Předchozí (1069)  Strana:1070  Další (1071) |
|
|||
1070
|
|||
|
|||
Nadcíditi, il, ěn, ění. Cf. Cíditi = po-
dělati. Výb. II. 300. — kam. V křtitedlnice ste n-li, jenž ste své hřiechy myli. Výb. II. 250. Nadcitelnosť, nadcitnosť, i, f., die
Hyperaethesie. Rk. -nadct, vz -náct. Sudiece dvojenadcte
pokolenie. ZN. Nadčárový, ober dem Strich. N. tisk.
Kos. Ol. I. 275. Nadčelí, n. Hackl.
Nadčepník, u, m. = príklop, der Zapfen-,
Pfannen-Lagerdeckel. Sl. les., Šp., Hř. Nadčetný, überzählig. Ssk.
Naddatek, vz Nadatek.
Naddatkovec, vce, m., minerál, der Epi-
dot. Šm. Naddělník, a, m., der Oberarbeiter. Šm.
Naddělovací nonius. NA. V. 118.
Naddělovati, v math., vortragen. Nz.
Nadděložný = epikotylní. Hg. 75.
Nadďílec, lce, m., der Uebertheil. Rk.
Naddohlížitel, e, m., der Oberaufseher.
Us. Naddolný, ého, m. = nadpodolný. Hrbk.
Naddobrý Buob. Hus I. 330.
Naddunajský. N. kraj, Slováci. Us. Tč.
Naddutopoddutý, konvexkonkav. Sm.
Naddutý. Slb. XLIV., Pal. Rdh. II. 15.
Naddveří, n., die Oberscbwelle, der Tbür-
sturz. Bž. 239. Vz Nadedveří. Naddveřní, oberhalb der Thür. N. římsa.
Zpr. arch. VII. 54. Naddveřník, u, m., das Oberlichtfenster.
Us. Pdl. Nadeblati = naplniti.. U Rychn. Vk.
Nadečník, u, m., ephydatia, rostl. Vz
Rstp. 1865. Naděditi koho čím = nadati, versehen.
Peřím by mě n-li (rodiče). Sš. — čeho, viel erben. — se čeho, viel, oft erben. Nadedveří, n., vz Naddveří. Nz., NB.
Tč. 93. Nadehrobní růže, Grabes-. Vc. Lab. 128.
Nadehvězdný, ober den Gestirnen. N.
taj. Čch. L. k. 38. Nádech básnický, humoristický básně;
n. nemoci. Dch. N. nerostu = teninký po- vlak nerostu na jiné hmotě nerostné. NA. V. 471., Bř. N. 50. N. trpkosti. Schlz. Nadechlý, angehaucht. Jest to obraz
tklivý a na plátno jako n. Lum. 1880. č. 31. Nadechnouti, vz Nadchnouti.
Nádechový. N. obrazec. NA. V. 129.
Naděje. Cf. Mkl. Etym. 44. Náděj je
dech, ktorý z uplakaných očí slzy sfukuje. Lipa 377. N. jest bdícího sen. Aristoteles. N. jest čakánie věčné radosti, z zaslúženie a z milosti božie jenž pochází; N. jest ča- kánie budúcího blahoslavenství o nebudúcí psoty. Hus II. 421., 158. N-ji pustiti. Kos. Nastaviti si celé Prahy zlatých nadějí. Šml. Ty's hřiešných n.; N-ji plnú měj v pána Boha. Výb. II. 27., 42. U Bože jmám na- dieji. Ž. wit. 55. 11. Neklásti v lidech n-je. Výb. II. 731. Té jsem jisté naděje, že . . . Výb. II. 1325. N. člověka ani v tu smrť neopustí, spes hominem nec in ipsa morte relinquit. Výb. II. 1512. N-je v lidech ne- klaď. Krnd. 213. K žádnému jsem s naději |
krom tebe jíti nemohl. Anth. II. 224. V tom-li
jest tvá n.? Žk. 446. V čemť kto má větší naději, toť zachová velim raději; V něm položéc n-ji všichnu. Št. Kn. š. 32., 106. N. drží, aby protivné věci neporazily. Hus II. 8. Nic se ve světě neděje bez lásky a naděje. Tč. Náděj světská marná všecka. Glč. II. 218. Pro naději mnoha mála se ne- spouštěj. Bž., Lpř. Víra n-ji ničeho nepůj- čuje. Bž. exc. N. jen z pilné ruky kyne. Veliká n. málo prospěje. Co kotva lodi, jest n. Člověku. Sb. uč., Hkš. Štěstí brzy opou- ští, ale n. nikdy. Lpř. Pytel n-je bláznu prospěje, Hoffen und Harren macht man- chen zum Narren. Dch. — čeho. N. zisku. Št. Kn. š. 146. Ztratil všecku naději lidské pomoci. Har. Dvoje jest n., jedna pomoci, druhá odplaty. Hus III. 158. — k čemu: k obdržení milosti. Hus II. 230. — nač: na déšť. Stč. Zem. 635. — do čeho: do boží milosti. Št. Kn. š. 21. — N. = nadání. Což pak, až to začne stříkat bez n-je? U Do- brušky. Vk. — N., dvůr u Lomnice v Bu- děj. a u Bechyně. — N. = rybník. Mus. 1880. 234. — N., e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Nadějéčka, nadějka, y, f., kleine Hoff-
nung. Nadějeplný, hoffnungsvoll. Ml., Sl. les.
Nadejeti = nadjeti.
Naději se, vz Nadíti.
Nadějitelný, erhoffbar. Jestiť viera na-
dějitedlných věcí podstata (sperandarum rerum substantia). ZN. Nadejíti. — abs. Nadešla doba, večer,
příležitosť a p. šp. prý m.: přišla, nastala, přiblížila se a p. Ale cf.:Však i v manžel- stvu nadejdú práci, a snad těžší aneb ně- kolik jich miesto jedné. Št. Kn. š. 70. Cf. Nadstoupiti. — co, koho. Nadešlo jich (= je) pachole. S.š. P. 14. Nemóžeš-li vy- soké stezky nadjíti panenství. Št. Kn. š. 81. Nespravedlnosti mé nadešli jsú hlavu mú. Ž. wit. 37. 5. Mrchu nadjíti. Ezp. 811. — kde. Však i v manželství nadejdú práci. Št. Kn. š. 70. — koho (kdy). Nadešel mne v noci sen. Sš. Kdyžť v tom jej smrť nadejde. Št. Kn. š. 23. Zámutky sú ny na- dešly. Ev. olom. 45. 2. Nadějka, y, f. = rybník u dvora Naděje
v Tábor. BPr. Nadějkov, Nadějkau, městečko u Se-
dlce. Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 340., Rk. Slov., Arch. VII. 229. Nadějně, hoffnungsvoll. Sklíčenosť mysli
nedala mu nadějněji pojímati poměry poli- tické. Bdl. ŽE. 90. Nadějov, a, m., Nadiejow, ves u Jihlavy.
PL. Nadějovky, pozemek u Koupě. BPr.
Na dél. Kůň na d , Pferd lang, koza na
d., Bock lang, stůl na d., Tiech lang, mety na d., die Hintersprünge. V tělocv. Rgl. Nadělaný = naplněný. N. bedna. — N.
= tuhý, hustý. N. chléb, buchta. Rgl. — N. = upracovaný, unavený. Mor. Rgl. My idem z roboty těžko n-ní. Brt. N. p. II. 327. Nadělati se o čem. Tři ho třeli, tak se
o něm n-li, než ho vzkřísili. Us. Vk. — |
||
|
|||
Předchozí (1069)  Strana:1070  Další (1071) |