1058

Myslivcův. Sysel s laskú do díry, my-
slivcuj pes za nimi. Sš. P. 695.

Myslivčí zákopy. NA. III. 145.

Myslivčice, e. f., die Jägerin. Šm.

Myslivčík, a, m., der Forstjunge, -ad-
junkt. Laš. Tč.

Myslivčiti, il, ení, Jäger sein. Lpř.
Myslivě něco rozvážiti. Sv. ruk. 260. —
Pravn. 642.

Myslivec, cf. Mkl. Etym. 208., Rk. Sl.
Jest jich jako nebeských m-ců (mnoho). Us.
Knrz. M. ten střílá, já bych se mu smíla.
Sš. P. 483. Šla Maryčka do hájíčka do ze-
leného, potkala tam myslivečka kudrnatého;
Mysliveček černooký bočky podpírá a Ma-
ruška do fortuška očka utírá. Slez. ps. Šd.
Cf. Er. P. 394. — M., os. jm. Arch. VII.
194.

Myslivectvo, a, n., die Jäger. S. N. XI.
56.

Mysliveček Frant., mlynář, absolv. ju-
rista. Jg. H. 1. 601. — M. Jos., 1737.-1781.,
hudební skladatel. Vz Rk. Sl.
Myslivěda, y, f., die Logik. Rk.
Myslives, vsi, f., myslivna u Tábora.

Myslivíř (!), e, m. = student. J. Pohl.

Myslivka, y, f. = myslivcová. Slez. Šd. —
M. = pole u Dobné v Budj. BPr.

Myslivo, a, n., Mysliw, ves u Nepomuk.
Blk. Kfsk. 1057., Rk. Sl. — M. = myslivě.
Slov. Dbš. Úv. 4.

Myslivost = mohutnosť duševní, která
tvoří pojmy, úsudky a rozsudky, Pdl. exc,
das Denkvermögen, die Denkkraft. Kos,
Vch. Ar. II. 42. Cf. Jg. Slnosť. 33. — M. =
věda lovecká. Št. Kn. š. 166. M stí se ži-
viti. Us. M. provozovati. V., Abr. Cf. Zř.
zem. 461., 694., Sdl. Hr. II. 42., 88., Bart.
229., Arch. VII. 729., VIII. 299.

Myslivý. M. čtenář. Dk. M. mluví málo
a dobře. Sb. uč. M. skoumatel. Šf. III. 329.
M. činnosť, die Denkthätigkeit. M. podstata,
res cogitans. Dk. Mon. 8. — v čem. V lo-
viech velmi mysliv bieše. Pass. mus. 384.

Mysločovice, dle Budějovice, Myslotscho-
witz, ves u Holešova.

Myslopatření, n., contemplatio. Knst.,
Beck.

Myslotín, a, m. = Mysletín. Blk. Kfsk.
1172., Rk. SI.

Myslotvorný ideal. Ssk.

Myslov, a, m., Myslow, ves u Pelhřimova.
Blk. Kfsk. 900., Sdl. Hr. IV. 372 , Rk. Sl.

Myslová, é, f M. Horní, Ober Myslau,
ves u Telče; M. Kostelní, Kirchmyslau,
ves tamtéž.

Myslovéda, y, f. = logika. Šf. III. 576.,
Jg. Slnosť. 58.

Myslovice, dle Budějovice, ves u Klatov
a v Opolsku ve prus. Slez. Rk. Sl.

Mysteria, vz Jir. Ruk. II. 48., Sbn. 253.,
Vlšk. 502., Rk. Sl.

Mystěves, vz Myštěves.

Mysticismus křesťanský, náboženský,
přírodnický, praktický, psychologický, staro-
hellenský, staroindský, staroperský. Vz S.
N. V. 589.

Mystický. M. obraz. Jg. Slnosf. 116.

Mystika. Cf. Sbn. 942., Mus. 1847. 311,
478., 569.

Myš, cf. Šrc. 39., 94., Kram. Slov., Mkl.
Etym. 208., Rk. Sl. M. veliká (potkan), Brt.,
veverovitá, Schrot-, zemní, arvicola agrestis,
žíhaná (berberská), mus barbarus, Streifen-.
Cf. Brm. I. 2. 361., 377.-384., 403., 460.,
Schd. II. 413., Hlb. L 93., 39., 170., 216.,
231., II. 483. Není toho, ani co by se m.
udávila; Je toho, co by se m. napila (málo).
Us. Vk., Bda., Hnšk. To by měl čistú myš
(ošidil by se s ní). Val. Vck. Ty's pěkná
myš (chytrák). Us. Vrů. S tou ženskou
můžeš myši chytat (je chytrá). Us. Vk. Šel
(táhl), jakoby ho myš kousla. Us. Dch.
Chytá myši (nespí v noci). Val. Vck. Myši
mu žerou peníze (má jich mnoho). Us. Dbv.
Ani myška se tu nešustla, es war mäuschen-
still. Dch. Kněží s kuklemi z rozličných
myší. Hus. Nevyroste z myši jelen ani býk
z skopca. Slov. Tč. Malá m. sa aj pod
veľký škrych bere. Slov. Rr. MBš. Jak
myši ze stodol a ze stavení vyhánějí, o tom
vz v Mus. 1854. 542. Když na Petra prší,
bývá moc myší. Zlinsky. Brt. Hra na kočku
a myš. Vz Brt. D. 177. Přeběhne-li ti m.
přes cestu, když někam jdeš, budeš míti
neštěstí. Us. v Krkonš. Kšť. — M. slepá =
slepýš. V Podluží. Brt.

Mýša = mýše. Slov. Hdž. Čít. 167.

Myšací = myší. M. pasť. Dbš. Obyč. 158.
Skryl by sa do myšacej diery. Slov. Zátur.

Myšačinec, nce, m. = myšinec. Vzácný,
jako m. v krupici. Rr. Sb.

Myšák — káně. M. dlouhoocasý, colius
macrourus. Brm. II. 279., Hlb. I. 110., 124.
— M. šedý, lacon murinus, mäusegrauer
Schnellkäfer, hmyz. Brm. IV. 114. — M. =
pes krysák, der Rattler. U Klat. — M. =
kdo myši chytá, otravuje. Rgl., BPr.

Myšarky = lískové ořechy v myších hníz-
dech. U Žamb. Dbv.

Myšárna, y, f., das Mausloch als Woh-
nung. Dch.

Myšátko, a, n., junge Maus. Rk.

Myšec, šce, m., Michzen, ves u Ploškovic.
Blk. Kfsk. 913., Rk. Sl.

Myšelov = myšolov. Šm.

Myšenec, nce, m., Mischenetz, ves u Proti-
vína. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1178.

Myšenka, y, f., das Mäusegras. Rk.

Myší jména v Batrachomyomachii: Hrnko-
bliz, Chleborad, Lízotvor, Miskolizoun, Odři-
chleb, Střídohrab, Štěrboplzák. Msn. — M.
dřevo, Solanum dulcamara, Odb. path. III.
826.; ocas, ocásek, cf. Slb. 289., 672., Čl.
Kv. III. 276., Rosc. 141., Mllr. 80. - ouško, cf.
Čl. Kv. 172., Slb. 457., Mllr. 51., 69. — M.
hlávka = druh hřebíků. Pdl. — M. Hora
na Val., Vck., v Plzeň. Blk. Kfsk. 1212. —
M.. Mischy, ves u Příbora.

Myšiar, a, m., buteo lagopus, myšař.
Slov. Rr. MBš.

Myšička, y, f., kleine Maus. Rk.

Myšilapak, a, m. = kočka. Němc. V. 147.

Myšilovec, vce, m. = ježek. Ntr. VI. 345.

Myšina, y, f. = sprostá kořalka. U Rychn.
Msk.

Myšinec = uzanka lékařská, cynoglossum
officinale. Slb. 363., Čl. Kv. 225.

Myška, brachium. Sv. ruk. 313., Mkl.
Etym. 208. Na hlavě nad m-mi. Ruk. kd. —