1059

M., mohrengraues Tuch, jaké mají vojen-
ské myslivci. — M. = čes. rárodni tanec.
Bačk., S. N. V. 591. - M. Hra na myšku.
Vz Sš. P. 728. — M., y, m., os. jm. Tk.
V. 251., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 256.,

II. 278., IV. 372., V. 363., VI. 231.
Myškov, a, m., Myschkow, ves u Do-
brušky. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 55.,
65., Rk. Sl.

Myškovati = myší pískot napodobovati.
U Místka. Škd.

Myškovatý, muskulös. Rk.

Myškovec, vce, m. = vrch u Cerhonic
na Pís., v Domažl. BPr.

Myškovice, dle Budějovice, Myschko-
witz, ves u Plaňan, u Kostelce nad Lab. a
u Holešova. Tk. IV. 174., Blk. Kfsk. 1370.,
Sdl. Hr. IV. 372. (Myskovice), Rk. 81.

Myškový kabát = šedivý. U Rokyc. Fč.

Myšlany, dle Dolany, Malsching, ves
u Vyšňobrodu. Blk. Kfsk. 656., Sdl. Hr. III.
305., Rk. Sl.

Myšlení marné, podstatné, důkladné,
duchaprázdné, soustavné, S. N. V. 592., zlé,
nečisté. Št. Kn. š. 181., Hus III. 113. V tom
m. usnul. GR. Nemlčím m-ním (in Gedanken)
i tehdy, kdy mlčím hlasem; Ale mnohá jsú
mám. (Gedanken) taká; V nichž (v srdcích)
jde rozličných m-ní hluk veliký a roz-
brojný. Št. Čísti toliko m-ním (mentaliter),
ne nahlas. Ani nemám ještě m. tam jiti. Us.
Msk. Dybych mohl jíti, kde je mé myšlení,
tam kde se prochází moje potěšení. Sš. P.
200.

Myšlénka, slov. myšlienka. Pro my-
šlenka uvozují, že jest od partc. perft. pass.,
cf. milenka, pálenka, pomněnka. Pdg. 1886.
139. M. zákládní, odvozená, ušlechtilá, hu-
dební. Us., Jd. 3., Zv. Darmo si dělati my-
šlénky. Us. Dch. Lépe jítí do společnosti
než sedět pořád na m kách. Us. Ntk. My-
slili, že m-ky mu spadly, dass er von Sinnen
ist. Němc. III. 112. Velká m. jen s mlčením
se snáší. Kká. Td. 102. O prosloveni m-nek
vz Vor. St. 14.

Myšlénkový, gedanklich, Gedanken-. M.
činnosť, Dch., poklad, Kos. 01. I. 284., ob-
sah, Mour.,věc, práce, rým,Dk. Aesth. 95.,
385., Poet. 404., hloubka, směr, doby, Osv.
I. 370., 415., jednota, krajnosť, dosah, proud,
krása, Mus. 1880. 125., 148., 263., 427., vzlet.
Us. Pdl.

Myslený; -en, a, o, gedacht. M. přímka.
Vch. Ar. II. 6.

Myšlín, a, m., Myschlin, ves u Černého
Kostelce. Tk. IV. 734., V. 251., Sdl. Hr.

III. 51., 194., Rk. Sl., Arch. VIII. 597.
Myšňany, ves u Chvalšin. Rk. Sl.
Myšobarvý, graufärlig wie die Maus.

Kk. Br. M. lakon, lacon murinus. Šír II.61.

Myšolov, a, m., vultur percnopterus, der
Mäusegeier. Šm. — M., u, m., der Mäuse-
fang.

Myštěves, vsi, m., ves u Nov. Bydžova.
Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

Mystice, dle Budějovice, Micbzen, ves
u Ploškovic, vz Myšec; Mischtitz, ves
u Blatné. Rk. Sl.

Myšuka. Jsem celý m-ka, ich bin ganz
meschügge. Us. Dch.

Myšuriatko, a, n. = myška. Slov. Rr.
Sb.

Mýť = paseka, ist wohl falsche Schrei-
bung (místo míť. Vz Mýto = paseka, Mý-
tiri). Mkl. Etym. 196.

Mýta, vrchy u Nové Huti. Řvn. 292.

z Mýta Mat. 1496. Jg. H. 1. 601., Jir.
Ruk. II. 48., Sbn. 809.

Myták, a, m. = mýtnik. Ssk.

Mýtař. V MV. nepravá glossa. Pa.

Mytelný, waschbar. Šm.

Mythickobásnický. M. rouška. Šf. Strž.
I. 579.

Mythický. M. pověsť.

Mytholog, a, m. = znalec mythologie.
Šmb. S. I. 296.

Mythologický, mythologisch. O nyněj-
ších směrech bádání na-ho. Vz List. fil. 1888
224. a násl. M. příspěvky. List. fil. I. 31. n.

Mythologie, die Mythologie. M. národní,
pohanské mythy neboli báje o bozích v sou-
stavu uvedené. Brt. Cf. Mus. 1886. 653.
Dětská m. Vz Brt. Dt. 17. - List. fil. V. 276.
n., VI. 261., VIII. 126., 131., Jg. Slnosť. 68.

Mýti. Cf. Mkl. Etym. 207.; o tvarech Bž.
186., List. fil. 1883. 450. — co. Děkuju
vám stoly, lávy, co mé ruce myjávaly, už
víc nebudu. Sš. P. 456. — kde. V potoku
chladném oči si mývají. Nrd. V slzách m.
svoje líce. Kká. Vždy se rád mej v lázni.
Rd. zv. 1636 — se s kým. Ani se myli
s nimi (se židy). Št. Kn. š. 157. — koho
jak: bez louhu. Výb. II. 245.

Mýtí, ves u Blovic. Rk. Sl. — M., der
Bannforst. Škd.

Mýtina m. mítina. Vz Mýtiti, Mýto.

Mýtinka, y, f., zdrobn. mýtina. Sk. Črt.
51. Vz Mýtina.

Mýtiště, mítistě (vz Mýtiti, Mýto), ě, n. =
sečišté, der Fällungsplatz, Hiebsort. Sl. les.,
Němc. V. 308.

Mýtiti, dle Mz. (v List. fil. X. 326.), Mkl.
Etym. 194. a dle Vm. (métiti) m. mítiti. Cf.
Mýť (dod.). — co. Pohoním Zicha, že mi
mýtí obec mých chudých lidí. Půh. II. 473.
M. silnice. Vz Zř. zem. 459., 461., 693. —
M. = toulati se. Kde mýtíš celý den? Na
Hané. Wrch.

Mýtka, y, f., ves u Nasavrk. Rk. Sl.

Mytkovice, ves v Kladsku. Arch. VIII.
377.

1. Mýtné, mítné (vz Mýtiti, Mýto), ého,
n. = poražné, der Fällerlohn. Sl. les.

Mýtné, ého, n., die Wegmauth.

Mýtní zahrážka. Us. Pdl.

Mýtnice, e, f., Mauthaus, ves u Ronš-
perka. Rk. Sl.

Mýtniště, ě, n., der Mauteinhebungs-
punkt. Pr. tr.

Mýtnosť, mítnosť (vz Mýtiti, Mýto), i,
f. = sečnost, die Hiebsfälligkeit.

Mýtný. M. (sečné) staří, das Abtriebs-
alter, plocha (pasečná), die Schlagfläche.
Sl. les. V tomto významu etymologicky:
mítný. Vz Mýtili, Mýto. — M., subst. Mýtný,
milý mýtníčku, pusť nás přes to mýtečko.
Sš. P. 15., 774.

Mýto. Št. Kn. š. 155., MV., List fil. X.
326., Mkl. Etym. 208. — M., die Mauth.
Cla a mýta v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh.

434*