1069

Nádašník, u, m. = oponlca. Slov. Bern.

Nadatek, naddatek, tku, m. = nádavek.
Když koupí masa lunt, dostane n-tkem kosť.
Laš. Tč. — N. = louka u Žabobřesk. BPr.

Nadati čím: kostel zbožím. Výb. 11.15.,
Lg. kr. v. 300., Někoho výsadami. J Lpř.
Až bude pošta penězi nadána. Dch. —
komu čeho. A k tomu mně i lží nadal.
Sd. kn. opav. Zukl. Sic jinak bychom Pa-
vlovi klamů n. musili. Sš. H. 23. Nadal jí
stříbra, zlata. Sš. Těm nikdy dosti nena-
dáte. Laš. Brt. D. 232. — več. Neb ve jmě
jeho krve prolitie nadán jest kostel. Št.
Kn. š. 230. — N. ve smyslu: převzdívati.
Cf. Prk. O dat 8. — komu. Kdo jinému
nadává, chuti k praní dostává. Sb. uč —
komu čeho. Nadával mu lotruov, padú-
chuov. NB. Tč. 254. Nadala jsi mně faleš-
ných, sama's neupřímná. Sš. P. 323. Uhléři
nadavše jim zrádcnov zbíti je chtěli. Dač
I. 123. — Pozn. V nářečí val., laš. a pon:.
nadávati pojí se s předložkou do a gt. pl.
nadávky. Nadávala jí do čarodenic. Nadáł
mi do potvor. Vynadáł mu do kmínů. Brt.
D. Do cigánů mi nadal a přezýval. Val. Vck.
Cf. Brt, S. 3. vyd. 45. b. P. — jak. Nadál
mu pod světem (škaredě). Zlínsky. Brt.
Nadával, na čem svět stál (mnoho). U Kr.
Hrad. Kšť. — nač: na groše nadávati, Agio
zuzahlen. Arch. VIII. 164.

Nadáti se = nadíti se. Us. Šd.

Nadatky, pl., m. = pole u Roušína na
Kruml. BPr.

Nad'atý = naditý. Jahelník švestkami n.
Us. Ehr., Olv. — N. = katatý, tlustý. To
je kluk naďatá U Košic. Brnt.

Nadav. Za Hus polož: II. 199.

Nadávačnosť, i, f. = náklonnosť k na-
dávání, die Schmähsucht. Pal. Rdh. III.
302.

Nadávanina, y, f. = nadávání, die Schim-
pferei. Ako čoby tie vaše n-ny ani sa nás
netýkaly. Phľd. II. 48. (I. 1. 36.).

Nádavce = utiskovatel. Hus III. 196.

Nádavek. Na minci nadávati n z mince
bráti, Agio. Výb. 11. 1366. Cf. Zř. zem. 461.
— N.= pole u Kokšína, u Radovesic. BPr.

Nadávka. Ty mamlase s mamlasem, ty
neřáde, prevíte, protivo, ničemo, remonto,
ryzáni, ryzoune, ty scíplino, scíplá, scíplý,
shniláku (lenochu), sirko (suchému), skrčený
knote atd.! Cf. Přezděv, Převzdívka, Bod,
Mtc. 1878. 53. (n. na Zlínsku).

Nadávkový, Gratis-. N. výtisk. J. tr.

Nadba = naděje. Dvěma způsoby vstá-
váme z mrtvých, skutečně dle ducha a v na-
ději a nadbě dle těla. Sš. II. 213. Mám to
v nadbě. Brt. D. 233. - Pozn. Bl. Gr. 322.
praví, že moravští sedláci tohoto slova někdy
užívají. — Nadbä. Výraz obecného ľudu
v Gemeri, zkrátený z nadobno. Mnoho ešte
trudiť ta nám n- Slov. Sokl. II. 257. N. vám
vedieť, že . .. Dbš. Sl. pov. II. 82.

Nadbaltický. N. vlasti. Sf. Strž. I. 504.

Nadbe = nadobno, třeba. Slov. Sbor. sl.
ps. II. 1. 32. Cf. Nadba (dod.)

Nadběh, u, m., der Vorsprung. Posp.

Nadběžně. N. něco určiti; O nich jen
n. se zmíníme; Již dříve n. jsme podotkli.
Šf. Strž. I. 140., II. 61., 160.

Nadběžný, vorläufig. N. známosť o sbír-
kách písní. Šf. III. 397.

Nadbíhavý, když u listů střechovitých
list dolení koncem k hořením sahá přes
hoření, oberschlächtig. Rst. 444.

Nadbílečný, kel přibílečni nad bílkem
umístěný, u pepře, anliegend. Rst. 444.

Nadbiskupovati = nadbiskupem býti.
Pluskal.

Nadbradec, dce, m., epipogium, der
Ueberbart, rostl. N. bezlistý, e. Gmelini.
Rstp. 1508.

Nadbramovka, y, f., das Oberbramsegel.
N. přední a zadní. Vor-, Kreuz O. Kpk.

Nadbrání, n., porticus. Pl. II. 128.

Nadbřežní, ober dem Ufer liegend. Šm.

Nadbřišek, šku, m., epigastrium. Vz
Slov. zdrav., Nadbřiší.

Nadbŕiší, n. = hořejší čásť břicha s důl-
kem žuludko ým či srdečním, scrobiculus
cordis, der Oberleib. Stff., Čsk.

Nadbřiškový, epigastrieus. Nz. lk. N.
tepna, arteria epigastrica.

Nadbrušie, n. = nadbřiší. Slov. Loos.

Nadbyt = pohyblivé jmění, opak dědiny.
Jir. Mor. 47. N. = koně, krávy, svině, ovce,
odění atd. Půh. I. 133. A v tom mi obilé,
koně i svině i jiný n. pobral; Pobral otci
mému dobytek i jiný n. Půh. I. 182., II.
420. (I. 148., II. 260., 286., 613.). Poněvadž
žena jebo přihnala n. k svému muži. Půh.
1. 208. Vz Nadbyť, Nábytek, Jir. Mor. 47.

Nadbyť, i, f. = nadbyt. Pohoním jej
i z n-ti; Dobytek malý a veliký i jinú n.;
Ve všecku n. Půh. I. 161., II. 126., 220.

Nadbytečně, pleonastisch. Sš. L. 37.

Nadbytečný. N. plodiny, Mus. 1880.514.,
rým. Dk. Poet. 406.

Nadbytek třísloviny. Šp. Kyselina jest
v nadbytku, im Ueberfluss. Nz. lk. Pobral
mu n. horní i dolní i k tomu hotové pe-
níze. Půh. II. 179. Rovníkový n. sploštěné
země. Stč. Zem. 88. N. sfaerický jest sou-
čet úhlů sfaerického trojúhelníku zmenšený
o 180 stupňů. Hra., Jd. Geom. II. 46., Stč.
Zem. 322.

Nadbyti kde. Částice a před slovy on
chodil nad bývá. Sš. L. 86. Nekdy toho
trochu nadbude, nekdy chybí. Mor. Brt. D.
233.

Nadbytně, überflüssig. Bern.

Nadbytnice. Dem Worte n. dürfte der
europäische Ausdruck: hyperbola vorzu-
ziehen sein; denn n. sowie schodnice be-
zeichnen die Sache nicht anschaulich, was
doch wünschenswerth wäre, ja schodnice
(Ellipse) dem Klange nach will nicht so
eine Curve, als vielmehr eine gebrochene,
terassenförmige Linie bezeichnen. Nz.

Nadbytniční, hyperbolisch. Nz. Vz Nad-
bytnice.

Nadbytničník, u, m. = hyperboloid, das
Hyperboloid. Nz.

Nadbytný, abundans. N. statky. Stárek
373. N. tvary mají a) mužská na -a, b) žen-
ská: dcera, matka, neť, c) střední: oblaka,
hona, borka, símě atd.; N-ná dělíme v rů-
znosklonná (heteroclita) a různorodá (hete-
rogenea). Bž. 96., 110.