1057

jasná, zpupná, Us., vznešená. Št. Kn. š. 127.
Pořád se mi to na mysl vede, staví. -Brt.
Mtc. 1878. 37. Povolnou myslí přijímá, ale
jemnou rukou odráží (vyslechne každého
ale pomaličku dělá přece, co chce). Šmil.
Osv. 1880. 147. Na mysli mi tane. Šf. Váže
na mysli mám za to, že . . .; K mysli něco
připustiti. Šf. Strž. I. 288., II. 308. Kdybych
se rozčilil a drobet hnul myslí. Vk. Jest
malé laskavé mysli. Us. Pdl. Sebranosť,
klid, ukojení, čilost mysli. Dk. P. 166.
Došly mně na mysl ej mej mamičky slova.
Brt. P. 53. Křesťané plně to v mysl vzali.
15. stol. Stín mne tu jest, m. všecka jinde.
Us. A tak jsem to z mysla pustil. NB. Tč.
52. Veselá m. činí ktvúcí věk. BO. Padlo
mu na mysl, aby nikomu neslúžil; Sobě na
mysli tak řekla. Pass. mus. 354., Št. Kn. a.
177. Ani sem (to) na m. brala. Hr. ruk.
359. To mu jde na m. (toho se bojí). Us.
Vk. Pořád má m. na knihy. Us. Knrz. Ve-
selá m. hostě viece sytí než krmě a pitie.
Ezp. 677. Kdyby to v mysli premietali;
Zlou m. přelomiti; Vše s dobrou myslí
trpěti; Člověk vznesl se vzhóru myslí pyš-
nou nad se; Ne k ní svú m. přiložili;
Miluj Boha se všie myslí; Snad jim nenie
tak na mysli; M. míti hotovou, abychom...;
M. při něčem podržeti, od něčeho odtá-
hnouti; Nemaje na mysli toho, což mluví
u modlitvě. Št. Kn. š. 3., 17., 20., 22., 36.,
38.. 42., 46., 154., 182. M. projde všudy.
Us. Bž. — M. = mínění atd. Jest to proti
mé mysli. Dch., Kos. Pohádají se a hned
jsou zase jedné mysli. Šmil. M. svou každému
neotvíraj. Výb. II. 1172. M. jeho s slovy
se nesrovnává. Výb. II. 1636. Těžkou m.
k nám vzali bez našeho proviněnie. Arch.
VII. 31. Jest své mysli (má svou hlavičku).
Us. Kd. Jednej mysli buďme! Ht. Sl. ml.
208. Buď vždy mysli ustavičné. Smil v.
1575. Tu mysl majů mnozí liudie; To město
by v takej mysli, brániti sě j'mu pomysli.
Alx. Anth. I. 3. vd. 33., 37. Mé mysli bludně
chodie. Pravn. 66. Takto znie smysl toho.
Št. Kn. š. 292. Světí v té vrtkosti (světa)
nechtí vlnúti myslmi svými. Št. Své mysli
(= svého úmyslu) ještě neustanovili. Št. —
M. = srdce, chuť atd. Jest mu to proti
mysli, Vlč., po mysli. Us. Dbv. — M.
dobrá = rostl. Cf. Č. Kn. š. 262., 264.

Myslany, míst. jm. D. ol. X. 244.

Myslata, y, m„ os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Myslce. Alx., Št. Kn. š. 99., Hr. ruk. M.
73., Výb. I. 1175. Tak mi m. v oběm stáše
(nerozhodná byla). Alx. V. v. 869. (HP. 21.).

Myslecí, Sinnes-. M. princip, Msr. 67.,
ústroj. Dk. Rozb. fil. 40.

Myslej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Myslejovice, dle Budějovice,Mysliowitz,
ves u Touškova. Cf. Mysliovice.

Myslen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Myslena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mysleti, vz Mysliti.

Mysletice, dle Budějovice, ves u Votic
a u Dačic. Blk. Kfsk. 241., Rk. Sl.

Mysletín, a, m., Mysletin, ves u Hum-
polce, dvůr u Budějovic; Myslotin, ves
u Pelhřimova; cf. Myslotin. Blk. Kfsk.639.,
Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk. Sl.

Myslibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123, D. ol. VII. 2., 3., Výb. H. 1323.

Mysliboř, e, f., ves u Telče; Meisel-
dorf, osada v Dol. Rakousích. Šb.

Myslibořice, dle Budějovice, městečko
u Hrotovic.

Myslíce, e, f. = mysl, zastr. Kšch.

Myslič, Myslitsch, ves u Benešova v Bu-
dějovicku. Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl.

Myslichorý, gemüthskrank. Šm.

Myslichovice, dle Budějovice, ves u Li-
tovle.

Myslijímavý, gemüthlich. Rk.

Myslík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Tk. V. 52., Blk. Kfsk. 1369., Sdl. Hr. IV.
372., VI. 277., Bart. 290., Rk. Sl. — M. =
psí jméno. — M., Myslik, ves u Příbora.

Myslimir, vz Ludvík.

Myslín, a, m., Myslin, ves u Mirovic. Tk.
IV. 734., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 43.,
VI. 123., 202., Rk. Sl., Arch. VIL 431., VIII.
597.

Myslinka, y, f., Myslinka, ves u Touš-
kova. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

Myslinský, ého, m., os. jm. Arch. I. 230.

Mysliny. Na M-nech, U Myslin = po-
zemky u Olešníka v Buděj. BPr.

Mysliovice = Myslejovice.

Myslitelkyně, ě, f., die Denkerin. Rk.

Myslitelno, a, n., tb voltov. Vch. Ar.
II. 42.

Myslitelský, Denker-, Denk-. M. umění.
Mus. 1880. 570.

Myslitelství, h. = logika. Mus. 1880. 569.

Mysliti, vedle toho mysleti. Vz List. fil.
1886. 292., Bž. 36., 195., Mkl. Etym. 208. —
abs. Myslící bytosť, síla, MH. 8., hlava.
M., cogitare, Ž. wit. 2. 1., meditari, 1. 2.
Pravili, že je myslím (= asi) 11 hodin; Je
jich myslím (asi) kopu. Brt. Mtc. 1878. 37.
— co. Panna myslí to, což božieho jest.
Št. N. 28. Co sobě myslé ty sluhy, ješto...;
Aby jen to m-la, což s Bohem mluví. Št.
Kn. š. 5., 48. — o čem (jak). Proč ne-
myslíš o božských věcech. Ctib. 22. O ne-
bebeských věcech myslíš. Hus. I. 136. M.
o té divné trojici sv.; Celým srdcem o tom
mysli; Když o tom budete m. pilně. Št.
Kn. š. 25., 36., 37. — nač (kdy jak). Ve
dne v noci na mne myslí. Sš. P. 518. M.
na cesty. Šml. Stoje chodě pořád na to
myslil. Wtr. M. na hřiechy své. Št. Kn. š.
24. — oč. O obecní užitky m. Jel. Exc. m.
64. (26.). Každý o to myslil, aby se mu
zalíbil. Let. 375. Že chce o ty věci m. Bl.
Aug. 63. Ač o to nemyslí. Hus I. 212. —
čím. Člověk myslí duší svou. Hlv. 221. —
kdy. Ve dne i v noci m. Št. — jak:
správně. Dk. P. 97. — kde. Myslechu sami
v sobě. ZN. Současně nelze m. více hmot
na témž místě. Mj. 8. — v čem. Že u bo-
žiem zákoně bude m. ve dne i v noci. Št.
Kn. š. 4. — si nad čím. Matka si nad
tebú myslí (stará se). Brt. Mtc. 1878. 37. —
s inft. My sme ani nemysleli (nemínili)
vázať. Brt. Mtc. 1878. 37.

Mysliv, ve Myslivý. - M., a, m., Schneider-
hof, ves u N. Kdyně. Rk. Sl.

Myslivárna, y, f. = myslivna. Hdk.Dřev.

Myslivcovna, y, f. = myslivna. Rk.

434