Předchozí (1062)  Strana:1063  Další (1064) |
|
|||
1063
|
|||
|
|||
rámě, Hrts., kandidaturu, svůj spis k tisku.
Us. Nejspieše tím k dobrému se nabiedieš, když .. . Výb. II. 1173. — se komu čím: kmotrou (za kmotru). Us. Vk. Mírem tako- vým se vám nabízím. Kos. Ol. I. 311. — se jak. Kdo se příliš nabízí, věc jistá, nebo tě sklamal, nebo se chystá. Bž., Lpř. — koho (gt.). Ježíš poče svých apoštolov nabiezeti. Hr. ruk. 29. — Porn. Tento gt. visí na poče. Vz Počíti 2. Nabidzovati se = nabízeti se. Slov. Rr.
Sb. Nabiediti se, genug kümmerlich leben.
Ssk. Nabíhaná, é, f. = český národní tanec.
Back., Šm. — N., das Anlaufen. Šm. Nabíhání. Črn. Z. Rádby s tím lidem
dále táhl, aby neustálého na sebe n. neměl. Mus. 1880. 254. N. barvami, das Anlaufen. Nz. Nabijač, e, m. = nabíječ. Laš. Tč.
Nabíjanice, e, f. = nabíjaná, z hlíny
utlučená chalupa. Mor. a slov. Brt. L. N. II. 106, Rr. Sb. Nabíječ vedlé nabíječ. Cf. -dlo, -tel.
Nabíjeti, abs. Bylo tam plno, jako by
nabil. Us. Dch. — co: sukno, postav (na rám napínati), Sl. let. V. 57., Us., leiden- skou láhev. Mj. — komu. Ten mu nabil, co se do něho vešlo. Us. Kapsy si na- bíjeti, spicken. Dch. — co čim. Tím nabí koni Roh. Ruk. kd. — co odkud: zadovky od zadu, předovky od předu se nabíjejí. Us. Pdl. — se čeho jak. A tak sie jeho nabivše. Pass. Nabil se jich do vóle. Let. 56. — komu jak. Po líci jí nabili. Pass. 1395. Nabíjivo, a, n. = nábojná látka, das
Besatzmaterial. Hrbk. Nabírač, vz Naběrač.
Nabíračka, y, f., vz Naběračka.
Nabírání, n., das Schöpfen. N. vody. Us.
Nabíratel, naběratel, e, m.; der Schöpfer;
Falter. Nabíratelka, naběratelka, y, f., die Schö-
pferin; Falterin. Nabíratelný, naběratelný, schöpf bar. Lpř.
Nabírati. — abs. Obilí nabírá = zrno
v něm zasedá. Mor. Brt. D. 232. — co: dech. Us. P dl. Nabírati moldánky, S. N. V. 413., míč (cukati), Us. Kd., čelo. Kos. Ol. I. 159. — koho, co jak. Nabírati k pláči. Šml. Nabral (= udeřil) ho přes záda. Us. Kšť. Rokle až po kraj vodou se nabrala. Osv. V. 766. Nabírati dech z hluboka, pl- nými tahy, Rychle, tiše, záhy. Zv. Př. k. I. 1. — čeho. Kde bys vtipu nabral. Us. N. kořisti. Šb. Naber si peňazí! Ht. Sl. ml. 217. Já ti naberu chuti (dodám)! Us. Vck. Cf. Brt. S. 3. vd. 45. Pozn. — odkud. Na- brachu vody z čisterny. BO. N. si jídla z mísy. Us. Pdl. Počkej, ty nabereš ode mne, od tatínka (budeš bit). Us. Dch., Brnt. Hlava mu od pláče nabrala (otekla). Kld. 264. — čím. Nabral košem vody (nedostal nic). Dch. — kam. Nabere na nohy, na rohy a potom nemôže zaplatiť. Slov. Orl. IX. 247. Vody do síta nabírati (marnou práci konati). Us. Jrsk. Kravička, pas se, naber na sebe masa. Sš. — s kým. Když |
mají kam jiti, naberú s sebú ztravy roz-
ličné. Št. Kn. š. 6. — kdy. Nabírati před kýchnutím, ausholen. Dch. — se. Nabral se (o opilém). Us. —- od koho zač. Na- brala som od drába za rebra. Koll. Zp. Nabiřmovati, viel firmen. — se, lange,
oft firmen. — komu = natlouci. Us. Rjšk. Nábiška, y, f. = bičiště. U N. Kdyně.
Nábitek = náboj. Karabín n-tkom dobre
naplněný. Koll. Zp. I. 22. (421.) Nabízecí, Anbot-. N. list, Anerbietungs-,
brief. Rk. Nabízeč, e, m., der Anbieter. Kaizl 168.
Nabízení, n., das Anbieten. Dch.
Nabízený; -en, a, o, angeboten. N. přá-
telství. Us. Pdl. Zboží ku prodeji n. Us. Nemohla n-né ruky přijati Šml. I. 46. Nabízitel, e, m., der Offerent. Dch.
Nabízitelka, y, nabízitelkyně, ě, f., die
Anbieterin, Antreiberin. Šm. Nabíznút = přijměti. N-zli mě k ternu.
Laš. Brt. D. 232. Nablafařiti se. Ten se n-řil (hltavě na-
jedl)! U N. Kdyně. Rgl. Nablahoslaviti, viel beglücken, preisen.
Nablátiti, il, cen, ení, mit Koth beschmie-
ren. Šm. Nablázněný, närrisch gemacht, bethört.
Bern. Nablečeti se, el, ení, lange blöcken, heu-
len, weinen. Nablekotať, viel belfern. Bern.
Nablížiti sa = přiblížiti se. Slov. Orl.
X. 269. Nablýskati se, genug flimmern.
Nabobkovati komu = vybiti. U Bohu-
slavic. Neor. Nabočady, dle Dolany, Neschwitz, ves
u Děčína. Také Nebočany. Vz Blk Kfsk. 53., Sdl. Hr. I. 256., Rk. Slov. Nabočany, dle Dolany, ves u Chrudimě.
Rk. Slov., Arch. III. 493. Nabočiti se, viel, lange fliehen, summi-
ren, stemmen. Slov. Bern. Náboční, Seiten-. Šm.
Náboda, cuspis, die Langspitze. Rst,
444. Vz Náboditý. Nabodeníčko, a, n. N-a krátká a dlouhá
= diakritická znamení. Kdež nalezneš nad i krátké n., věz, žeť má spěšně to slovo řčeno býti jako takto: miesto, lat. civitas, a kde dlúhé, že to slovo s prodlúžením má řčeno býti, jako takto: miesto lat. locus. Hus III. 269. Náboditý = zjehlený, lang-, feingespitzt.
N. hoření listy divizny sapovité. Rst. 444. Nabodnutí břicha, hrudníku, mázder va-
ječných, měchýře. Vz Slov. zdrav. Nabohatiti, il, cen, ení = obohatiti.
Lichevníci chtiec své děti n. Pass. 9. Nabohatnouti = zbohatnouti. Bern.
Náboj v olejnách = množství semene,
které se najednou do záboje k lisování klade. Kram. Slov. Nabojec, jce, m., vz Náboj.
Nábojka = náboj, die Patrone. Rgl. —
N. = smíšenina uhelného prachu s hlínou, das Gestübe. Hř., Šp., NA. IV. 163., 164. — N. = vystýlka, die Auskleidung der Ofen- wände u. dergl., das Herdfutter. Hř. |
||
|
|||
Předchozí (1062)  Strana:1063  Další (1064) |