1064

Nábojnice — papírové n. kovové pouzdro
patrony, v něm je prach, die Patronenhülse.
NA. III. 108. a j.

Nábojník, u, m., der Schlagkelter. Sl.
les. — N., a, m., der Held; Einer der Offen-
siven. Šm.

Nabojovati se, lange kämpfen Z. wit.
55. 2. Ti se s nimi po tři léta n-li! Us. —
N- = durch Krieg erwerben. Bern.

Nábojovina, y, f. = nábojové dříví, pí-
stovina, das Nabenholz. Sl. les.

Naboleti se, lange schmerzen. Us.

Nábor, u, in. N. shybů, řas (řasování),
der Faltenwurf, ein Theil der Draperie Nz.
Das Aggregat; die Wulstung. Rk.

Naboskati se, genug küssen. Bern.

Nabosorovati něco, někoho. Vz Bo-
sorovati. Šd.

Nabotnalý = nabopnalý. Vz Nabobněti.
Sd.

Naboulený. N. tváři (nafoukané, tlusté).
Us. Rgl.

Nabourati se čeho, lange einreissen,
demoliren.

Nabouřiti,viel hetzen, beunruhigen. Bern.

Nabovazy, ves v Žatecku. Blk. Kfsk.
622., 1085., Rk. Slov.

Nabozkati se koho, sich satt küssen
Sb. sl. ps II. 1. 144. Cf. Naboskati.

Nabožekati, vz Božekati. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 336.

Nábožen, vz Nábožný. Osv. V. 635.

Náboženskosť, i, f., die Religiosität.
I u jiných staroitalských kmenů jeví se tato
n. Koll. St. 57.

Náboženský. N. netečnosť, Dch., cit, Dk.
P. 139., literatura, Tf, Sbn. 943., pravda,
MH. 1., 3., bouře, Anth., boj, fanatismus,
odpůrce, hádka, reformace, zášť, předsudek,
Mus. 1880. 470., 475.-477., 483., 485., kniha,
píseň (duchovní).

Náboženství = nábožnosť. N., víra -~-
synonyma. Vz Mus. 1845. 526. Bychom
(božie tělo) s n-ím pohřebil Výb. II. 36.
Aby i jiná n. za někoho konali. Výb. II.
636., Chč. Aby nezameškal toho n. Krnd.
16. To přijímej s n-stvím. Krnd. 182. Kdo
bude náš den v n. míti. Lg. kr. v. 230.
Řkouc pokorně k Bohu v n. Brig. k. VI.
6. a. Matka s velikým n-stvim poklekla.
14. století. Živ. Jež. Abych dobré skutky
s n-stvím plodil. Sv. ruk. 299. Zapovědě,
by sě kde n-stvím chlubili. Hr. ruk 51.
S velikým n-stvím zákon sv. Dominika při-
jal; S velikým n-stvím se otraživ v tom
bojn. Pass. mus. 420., 484. Pokoj jim viece
dával n., než sú ho pracujíc j měli; V skrú-
šení a n. doma sedě. Št. Kn. š. 126., 77. —
N. = víra. N. je voj, měj si třeba 4 kola,
neujedeš bez něho. Us. Bačk. — N., die
Religion. O užívání n. Cf. Zř. zem. 461.,
694., Ukaz. 56., Sdl. Hr. II. 56., 140., Rk.
Slov. — N. = mše. Ranné a velké n., celé
n. = ranní a hrubá. Laš. Brt. D. 232.

Náboženstvo věda, y, f., die Religions-
wissenschaft. Dk. Dj. f. 107.

Nábožnický = k nábožníku se táhnoucí.
Pal. Rdh. II. 34.

Nábožnictví, n. = pobožnůstkářství. Dk.
Děj. fil. I. 2.

Nábožníček, čka, m., der Pietist. Koll.
IV. 242. Pokrytý n. Krnd. 66.

Nábožnička, y, f., die Pietistin. Hr. ruk.
301.

Nábožníčkář, e, m. = nábožníček.

Nábožníčkování,n. Zdali jeho nábožnosť
pouhé n. čili pietismus jest, to jen ten roz-
soudí . . . Koll. IV. 29.

Nábožník = mnich. Krnd. 29.

Nábožnomravný cit, religiössittlich. Koll.
IV. 130.

Nábožnopůvěrčivý, religiösabergläu-
bisch. N. pocty a obřady. Koll. St. 59.

Nábožnosť. Nebezpečenství učí nábož-
nosti. Lpř.

Nábožnostný, Religions-. Z armarie vy-
kukovalo viacej n-ných knih. Slov. Zátur..
Nápr. 106.

Nábožnůstkářka, y, f., die Frömmlerin.
Koll. IV. 256.

Nábožný. Cf. Mkl. Etym. 16. N. poesie,
spisy (duchovní). Tf., Hš. Dod. k Jg. I. str.
VI. a str. 24. č. 154., II. 5 č. 36., Jg. Slnst.
122., 137. N. písně. Brt. N. p. 494. nn. —
komu. Bratr jeden Bohu n-ný. Výb. II. 908.

Nábožstvo, a, n. Hi (i) svým n-stvem
všelikým, mdlobú hi postem. Leg. o 12
apošt. 149., Výb. II. 6. 14

Nabradec, dce, m. = šťávinka, epipo-
gium, rostl. Vz Slb. 213.

Nabraný; -án, a, o. Voda o půl noci
rukou čisté panny do nové nádoby n-ná.
Osv. I. 279. — N-ný oděv = faldovitý. Šf.
Strž. I. 404.

Nabravčáriť sa, lange Schweinhandel
treiben. Slov. Bern.

Nabrblati, vz Brblati. Nech n-blá do
komína. SŠ.

Nabřehlík, a, m , der Strander. Šm.

Nabřehnouti, stranden. Šm. Lépe dle
Rk.: vraziti na břeh, na skálu, na mělčinu ;
uváznouti na břehu atd., rozbiti se, ztros-
kotati se (o lodi).

Nabrechati. A čuože si zasa n-li? Slov,
Šd. — se = naštěkati se. Slov. Bern.

Nabreptati se, viel zusammenschwatzen.
Vz Breptati. Us.

Nábřež, e, m.. talitrus, ein Arthrocepha-
lus. Šm.

Nábřež, žně, f., Quai (stavba: nábřeží,
Ufer). Dch., Koll. III. 82. Vz Nábřeží.

Nábřeží patrové, Etagen-, schodové, Stu-
fen-Quai. Zpr. arch., Rk. Slov.

Nábřežní zeď, zábradlí. TJs. Pdl. N. skála.
Orl. X. 97.

Nábřežník, a, m., der Quaimann. Loos.

Nabrhliti, il, en, ení, das Gesicht mit
Schnee einreiben. Slov. Ssk.

Nabřiditi = nabrousiti. Bern.

Nabřinkati = natlouci. Kmk. — komu.
BPr.

Nabrinúť = nabrněti. Slov. Nohy jim
n-ly, ramena zdrevenely. Syt. Táb. 168.,
Rr Sb.

Nábřišnice, e, f., die Leibbinde. Nár.
list.

Nabrkati, nabrknouti. N. si děvče =
namluviti si. U Miletína, Dvd., u Kr. Hrad.
Kšť. Ten se tam nabrkal (navnadil) I U Ry-
chnova.