1063

rámě, Hrts., kandidaturu, svůj spis k tisku.
Us. Nejspieše tím k dobrému se nabiedieš,
když .. . Výb. II. 1173. — se komu čím:
kmotrou (za kmotru). Us. Vk. Mírem tako-
vým se vám nabízím. Kos. Ol. I. 311. —
se jak. Kdo se příliš nabízí, věc jistá,
nebo tě sklamal, nebo se chystá. Bž., Lpř.
— koho (gt.). Ježíš poče svých apoštolov
nabiezeti. Hr. ruk. 29. — Porn. Tento gt.
visí na poče. Vz Počíti 2.

Nabidzovati se = nabízeti se. Slov. Rr.
Sb.

Nabiediti se, genug kümmerlich leben.
Ssk.

Nabíhaná, é, f. = český národní tanec.
Back., Šm. — N., das Anlaufen. Šm.

Nabíhání. Črn. Z. Rádby s tím lidem
dále táhl, aby neustálého na sebe n. neměl.
Mus. 1880. 254. N. barvami, das Anlaufen.
Nz.

Nabijač, e, m. = nabíječ. Laš. Tč.

Nabíjanice, e, f. = nabíjaná, z hlíny
utlučená chalupa. Mor. a slov. Brt. L. N.
II. 106, Rr. Sb.

Nabíječ vedlé nabíječ. Cf. -dlo, -tel.

Nabíjeti, abs. Bylo tam plno, jako by
nabil. Us. Dch. — co: sukno, postav (na
rám napínati), Sl. let. V. 57., Us., leiden-
skou láhev. Mj. — komu. Ten mu nabil,
co se do něho vešlo. Us. Kapsy si na-
bíjeti, spicken. Dch. — co čim. Tím nabí
koni Roh. Ruk. kd. — co odkud: zadovky
od zadu, předovky od předu se nabíjejí.
Us. Pdl. — se čeho jak. A tak sie jeho
nabivše. Pass. Nabil se jich do vóle. Let.
56. — komu jak. Po líci jí nabili. Pass.
1395.

Nabíjivo, a, n. = nábojná látka, das
Besatzmaterial. Hrbk.

Nabírač, vz Naběrač.

Nabíračka, y, f., vz Naběračka.

Nabírání, n., das Schöpfen. N. vody. Us.

Nabíratel, naběratel, e, m._; der Schöpfer;
Falter.

Nabíratelka, naběratelka, y, f., die Schö-
pferin; Falterin.

Nabíratelný, naběratelný, schöpf bar. Lpř.

Nabírati. — abs. Obilí nabírá = zrno
v něm zasedá. Mor. Brt. D. 232. — co:
dech. Us. P dl. Nabírati moldánky, S. N. V.
413., míč (cukati), Us. Kd., čelo. Kos. Ol.
I. 159. — koho, co jak. Nabírati k pláči.
Šml. Nabral (= udeřil) ho přes záda. Us.
Kšť. Rokle až po kraj vodou se nabrala.
Osv. V. 766. Nabírati dech z hluboka, pl-
nými tahy, Rychle, tiše, záhy. Zv. Př. k.
I. 1. — čeho. Kde bys vtipu nabral. Us.
N. kořisti. Šb. Naber si peňazí! Ht. Sl. ml.
217. Já ti naberu chuti (dodám)! Us. Vck.
Cf. Brt. S. 3. vd. 45. Pozn. — odkud. Na-
brachu vody z čisterny. BO. N. si jídla
z mísy. Us. Pdl. Počkej, ty nabereš ode
mne, od tatínka (budeš bit). Us. Dch., Brnt.
Hlava mu od pláče nabrala (otekla). Kld.
264. — čím. Nabral košem vody (nedostal
nic). Dch. — kam. Nabere na nohy, na
rohy a potom nemôže zaplatiť. Slov. Orl.
IX. 247. Vody do síta nabírati (marnou
práci konati). Us. Jrsk. Kravička, pas se,
naber na sebe masa. Sš. — s kým. Když

mají kam jiti, naberú s sebú ztravy roz-
ličné. Št. Kn. š. 6. — kdy. Nabírati před
kýchnutím, ausholen. Dch. — se. Nabral
se (o opilém). Us. —- od koho zač. Na-
brala som od drába za rebra. Koll. Zp.

Nabiřmovati, viel firmen. — se, lange,
oft firmen. — komu = natlouci. Us. Rjšk.

Nábiška, y, f. = bičiště. U N. Kdyně.

Nábitek = náboj. Karabín n-tkom dobre
naplněný. Koll. Zp. I. 22. (421.)

Nabízecí, Anbot-. N. list, Anerbietungs-,
brief. Rk.

Nabízeč, e, m., der Anbieter. Kaizl 168.

Nabízení, n., das Anbieten. Dch.

Nabízený; -en, a, o, angeboten. N. přá-
telství. Us. Pdl. Zboží ku prodeji n. Us.
Nemohla n-né ruky přijati Šml. I. 46.

Nabízitel, e, m., der Offerent. Dch.

Nabízitelka, y, nabízitelkyně, ě, f., die
Anbieterin, Antreiberin. Šm.

Nabíznút = přijměti. N-zli mě k ternu.
Laš. Brt. D. 232.

Nablafařiti se. Ten se n-řil (hltavě na-
jedl)! U N. Kdyně. Rgl.

Nablahoslaviti, viel beglücken, preisen.

Nablátiti, il, cen, ení, mit Koth beschmie-
ren. Šm.

Nablázněný, närrisch gemacht, bethört.
Bern.

Nablečeti se, el, ení, lange blöcken, heu-
len, weinen.

Nablekotať, viel belfern. Bern.

Nablížiti sa = přiblížiti se. Slov. Orl.
X. 269.

Nablýskati se, genug flimmern.

Nabobkovati komu = vybiti. U Bohu-
slavic. Neor.

Nabočady, dle Dolany, Neschwitz, ves
u Děčína. Také Nebočany. Vz Blk Kfsk.
53., Sdl. Hr. I. 256., Rk. Slov.

Nabočany, dle Dolany, ves u Chrudimě.
Rk. Slov., Arch. III. 493.

Nabočiti se, viel, lange fliehen, summi-
ren, stemmen. Slov. Bern.

Náboční, Seiten-. Šm.

Náboda, cuspis, die Langspitze. Rst,
444. Vz Náboditý.

Nabodeníčko, a, n. N-a krátká a dlouhá
= diakritická znamení. Kdež nalezneš nad
i krátké n., věz, žeť má spěšně to slovo
řčeno býti jako takto: miesto, lat. civitas,
a kde dlúhé, že to slovo s prodlúžením má
řčeno býti, jako takto: miesto lat. locus.
Hus III. 269.

Náboditý = zjehlený, lang-, feingespitzt.
N. hoření listy divizny sapovité. Rst. 444.

Nabodnutí břicha, hrudníku, mázder va-
ječných, měchýře. Vz Slov. zdrav.

Nabohatiti, il, cen, ení = obohatiti.
Lichevníci chtiec své děti n. Pass. 9.

Nabohatnouti = zbohatnouti. Bern.

Náboj v olejnách = množství semene,
které se najednou do záboje k lisování
klade. Kram. Slov.

Nabojec, jce, m., vz Náboj.

Nábojka = náboj, die Patrone. Rgl. —
N. = smíšenina uhelného prachu s hlínou,
das Gestübe. Hř., Šp., NA. IV. 163., 164. —
N. = vystýlka, die Auskleidung der Ofen-
wände u. dergl., das Herdfutter. Hř.