1070

Nadcíditi, il, ěn, ění. Cf. Cíditi = po-
dělati. Výb. II. 300. — kam. V křtitedlnice
ste n-li, jenž ste své hřiechy myli. Výb. II.
250.

Nadcitelnosť, nadcitnosť, i, f., die
Hyperaethesie. Rk.

-nadct, vz -náct. Sudiece dvojenadcte
pokolenie. ZN.

Nadčárový, ober dem Strich. N. tisk.
Kos. Ol. I. 275.

Nadčelí, n. Hackl.

Nadčepník, u, m. = príklop, der Zapfen-,
Pfannen-Lagerdeckel. Sl. les., Šp., Hř.

Nadčetný, überzählig. Ssk.

Naddatek, vz Nadatek.

Naddatkovec, vce, m., minerál, der Epi-
dot. Šm.

Naddělník, a, m., der Oberarbeiter. Šm.

Naddělovací nonius. NA. V. 118.

Naddělovati, v math., vortragen. Nz.

Nadděložný = epikotylní. Hg. 75.

Nadďílec, lce, m., der Uebertheil. Rk.

Naddohlížitel, e, m., der Oberaufseher.
Us.

Naddolný, ého, m. = nadpodolný. Hrbk.

Naddobrý Buob. Hus I. 330.

Naddunajský. N. kraj, Slováci. Us. Tč.

Naddutopoddutý, konvexkonkav. Sm.

Naddutý. Slb. XLIV., Pal. Rdh. II. 15.

Naddveří, n., die Oberscbwelle, der Tbür-
sturz. Bž. 239. Vz Nadedveří.

Naddveřní, oberhalb der Thür. N. římsa.
Zpr. arch. VII. 54.

Naddveřník, u, m., das Oberlichtfenster.
Us. Pdl.

Nadeblati = naplniti.. U Rychn. Vk.

Nadečník, u, m., ephydatia, rostl. Vz
Rstp. 1865.

Naděditi koho čím = nadati, versehen.
Peřím by mě n-li (rodiče). Sš. — čeho,
viel erben. — se čeho, viel, oft erben.

Nadedveří, n., vz Naddveří. Nz., NB.
Tč. 93.

Nadehrobní růže, Grabes-. Vc. Lab. 128.

Nadehvězdný, ober den Gestirnen. N.
taj. Čch. L. k. 38.

Nádech básnický, humoristický básně;
n. nemoci. Dch. N. nerostu = teninký po-
vlak nerostu na jiné hmotě nerostné. NA.
V. 471., Bř. N. 50. N. trpkosti. Schlz.

Nadechlý, angehaucht. Jest to obraz
tklivý a na plátno jako n. Lum. 1880. č. 31.

Nadechnouti, vz Nadchnouti.

Nádechový. N. obrazec. NA. V. 129.

Naděje. Cf. Mkl. Etym. 44. Náděj je
dech, ktorý z uplakaných očí slzy sfukuje.
Lipa 377. N. jest bdícího sen. Aristoteles.
N. jest čakánie věčné radosti, z zaslúženie
a z milosti božie jenž pochází; N. jest ča-
kánie budúcího blahoslavenství o nebudúcí
psoty. Hus II. 421., 158. N-ji pustiti. Kos.
Nastaviti si celé Prahy zlatých nadějí. Šml.
Ty's hřiešných n.; N-ji plnú měj v pána
Boha. Výb. II. 27., 42. U Bože jmám na-
dieji. Ž. wit. 55. 11. Neklásti v lidech n-je.
Výb. II. 731. Té jsem jisté naděje, že . . .
Výb. II. 1325. N. člověka ani v tu smrť
neopustí, spes hominem nec in ipsa morte
relinquit. Výb. II. 1512. N-je v lidech ne-
klaď. Krnd. 213. K žádnému jsem s naději

krom tebe jíti nemohl. Anth. II. 224. V tom-li
jest tvá n.? Žk. 446. V čemť kto má větší
naději, toť zachová velim raději; V něm
položéc n-ji všichnu. Št. Kn. š. 32., 106.
N. drží, aby protivné věci neporazily. Hus
II. 8. Nic se ve světě neděje bez lásky a
naděje. Tč. Náděj světská marná všecka.
Glč. II. 218. Pro naději mnoha mála se ne-
spouštěj. Bž., Lpř. Víra n-ji ničeho nepůj-
čuje. Bž. exc. N. jen z pilné ruky kyne.
Veliká n. málo prospěje. Co kotva lodi, jest
n. Člověku. Sb. uč., Hkš. Štěstí brzy opou-
ští, ale n. nikdy. Lpř. Pytel n-je bláznu
prospěje, Hoffen und Harren macht man-
chen zum Narren. Dch. — čeho. N. zisku.
Št. Kn. š. 146. Ztratil všecku naději lidské
pomoci. Har. Dvoje jest n., jedna pomoci,
druhá odplaty. Hus III. 158. — k čemu:
k obdržení milosti. Hus II. 230. — nač:
na déšť. Stč. Zem. 635. — do čeho: do
boží milosti. Št. Kn. š. 21. — N. = nadání.
Což pak, až to začne stříkat bez n-je? U Do-
brušky. Vk. — N., dvůr u Lomnice v Bu-
děj. a u Bechyně. — N. = rybník. Mus.
1880. 234. — N., e, m., os. jm. Pal. Rdh.
I. 123.

Nadějéčka, nadějka, y, f., kleine Hoff-
nung.

Nadějeplný, hoffnungsvoll. Ml., Sl. les.

Nadejeti = nadjeti.

Naději se, vz Nadíti.

Nadějitelný, erhoffbar. Jestiť viera na-
dějitedlných věcí podstata (sperandarum
rerum substantia). ZN.

Nadejíti. — abs. Nadešla doba, večer,
příležitosť a p. šp. prý m.: přišla, nastala,
přiblížila se a p. Ale cf.:Však i v manžel-
stvu nadejdú práci, a snad těžší aneb ně-
kolik jich miesto jedné. Št. Kn. š. 70. Cf.
Nadstoupiti. — co, koho. Nadešlo jich
(= je) pachole. S.š. P. 14. Nemóžeš-li vy-
soké stezky nadjíti panenství. Št. Kn. š.
81. Nespravedlnosti mé nadešli jsú hlavu
mú. Ž. wit. 37. 5. Mrchu nadjíti. Ezp. 811.
— kde. Však i v manželství nadejdú práci.
Št. Kn. š. 70. — koho (kdy). Nadešel
mne v noci sen. Sš. Kdyžť v tom jej smrť
nadejde. Št. Kn. š. 23. Zámutky sú ny na-
dešly. Ev. olom. 45. 2.

Nadějka, y, f. = rybník u dvora Naděje
v Tábor. BPr.

Nadějkov, Nadějkau, městečko u Se-
dlce. Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 340.,
Rk. Slov., Arch. VII. 229.

Nadějně, hoffnungsvoll. Sklíčenosť mysli
nedala mu nadějněji pojímati poměry poli-
tické. Bdl. ŽE. 90.

Nadějov, a, m., Nadiejow, ves u Jihlavy.
PL.

Nadějovky, pozemek u Koupě. BPr.

Na dél. Kůň na d , Pferd lang, koza na
d., Bock lang, stůl na d., Tiech lang, mety
na d., die Hintersprünge. V tělocv. Rgl.

Nadělaný = naplněný. N. bedna. — N.
= tuhý, hustý. N. chléb, buchta. Rgl. —
N. = upracovaný, unavený. Mor. Rgl. My
idem z roboty těžko n-ní. Brt. N. p. II.
327.

Nadělati se o čem. Tři ho třeli, tak se
o něm n-li, než ho vzkřísili. Us. Vk. —