1060

II. 112. — M. = plat, daň. Chtěl-liby kdo
čímkoli kupčiti, ten mejto jako jiný kupec
dávej. Zř. mor. 1604. Nebo jest dóstojen
dělník mýta svého (mercede sua). Ev. víd.
90. — M. = plat za mletí, měřičné. Švarná
děvčina, pones do mlýna, já ti zemelu, mýta
nevezmu. Sš. P. 536., Brt. N. p. I. 134. —
M. = paseka. V tomto významu dle Mz.
v List. fil. X. 326. správně: míto, také dle
Vm. Pravop. slov. a Mkl. Etym. 194. Vz
Mýť (dod.). — M., Mauth, mé. v Hořo-
vicku; Meyto (něm.), hospoda u Batelova;
Mauthstadt, ves u Plané; Planín, sam. u Mi-
rovic. — Vvsoké M., vz Pal. Rdh. II. 126.,
Tk. IV. 734., V. 166., VI. 352., VII. 416.,
Arch. VII. 714., VIII., 312., 456., Tk. Žk.
91., 99., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 256.,
II. 278., VI. 277., Let. 45., 64., 77., 400.,
488., Rk. Sl. V. M. od Al. Šembery 1845.
Kritika v Mus. 1845. 128.

Mýtosled, mítosled (vz Mýtiti, Mýto), u,
m., die Hiebsíolge. Sl. les.

Mýtosvaz, mítosvaz (vz Mýtiti, Mýto),
u, m., der Hiebszug. Sl. les. Mappa, hranice
m-zu. Sl. les.

Mýtosvaznice, mítosvaznice (vz Mýtiti,
Mýto), e, f., die Hiebszuglinie. Sl. les.

Mýtovnica, e, f. = miera mlynárska,
ňouž sa z meliva mýto vymerává, das Mauth-
fassel. Slov. Rr. Sb. M. = ¼ prešp. merice,
štvrtka. Zvolen. Rr. Sb. Majú pýchy, kle-
biet plnú m-cu. Sb. sl. ps. II. 1. 112. Mly-
nár dukáty a doliare m-cou merieval. Dbš.
Sl. pov. II. 12., Sb. sl. ps. II. 1. 139.

Mýtovník, u, m. = mýtovnica. Slov.
Šm.

Mýtský, Manth-. Dvd.

Mýval. Cf. Brm. I. 2. 215.

Mývaliště, ě, n., v hutn.. der Herd. Šm.
Myxoedem, u, m., nemoc. Vz Slov.
zdrav.

Myzbor, a, m. = Myslibor. Mus. 1889.
162.

Myzlivý = lechtivý, kitzlich. Slov. Nuž
keď je (kôň) velmi m-vý, akonáhle mu prí-
dem s česákom na rebrá, hned zadkom pod-
hadzuje. Phľd. VII. 141.

Mzda, goth. mizdon, Mkl. aL. 111., 286.,
Šf. Strž. I. 469. — M., pretium, Ž. wit. 43.
13., 61. 5., merces. 126. 3. M. věcná, tý-
denní, kusová (od kusu, úkolní, Stück-),
časová, Kaizl 296., 287., 288. M. čeledínóv.
Vz Zř. zem. 694. M herců řím., vz Vlák.
502., vojska řec. a římského. Vz ib. Cf. Cor.
jur. IV. 3. 1. 406. Hoden jest dělník mzdy
své. Krnd. 47 Mezd si nebral; Bude m.
úsilí vašemu. BO. Almužna a m. Napsal
prof. dr. Alb. Bráf.

Mzdáč, e, m. = mzdář. Cf. Mzdáčevý.

Mzdáčevý. Léta m-vá (mercenarii). BO.

Mzdář, e, m. Otplata tvého m-ře (mer-
cenarii) nikakéž u tebe neostávaj. BO.

Mzdička, y, f., vz Mzda. V MV. pravá
glossa. Pa.

Mzdodavce, e, m., qui mercedem dat,
der Lohngeber. Mkl. aL. 72.

Mzdora, y, f. = vzdor. Nečiň mi tu nic
na mzdoru. Sš. P. 20. Udělal mu mzdoru.
U Protivína. Kol. ván.

Mze. Arch. für slav. Philol. VII. 4. 602.
I v tom jest ješitenství a mzie peské (afflic-
tio. Ecc. 4. 8.). BO. Kdo má mze, chodí po
tři dni večer po í bez, tam kleká a se mo-
dlí : Beze, posýlá mě pán Bůh k tobě, abys
ty mze vzal se mne na sebe. Sbtk. Rstl.
192.

Mzieti, zastr. = neduživěti, torp ere. V též
churavosti a hubenosti mziechu. BO.

Mzivý, cf. List. fil. X. 327.

Mžan, a, m., vynech a oprav: Mžany,
dle Dolany, něm. Mžan, Mschan, ves. Cf.
Sdl. Hr. I. 256., V. 363.

Mže řeka. Tk. IV. 64., 104., Rkk. 8.,
Arch. VIL 714., VIII. 562.

Mžení, cf. Mhnění, Mhnouti. Sté. Zem.
630., List. fil. X. 327. Ve m. oka. M., BO..
ZN., Sv. ruk. 113., Hus II. 311.

Mžetice. Ve M-cích, pozemky na Pís.
BPr.

Mžička, vz Mžitka. — M. Hra na mžičku,
na mžik = na schovávanou. Zlínsky. Km.
1887. 312., Brt. Dt. 192.

Mžičky. Cf. Schd. II. 351.

Mžik. V MV. nepravá glossa. Pa. Na
m. = na okamžik. Čch. Bs. 73. M. záře.
Nrd. Kosm. ps. 46. - Mžiky před očima,
vz Mžicky. Šd.

Mžikačka, y, f. = mžik.

Mžikal, a, m. = kdo často mžiká, der
Nicker, Wimperer. U Olom. Sd.

Mžikala, y, m. = mžikal. Us. Bkř., Sd.

Mžikanda, y, f. = mžík (hra). Val. Brt.
D.

Mžikání, n., das Zwinkern. S. N. 597.

Mžikař, e, m. = kdo ve hře mžiká. Vy-
čítaný odvrátiv se od hráčů zamže oči,
ostatní se poschovávají, kam který. Na po-
vel ,už' m. jich hledá. Brt. Dt. 192.

Mžikati. Plamen mžiká, zuckt. Sp. Jeli
jsme rychle, stromy se jen m-ly. Ehr. 13. —
se komu kde. Mžiklo se mu v očích. Tyl.
— M. = při hře na mžik schovávati se.
Mor. Kld., Bkř.

Mžikavosť, i, f., nystagtnus. Schb.

Mžikavý. M. blána, die Nickhaut.

Mžiknutí. M-tím zmizel, byl hotov. Us.

Mžikomřivý, im Augenblicke sterbend,
kurz lebend. M. jepice. Stč. Rozhl. hvězd.
45.

Mžírati = mhourati. Na již. Mor. Šd.

Mžitek, tku, m. = mžitka, der Augen-
blick. Pl. I. 165. Když člověk s radostí ně-
kam chvátá, mžitkem cesta ubíhá. Němc. V.
116. — M. = mžík. Děti na mžitek babu
hrají. 1606.

Mžíti kde: v dolinách mží. Us. Cf. Sá-
čiti, Saholiti.

Mžitka. Nezůstane tam ani mžitku déle.
Us. Má z toho účtu mžitky. Dch. Míti sle-
pičí mžitky = neviděti. Us. Rgl.

Mžitný, schnellflimmernd. Dch.

Mživý. M. lázeň, Nebelbad. Nz. lk. -—
M. = mžitný. M. rej. Kká. K sl. j. 186.

Mžourání, n., das Blinzeln. Rk.

Mžourati. Očka jeho ke mně mžourají.
Hrts.

Mžouravý, blinzelnd. Pč. 14. M. očka.
Arb., Hrts.