Předchozí (1057)  Strana:1058  Další (1059) |
|
|||
1058
|
|||
|
|||
Myslivcův. Sysel s laskú do díry, my-
slivcuj pes za nimi. Sš. P. 695. Myslivčí zákopy. NA. III. 145.
Myslivčice, e. f., die Jägerin. Šm.
Myslivčík, a, m., der Forstjunge, -ad-
junkt. Laš. Tč. Myslivčiti, il, ení, Jäger sein. Lpř.
Myslivě něco rozvážiti. Sv. ruk. 260. — Pravn. 642. Myslivec, cf. Mkl. Etym. 208., Rk. Sl.
Jest jich jako nebeských m-ců (mnoho). Us. Knrz. M. ten střílá, já bych se mu smíla. Sš. P. 483. Šla Maryčka do hájíčka do ze- leného, potkala tam myslivečka kudrnatého; Mysliveček černooký bočky podpírá a Ma- ruška do fortuška očka utírá. Slez. ps. Šd. Cf. Er. P. 394. — M., os. jm. Arch. VII. 194. Myslivectvo, a, n., die Jäger. S. N. XI.
56. Mysliveček Frant., mlynář, absolv. ju-
rista. Jg. H. 1. 601. — M. Jos., 1737.-1781., hudební skladatel. Vz Rk. Sl. Myslivěda, y, f., die Logik. Rk. Myslives, vsi, f., myslivna u Tábora. Myslivíř (!), e, m. = student. J. Pohl.
Myslivka, y, f. = myslivcová. Slez. Šd. —
M. = pole u Dobné v Budj. BPr. Myslivo, a, n., Mysliw, ves u Nepomuk.
Blk. Kfsk. 1057., Rk. Sl. — M. = myslivě. Slov. Dbš. Úv. 4. Myslivost = mohutnosť duševní, která
tvoří pojmy, úsudky a rozsudky, Pdl. exc, das Denkvermögen, die Denkkraft. Kos, Vch. Ar. II. 42. Cf. Jg. Slnosť. 33. — M. = věda lovecká. Št. Kn. š. 166. M stí se ži- viti. Us. M. provozovati. V., Abr. Cf. Zř. zem. 461., 694., Sdl. Hr. II. 42., 88., Bart. 229., Arch. VII. 729., VIII. 299. Myslivý. M. čtenář. Dk. M. mluví málo
a dobře. Sb. uč. M. skoumatel. Šf. III. 329. M. činnosť, die Denkthätigkeit. M. podstata, res cogitans. Dk. Mon. 8. — v čem. V lo- viech velmi mysliv bieše. Pass. mus. 384. Mysločovice, dle Budějovice, Myslotscho-
witz, ves u Holešova. Myslopatření, n., contemplatio. Knst.,
Beck. Myslotín, a, m. = Mysletín. Blk. Kfsk.
1172., Rk. SI. Myslotvorný ideal. Ssk.
Myslov, a, m., Myslow, ves u Pelhřimova.
Blk. Kfsk. 900., Sdl. Hr. IV. 372 , Rk. Sl. Myslová, é, f M. Horní, Ober Myslau,
ves u Telče; M. Kostelní, Kirchmyslau, ves tamtéž. Myslovéda, y, f. = logika. Šf. III. 576.,
Jg. Slnosť. 58. Myslovice, dle Budějovice, ves u Klatov
a v Opolsku ve prus. Slez. Rk. Sl. Mysteria, vz Jir. Ruk. II. 48., Sbn. 253.,
Vlšk. 502., Rk. Sl. Mystěves, vz Myštěves.
Mysticismus křesťanský, náboženský,
přírodnický, praktický, psychologický, staro- hellenský, staroindský, staroperský. Vz S. N. V. 589. Mystický. M. obraz. Jg. Slnosf. 116.
Mystika. Cf. Sbn. 942., Mus. 1847. 311,
478., 569. |
Myš, cf. Šrc. 39., 94., Kram. Slov., Mkl.
Etym. 208., Rk. Sl. M. veliká (potkan), Brt., veverovitá, Schrot-, zemní, arvicola agrestis, žíhaná (berberská), mus barbarus, Streifen-. Cf. Brm. I. 2. 361., 377.-384., 403., 460., Schd. II. 413., Hlb. L 93., 39., 170., 216., 231., II. 483. Není toho, ani co by se m. udávila; Je toho, co by se m. napila (málo). Us. Vk., Bda., Hnšk. To by měl čistú myš (ošidil by se s ní). Val. Vck. Ty's pěkná myš (chytrák). Us. Vrů. S tou ženskou můžeš myši chytat (je chytrá). Us. Vk. Šel (táhl), jakoby ho myš kousla. Us. Dch. Chytá myši (nespí v noci). Val. Vck. Myši mu žerou peníze (má jich mnoho). Us. Dbv. Ani myška se tu nešustla, es war mäuschen- still. Dch. Kněží s kuklemi z rozličných myší. Hus. Nevyroste z myši jelen ani býk z skopca. Slov. Tč. Malá m. sa aj pod veľký škrych bere. Slov. Rr. MBš. Jak myši ze stodol a ze stavení vyhánějí, o tom vz v Mus. 1854. 542. Když na Petra prší, bývá moc myší. Zlinsky. Brt. Hra na kočku a myš. Vz Brt. D. 177. Přeběhne-li ti m. přes cestu, když někam jdeš, budeš míti neštěstí. Us. v Krkonš. Kšť. — M. slepá = slepýš. V Podluží. Brt. Mýša = mýše. Slov. Hdž. Čít. 167.
Myšací = myší. M. pasť. Dbš. Obyč. 158.
Skryl by sa do myšacej diery. Slov. Zátur. Myšačinec, nce, m. = myšinec. Vzácný,
jako m. v krupici. Rr. Sb. Myšák — káně. M. dlouhoocasý, colius
macrourus. Brm. II. 279., Hlb. I. 110., 124. — M. šedý, lacon murinus, mäusegrauer Schnellkäfer, hmyz. Brm. IV. 114. — M. = pes krysák, der Rattler. U Klat. — M. = kdo myši chytá, otravuje. Rgl., BPr. Myšarky = lískové ořechy v myších hníz-
dech. U Žamb. Dbv. Myšárna, y, f., das Mausloch als Woh-
nung. Dch. Myšátko, a, n., junge Maus. Rk.
Myšec, šce, m., Michzen, ves u Ploškovic.
Blk. Kfsk. 913., Rk. Sl. Myšelov = myšolov. Šm.
Myšenec, nce, m., Mischenetz, ves u Proti-
vína. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1178. Myšenka, y, f., das Mäusegras. Rk.
Myší jména v Batrachomyomachii: Hrnko-
bliz, Chleborad, Lízotvor, Miskolizoun, Odři- chleb, Střídohrab, Štěrboplzák. Msn. — M. dřevo, Solanum dulcamara, Odb. path. III. 826.; ocas, ocásek, cf. Slb. 289., 672., Čl. Kv. III. 276., Rosc. 141., Mllr. 80. - ouško, cf. Čl. Kv. 172., Slb. 457., Mllr. 51., 69. — M. hlávka = druh hřebíků. Pdl. — M. Hora na Val., Vck., v Plzeň. Blk. Kfsk. 1212. — M.. Mischy, ves u Příbora. Myšiar, a, m., buteo lagopus, myšař.
Slov. Rr. MBš. Myšička, y, f., kleine Maus. Rk.
Myšilapak, a, m. = kočka. Němc. V. 147.
Myšilovec, vce, m. = ježek. Ntr. VI. 345.
Myšina, y, f. = sprostá kořalka. U Rychn.
Msk. Myšinec = uzanka lékařská, cynoglossum
officinale. Slb. 363., Čl. Kv. 225. Myška, brachium. Sv. ruk. 313., Mkl.
Etym. 208. Na hlavě nad m-mi. Ruk. kd. — |
||
|
|||
Předchozí (1057)  Strana:1058  Další (1059) |