1068

Načitě = patrné, zřejmě, značně, zna-
menitě. Bž. 136. Od dob císaře Josefa uvol-
nil se n. nátlak u věcech víry. Šml. Lid
sv. Methoda n. ctil a vroucně miloval. MP.
Práce naše od oné lišiti se bude. Bdl. ŽŠf.
115. Celtové změnili n. položení severních
národů; Naše historie n. od jiných se dělí;
To n. lišiti se bude; Slované té doby již
n. ku Pontu se byli přiblížili. Šf. Strž. I.
523., 577., II. 1., 15. Tak n. krásná byla.
GR.

Načití, vz Nákati, Vynáčiti.

Načitý, vz Načitě. N. město, urbs in-
elita, dědictví, praeclara h.; K mládcóm n-té
krásy, formae egregiae. BO. Rozdíl ten před
časy naditější byl. Šf. Strž. II. 229.

Načkovice, dle Budějovice, Naschowitz,
ves u Verneric. Vz Rk. Slov.

Načohniti = natlouci. — někomu. Us.
Nl., Olv. — čeho. Načohním ti jich. Us.
u Kostelce n. Orl. Ktk.

Načov, a, m., Hnadschow, ves u Zavle-
komě.

Načreć = načerpati (vody). Brt. D. 232.
Vz Načírati.

Náčrt, u, m. = náčrtek. Us. Tč. Dle Brs.
2. vd. 144. lépe: nárys.

Načrtaný; -án, a, o. — jak. Skizza ve
hrubých obrysech N-ná. Us. Pdl.

Náčrtek také = krátké pojednání, eine
Skizze. Mus. 1880. 170.

Náčrtka, y, f. = náčrtek. Mš.

Náčrtkový, Skizzen-. N. výkres. Zpr.
arch. VII. 28.

Načrtnutí, n. = náčrtek. SP. 246.

Načrtnutý; -ut, a, o, skizzirt. Obraz
v knize tužkou n-tý. Us. Pdl.

Načsi. Otáži se vás n. = na cosi. Vz
Nač. BR. II. 219 b.

Načtenosť, i, f., die Belesenheit. Šm.

Načtený, belesen. Šm.

Načubčiti se, lange unzüchtig leben.
Bern.

Načubený; -en, a, o. Je n. = opilý. Slez.
Šd.

Nacucati se, lange stillschweigen. Bern.
Vz násl.

Načučeti se kde, lange hocken. Ten
se u nás n-čel. U Uher. Hrad. Tč.

Načudovať sa, sich vollaufwundern. Slov.
Ssk.

Načuchnúť = načichnouti. Maso n-chlo.
Laš. Tč.

Načuchrať = načechrati, auflockern. Slov.

Loos.

Načuměti se, ěl, ění = dlouho čekati.
Ty se n-míš, než na tebe dojde! Us. Kšť.

Načúvati = naslouchati, anhören. Val.
Vck. Slov. Načúva, dobre o uši nepríde.
Mt. S. I 52. Načúva, klope na dvere. Er.
Sl. čít. 65. — co. Načúva hlas ozveny, šum
hájov. Kyt. 1876. 16. Spievaj, budem ťa n.
Sl. ps. 205. — komu. Laš. Tč. Ja čo znám,
znám len preto, že som dobre načúval slovám
matky. Zátur.

Načvaňhati čeho = natlachati. Us. BPr.

Načvrlikať sa, lange zwitschern. Bern.

Nad s akkus. na otázku kde místo in-
strumentalu místy na Mor.: Nad Pavlovice
boží muka. Nad Opatovice je hradisko. Pole

i nad lóke, nad skalke. Cesta nad chalúpky.
Brt. D. 190.

Nad ve zpojení se slovesy. Cf. Jurs. 20.,
127.. 29., 31., Pk. v Olom. progr. 1875. 7.
Naďabiti = dostihnouti, antreffen. —
koho kde. Až neskôr naďabil som u ná-
sypa istého šuhaja. Lipa 264. — se kde.
N-bil sa nám na ceste, nuž sme ho kúpili.
Rr. Sb,

Nadace z čes. na a lat. datio, tedy lepší
by bylo slovo nadání, a z též příčiny měli
bychom i nadační zaměniti za nadací, po-
něvadž je nadační od nadace; ale obě slova
jsou nyní již běžná. O n. ef. Rk. Slov.

Nadací fond, Stiftungsfond, Dch., list.
Sf. Strž. I. 23. Šlechtična z n-ho ústavu.
J. tr.

Nadační knihy, libri erectionum, mše.
Bor., dům, denník, Stiftungsfondsjournal,
jistina, požitek atd. Us. Pdl.

Nadačník, a, m. = kdo nadání požívá.
Mus. Vz Nadanec.

Nadájeti. Němc. VII. 34. Kráva tele na-
dájecí. Koll. St. 9.

Nadák, u, m., guettarda, die Guettarde,
rostl. N. ozdobný, g. speciosa. Vz Rstp.
822.

Nadákovitý. N. rostliny, guettardaceae :
rojok, odon, nadák, stavitok, timon, láma-
vec, výhluben, nonatel. Rstp. 741., 819.

Na dalece, entfernt, in der Ferne. Bern.

Nadálosť. Mimo n. se s ním stalo. Sš.
Sk. 108. — Sněm 1651. p. 29.

Nadání = nadace. N. na skutky milo-
srdné. J. tr. N. klášterské. Půh. II. 404. N.
církevní, pro chudé. Bor. 258., 266. O n.
vz Vš. Jir. 275. — N. = vlohy. N. obchodní,
Mour. státnické, přirozené. Šmb. N. k ně-
čemu míti. Dch. Oni jsou už vyššího n.
(baží po větším). Us. Vk. — N. = očeká-
vání. Dle mého n. Us. Vk. Nade všeliké n.
J. Lpř. Já jsem si vzal to n. do hlavy,
že . . . U Dobruš. Vk. Já mám chuť na lí-
vance. Bože, to máš mé n.!: Já jsem mí-
vala taky divná n. (Einfälle). Ib. Vk.

Nadaný = darovaný. N. zboží (nadání,
nadace), Hus I. 423., mše. Hnoj. 143. N.
statek. Vz Zř zem. 461., 694. — N. = ob-
dařený. N. hlava. Mus. 1880. 476. — čím.:
duchem básnickým. Tf. — jak : hudebně,
Dk., bohatě, nevšedně, neobyčejně. Us.
Pdl.

Naďapiť sa = namásti se, maně pod
ruku přijíti. Slov. Otvoril sväzok a náho-
dou sa mu n-la pieseň trinásta. Lipa II.
338.

Nadarebně = podarebně, marně. Na-
darmo synečku, nadarmo k nám chodíš,
ešče nadarebněj kamarády vodíš. Brt. P.
II. 460.

Nadařiti = obdařiti. Kam. — se = na-
hoditi se. Dobře, že ste se tu n-li. Slov.
Orl. VIL 217. — Také = podařiti se, ge-
ingen. Ssk.

Nadarmo a naprázdno, frustra et vane.
BO

Nadaromně = nadarmo. Slov. Koll. Zp.
I. 98.

Nadarovati komu čeho, reichlich be-
schenken. Us. Šd.