc. 1878. 37. Povolnou myslí přijímá, ale jemnou rukou odráží (vyslechne každého ale pomaličku dělá přece, co chce). Šmil. Osv. 1880. 147. Na mysli mi tane. Šf. Váže na mysli mám za to, že . . .; K mysli něco připustiti. Šf. Strž. I. 288., II. 308. Kdybych se rozčilil a drobet hnul myslí. Vk. Jest malé laskavé mysli. Us. Pdl. Sebranosť, klid, ukojení, čilost mysli. Dk. P. 166. Došly mně na mysl ej mej mamičky slova. Brt. P. 53. Křesťané plně to v mysl vzali. 15. stol. Stín mne tu jest, m. všecka jinde. Us. A tak jsem to z mysla pustil. NB. Tč. 52. Veselá m. činí ktvúcí věk. BO. Padlo mu na mysl, aby nikomu neslúžil; Sobě na mysli tak řekla. Pass. mus. 354., Št. Kn. a. 177. Ani sem (to) na m. brala. Hr. ruk. 359. To mu jde na m. (toho se bojí). Us. Vk. Pořád má m. na knihy. Us. Knrz. Ve- selá m. hostě viece sytí než krmě a pitie. Ezp. 677. Kdyby to v mysli premietali; Zlou m. přelomiti; Vše s dobrou myslí trpěti; Člověk vznesl se vzhóru myslí pyš- nou nad se; Ne k ní svú m. přiložili; Miluj Boha se všie myslí; Snad jim nenie tak na mysli; M. míti hotovou, abychom...; M. při něčem podržeti, od něčeho odtá- hnouti; Nemaje na mysli toho, což mluví u modlitvě. Št. Kn. š. 3., 17., 20., 22., 36., 38.. 42., 46., 154., 182. M. projde všudy. Us. Bž. — M. = mínění atd. Jest to proti mé mysli. Dch., Kos. Pohádají se a hned jsou zase jedné mysli. Šmil. M. svou každému neotvíraj. Výb. II. 1172. M. jeho s slovy se nesrovnává. Výb. II. 1636. Těžkou m. k nám vzali bez našeho proviněnie. Arch. VII. 31. Jest své mysli (má svou hlavičku). Us. Kd. Jednej mysli buďme! Ht. Sl. ml. 208. Buď vždy mysli ustavičné. Smil v. 1575. Tu mysl majů mnozí liudie; To město by v takej mysli, brániti sě j'mu pomysli. Alx. Anth. I. 3. vd. 33., 37. Mé mysli bludně chodie. Pravn. 66. Takto znie smysl toho. Št. Kn. š. 292. Světí v té vrtkosti (světa) nechtí vlnúti myslmi svými. Št. Své mysli (= svého úmyslu) ještě neustanovili. Št. — M. = srdce, chuť atd. Jest mu to proti mysli, Vlč., po mysli. Us. Dbv. — M. dobrá = rostl. Cf. Č. Kn. š. 262., 264. Myslany, míst. jm. D. ol. X. 244.
Myslata, y, m„ os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Myslce. Alx., Št. Kn. š. 99., Hr. ruk. M.
73., Výb. I. 1175. Tak mi m. v oběm stáše (nerozhodná byla). Alx. V. v. 869. (HP. 21.). Myslecí, Sinnes-. M. princip, Msr. 67.,
ústroj. Dk. Rozb. fil. 40. Myslej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Myslejovice, dle Budějovice,Mysliowitz,
ves u Touškova. Cf. Mysliovice. Myslen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Myslena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Mysleti, vz Mysliti.
Mysletice, dle Budějovice, ves u Votic
a u Dačic. Blk. Kfsk. 241., Rk. Sl. Mysletín, a, m., Mysletin, ves u Hum-
polce, dvůr u Budějovic; Myslotin, ves u Pelhřimova; cf. Myslotin. Blk. Kfsk.639., Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk. Sl. |
Myslibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123, D. ol. VII. 2., 3., Výb. H. 1323. Mysliboř, e, f., ves u Telče; Meisel-
dorf, osada v Dol. Rakousích. Šb. Myslibořice, dle Budějovice, městečko
u Hrotovic. Myslíce, e, f. = mysl, zastr. Kšch.
Myslič, Myslitsch, ves u Benešova v Bu-
dějovicku. Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl. Myslichorý, gemüthskrank. Šm.
Myslichovice, dle Budějovice, ves u Li-
tovle. Myslijímavý, gemüthlich. Rk.
Myslík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Tk. V. 52., Blk. Kfsk. 1369., Sdl. Hr. IV. 372., VI. 277., Bart. 290., Rk. Sl. — M. = psí jméno. — M., Myslik, ves u Příbora. Myslimir, vz Ludvík.
Myslín, a, m., Myslin, ves u Mirovic. Tk.
IV. 734., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 43., VI. 123., 202., Rk. Sl., Arch. VIL 431., VIII. 597. Myslinka, y, f., Myslinka, ves u Touš-
kova. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl. Myslinský, ého, m., os. jm. Arch. I. 230.
Mysliny. Na M-nech, U Myslin = po-
zemky u Olešníka v Buděj. BPr. Mysliovice = Myslejovice.
Myslitelkyně, ě, f., die Denkerin. Rk.
Myslitelno, a, n., tb voltov. Vch. Ar.
II. 42. Myslitelský, Denker-, Denk-. M. umění.
Mus. 1880. 570. Myslitelství, h. = logika. Mus. 1880. 569.
Mysliti, vedle toho mysleti. Vz List. fil.
1886. 292., Bž. 36., 195., Mkl. Etym. 208. — abs. Myslící bytosť, síla, MH. 8., hlava. M., cogitare, Ž. wit. 2. 1., meditari, 1. 2. Pravili, že je myslím (= asi) 11 hodin; Je jich myslím (asi) kopu. Brt. Mtc. 1878. 37. — co. Panna myslí to, což božieho jest. Št. N. 28. Co sobě myslé ty sluhy, ješto...; Aby jen to m-la, což s Bohem mluví. Št. Kn. š. 5., 48. — o čem (jak). Proč ne- myslíš o božských věcech. Ctib. 22. O ne- bebeských věcech myslíš. Hus. I. 136. M. o té divné trojici sv.; Celým srdcem o tom mysli; Když o tom budete m. pilně. Št. Kn. š. 25., 36., 37. — nač (kdy jak). Ve dne v noci na mne myslí. Sš. P. 518. M. na cesty. Šml. Stoje chodě pořád na to myslil. Wtr. M. na hřiechy své. Št. Kn. š. 24. — oč. O obecní užitky m. Jel. Exc. m. 64. (26.). Každý o to myslil, aby se mu zalíbil. Let. 375. Že chce o ty věci m. Bl. Aug. 63. Ač o to nemyslí. Hus I. 212. — čím. Člověk myslí duší svou. Hlv. 221. — kdy. Ve dne i v noci m. Št. — jak: správně. Dk. P. 97. — kde. Myslechu sami v sobě. ZN. Současně nelze m. více hmot na témž místě. Mj. 8. — v čem. Že u bo- žiem zákoně bude m. ve dne i v noci. Št. Kn. š. 4. — si nad čím. Matka si nad tebú myslí (stará se). Brt. Mtc. 1878. 37. — s inft. My sme ani nemysleli (nemínili) vázať. Brt. Mtc. 1878. 37. Mysliv, ve Myslivý. - M., a, m., Schneider-
hof, ves u N. Kdyně. Rk. Sl. Myslivárna, y, f. = myslivna. Hdk.Dřev.
Myslivcovna, y, f. = myslivna. Rk.
434
|
||
|
|||
Předchozí (1056)  Strana:1057  Další (1058) |