1062

Nabafčiti se = dosti se nakouřiti; dosti
se najísti (čeho). Us. Rgl.

Nabachtaný = najedený. Mor. Rgl.

Nabajdati, napajdati se kde u koho,
sich satt plauschen. Laš. Tč.

Nabájeti o čem. Což tu bylo nabájeno
o velikých nehodách. Kos.

Nabákati komu co = namluviti, an-
plauschen. Us. Dch.

Nabalsamovati koho čím, einbalsami-
ren. Us.

Nahaňkati, nabaňkovati, vz Nabaňčiti =
namluviti někomu něco; navésti koho k ně-
čemu. Bkř., Zkr., Knrz., Sd., Vlk., Brt. D.
232.

Nabastviti, lüstern machen. Slov. Ssk.

Nabaštiti se, il, štění = hodně se na-
jísti. Us. Brnt, Bkř. — N. někomu = vy-
biti. Us Bsck.

Nabáti se, viel, oft, lange fürchten. —
čeho. Us.

Nabaťkati koho k čemu = namluviti,
navésti. Mor. Brt., Vck.

Nabazgrať = načmárati. Slez. Šd.

Nabažily čeho, satt. Dch.

Nabažiti se čeho jak: do sytosti, do
syta. Us. Dch., Vlč., Koll. IV. 243. — co
komu: vůli (po vůli učiniti). U N. Kdyně.
Rgl.

Nabeblati = namluviti, nažvastati. U Bruš-
perka. Mtl.

Nabeblositi čeho = naplkati. U Bruš-
perka. Mll.

Nabečkovaný; -án, a, o, aufgebläht.
Slez. Šd.

Nabečkovati se. Kráva se mu n-la (na-
dmula se), bekam Blähungen. Slez. Šd.

Nabedakať sa, viel heulen, klagen. Slov.
Bern.

Nabedliť sa, viel wachen. Slov. Bern.

Nabednářiti se, lange Binder sein. Us.

Nabědovati se, viel ausstehen; viel jam-
mern. Šm.

Nábedrní. Učiníš n. lněné. BO.

Náběh. Marný proudů n. ku skalným
bokům. Hdk. Lum. V. 258. N. nepřátel.
Pokr. Pot. II. 150., Čsk. — N., der Einfall
ins Land. Šf. Strž. II 318. - N., der Stich.
N. šedý, zažloutlý (kovu). Šp.

Naběhati, begatten (o kravách). Slov.
Ssk.

Náběhlík, u, m., der Aufläufer (jídlo).
N. nadívaný, kvašený, z kyselé smetany,
do polévky. Šp.

Naběhlý jak. Žíla silně naběhlá. Us.
Dch., Pdl. — N., angelaufen, angehaucht.
Stroj naběhlý. Šp. Černý, nahoře modře
naběhlý. Kk. Br. 23.

Naběhnouti komu. Naběhlo mu (musí
na stranu). Na Hané. Bkř. Nabíhá mu husí
kůže (dostává strach). Us. Sd. Nabíhá mu
hřebínek, es wächst ihm der Kamm. Dch.
Nabíhá mu = jest v úzkých. Us. Sd. —
kam, na koho. Naběhl mu na pěsť, na
plnou. Us. Šml., Lpř. Nabíhali na Řeky
přes Dunaj. Šf Strž. II. 25. Nebudeš-li se
káti, naběhneš na hořké. Krnd. 51. Na
krále n. Abr. — čím. Sklo naběhlo parou.
Ves. I. 5. — kudy kdy. Nádržka naběhne

troubou za 20 hodin. Šim. 59., 68. — čím
kdy. Ocel při napouštění nabíhá barvami.
NA. IV. 172. — kde jak. Paruka v zadu
v pytel nabíhala. Kká. Td. Špatně u něho
naběhla (pochodila). Šml. — jak. Stříbro
nabíhá černě, kyz měděný pestře. NA. V.
474. —- si co. On si to jinak naběhne (na-
hradí). U Žamb. Dbv.

Naběhnutý = naběhlý. Bern.

Nabehovati, vz Naběhnouti. Bern.

Nabekati, vz Bekati. Maměnko, dajte
mi mléka. Až ho koza nabeká. Brt. Dt. 27.

Náběl = mléko a výrobky z mléka: má-
slo, tvaroh, sýr, podmáslí, kyška ba i chléb.
Ve vých. Mor. Brt., Pta., Škd., Mtl., Šd.,
Pk., Tč., Vck. Hospodyň spravuje z n-la
kuchyň, svoje i dívčecí šaty, hospodář platí
z rolí daň, svoje a chlapčí šaty. Laš. Tc.

Nabělastý, weisslich. Slov. Ssk.

Nábělý = trochu bílý. N. vlasy. Tóth.

Náběr, u, m. = nabrání. Jedným n-rom
černidla do pera odpovieme. Ev. Šk. I. 15.
— N. = všechen užitek od krávy (mléko,
máslo, sýr). Val. Vck. Vz Náběl (dod.).

Naběř, e, m., na niž jest sak upevněn.
NA. IV. 120.

Naberaniti. N-nil se mu toho (= navy-
světloval)! Us. Brt.

Nabérať = nabírat. Slov.

Naběratel, vz Nabíratel.

Náběrka, y, f. = naběračka, der Schöpf-
löffel. Šk., KP. V. 184. — N. šatů, das
Buffchen. Dch. — Cf. Mkl. Etym. 9.

Náběrkovati, vz Podlinkovati.

Naberu, vz Nabrati.

Nabesniť sa = zběsniti se. Slov. Bern.

Nabezpečiti se koho, viel versichern;
nač, sich viel auf etwas verlassen. Bern.

Náběžek, žku, m. Síla n-žku oddenko-
vého, síla oddenku, die Schenkelstärke. Sl.
les.

Naběžení = náběh. Sv. ruk. Aug. 325.
ř. 2. a 12.

Naběžeti se, vz Naběhnouti.

Nabežkati sa = naběhati se. Slov. N.
Hlsk XXI. 252.

Náběžník, u, m. = jistý druh hlavice
na pilíři spočívající, jenž nese spodní zá-
věrný kámen archivolty. Lehner. Charakte-
ristickou známkou sloupu byzantského jest
hlavice zadělaná na způsob komolé pyra-
midy, majíc na sobě podobný ještě nástavec
či n., jenžto zastupuje abakus. Šmb. S. L
459.

Nabičovati se koho, viel geissein, peit-
schen. Us.

Nabídavý, gern anbietend. Sš.

Nabidelník, u, m., Untergestell für eine
Stange z. B. beim Wäschetrocknen. Šm.

Nabíditi, vz Nabídnouti.

Nabídka na vyjednávání lépe: k v-ní.
Vm.

Nabídkový, Offert-. Dch.

Nabídnouti co komu: peníze, své služby.
Us. Té., Osv. I. 81. Aby mně to nabiedli.
Arch. VII. 673. — se komu, Jem. einen
Vorschlag thun. Nz.~- co, se komu k čemu.
Někomu něco lacino ke koupi n. Us. Pdl.
N. něco ku prodeji, se králi k vasalství, Šb.
F., nepříteli pokoj, J. Lpř., dáme dvorně své