1065

Nabrnčeti se, viel, lange summen. Us.

Nabrněti, ěl, ění. Udeřil ho, že mu n-la
bula (se učinila). Laš. Tč.

Nabrniti se, il, ěn, ění = nastrojiti se.
Val. Vck.

Nabľkati, viel Geklimper machen. N-ká
toho, až uši bolí. Us. BPr.

Nabrousiti na koho. Má naň n-no, hat
ein Lüstchan auf ihn. Dch.

Nabrušek, šku, m., der Bauchgurt. Slov.
Bern. Vz Nábřišek.

Nabrydlý = nabopnalý. — čím: vodou.
Mor. Tč

Nabrydnouti, dnul a dl, ut, utí = na-
bobtěti. — čím: vlhkem. Laš. Tč.

Nabryndati se čeho, sich volltrinken.
Laš. Tč Vz Opilý.

Nabrýzgať, vz Brýzgati. Toľko mu n-gal
(špatno nahovoril). Slov. Rr. Sb.

Nabrzglý, navrzglý = navinulý. N. mléko.
U Vsetína. Vz Brzglý. Brt. D 201., Vck. —
N. = ochuravělý, trochu nemocný, kränk-
lich. Val. Vck., Brt. D. 232.

Nabubřelost, i, f, die Anschwellung,
Aufgedunsenheit. Dch. Ve slohu, die Schwül-
stigkeit, der Bombast. Nz.

Nabubřelý, angeschwollen, aufgedunsen ;
schwulstig. Dch.

Nabubření, n., die Blähung. Bc.

Nabubřenina, y, f., eine angeschwollene
Stelle. Šv. 85., Rr. MBš.

Nabubřeti kde. Méchýř ve vodě mocně
n-bří. ZČ.

Nabubřovati, vz Nabubřiti.

Nabucati se = najísti se. V Kunv. Msk.

Nabuda, y, f, sam. u Křelovic.

Nabudnút = nadobudnút

Nabudovati = nastavěti. Také v Čech.
a na Mor. Sš. L. 121.

Nabudovník, a, m., aedilis. Koll. St.
806

Nabúchať = nabouchai. Dala se n. (po-
zbyla panenství). Slov. Rr. Sb.

Nabuchodonozorova socha (říkej rychle
několikrát po sobě). Brt.

Nabujněti, ěl, ění, stark üppig werden.
Bern.

Nabunělý = baňatý. Rst. 444.

Nabúřiti. Co sem se nabúřil (natloukl),
nechtěla otevřít. Sš. P. 781.

Nabůsti, vz Nabodnouti.

Nabystřiti si kopí = nabrousiti. Tbz.

Nábyt. Pl.

Nábytek = nabyté jměni. Ľahké n-tky
zriedka užívajú dietky. Slov. Zátur. Priat.
I. 32. N. bravóv i volóv, possessio. BO. N.
cizích zemi mezi ně podělen byl. Šf. Strž.
I. 271. Dal desátek ze všech svých nábyt
kóv; Dal mu Hospodin n. mnohý; Vladaři
n-tka králova (substantia); N. bohatého.
BO. Cf. Vš. 312., 463., Zř. zem. Jir. 461.,
694. — N. = domáci nářadí. Pokoj bez
u-tku. Šp. N. dětský, řezaný, Nf., kostelní.
NA. I. 56. N. starých Čechů. Vz Sdl. Hr.
I. 206., II. 166.

Nabyti. N., dostati, obdržeti, přijíti, do-
jíti, dosíci — synonyma. Vz Mus. 1845.
531. Nabydu — nabudu, vz Střídání. Syno-
nyma: dostati, obdržeti. Vz Brt. S. 3. vd.
181. 3. — abs. Třešně ještě nabudou (se

naliji, vzrostou). Us. — čeho: přesvědčení,
poučení, Lpr., převahy, jiného smyslu, Sbn.,
vlivu, Šmb., ponětí o něčem, Dk., odpu-
štěni, Mž. 81., odvahy, převahy, jasného
náhledu, nějakého tvaru, jistoty. Us. Pdl.
Tam Nabýt (= našel) svých bratrů. Val.
Brt. D. 232. - odkud. Biblické učení od
tradice věčšího světla nabývá. MH. 2. Z mi-
losti něčí něčeho n. Mž. 9. N. z něčeho ně-
jakých vědomostí. Osv. I. 169. — čím:
přemýšlením přesvědčení, Šmb. S. I. 489.,
něčeho zkušeností. Us. — kde: na cestách.
Us. Tím skutky tvé u Boha ceny nabudou.
Mž. 6. Ešče sem sa málo na světě nabyl.
Brt. Při ústí řek nabývá pobřeží podoby
širokých rovin. Lpř. Děj. I. 32. — jak.
Slávy nabyl skrze války. Šb. Stř. II. 10.

Nabytí. Jaké n., takové pozbytí. Us.
Tč.

Nábytkář, e, m. = hotovitel nábytku.
Živn. museum. 1874. 66.
Nábytkářství, n. = zhotovování nábytku.
Živn. museum. 1874. 65.

Nábytkový. N. látka, truhlářství, vůz.
Us.

Nabytý. N. ctnosti, zkušenost. Hlv. 308.,
Us. Vz Nabylý.

Nabývání, n , Erwerbung. Aké n., také
pozbývánie. Slov. Orl. IX. 248.

Nabývaný, erwerbend. Rk.

Nábyvce, e, m., der Käufer, Erwerber.
Us. Tč., Bor. 391.

Nabzdurovati se = navzdorovati se. Us.
Laš. Tč.

Nabzí, n., Nabsel, ves u Něm. Brodu.
Čes. také Bzí. Blk. Kfsk. 805., Rk. Slov.

Nabziť sa, lange muthwillig handeln.
Slov. Bern.

Nabždúriť, cf. Dúřiti. Korhelov n-ril žid,
aby bili Matúškovcov. Slov. N. Hlsk. II. 52.

Nacachtati = bláta na obuvi nanositi.
Neběhejte ven, ať mnoho nenacachtáte. U
Kr. Hrad. Kšť.

Nacáknouti = zmoknouti. Us. Knrz.

Nácal, a, m., sam. u Kloušovic. BPr.

Nacamraný; -án, a, o = opilý. Us

Nacamrati = natlachati. Vz Camrati
(dod.). — se = opiti se. Us. Kutn., Semr.

Nacancaný; -án, a, o = opilý. Us.

Nacápati, viel aufladen, hinein-, aufge-
ben. Slov. Ssk. — sa = nacpati se, najísti
se. Slov. Bern.

Nacápnouti koho = postihnouti, an-
treffen. Mor. Sd., Kčr., Mtl.

Nácavnice, e, f. = zástěra. Kál.

Nace. To je n. = luza, pakáž a p. Us.
Rgl.

Nacecati se = nacucati, opiti se. Us.

Nacediti. N-dil mu do úst roztopeného
zlata. Šf. Strž. II. 372.

Nacejkati = naliti ku př., když se ná-
dobí myje. Nacejkala, že mohou kachny
plavat'. Ú Kr. Hrad. Kšť.

Nacejrati = nacejkati. U ChRud. Brv.

Nácek. Nabytého oprav v: nabitého. Už
má nácek plný. Us. Vck. Už si nabil, na-
pral nácka. Dch. V pruské válce r. 1866.
snědl jistý pruský vojín v jedné vsi mezi
Vys. Mýtem a Litomyšlí půl pečené kozy