1076

Nadřaditi, il, ěn, ění. Cf. Nadřaděný. !

Nadřádkový znak. Šf. III. 204.

Nadragula = rulík zlomocný. Orl. VI.
70. Koll. St. 412., Rstp. 1128., 1659.

Nadrahule, e, f. = nadragula. Rstp. 1659.,
Rr. 8b.

Nadrápiť, anreissen. Slov. Bern.

Nadrapovať sa, sich anstrengen z. B.
beim Schreien, beim Husten. Slov. Ssk.
Mor. Brt. D. 233.

Nadrastiti = nadrtiti, natřásti, naprá-
šiti. Cf. Drastiti. Slez. Šd., Brt. D. 233.

Nadratovaný; -án, ano, o = opilý. Us.
Kšá., Kšť.

Nadratovati se = opiti se. Us. Vrů.,
BPr.

Nadraziti si děvče = namluviti si. Nad-
razil si holku při muzice. Us. Kšť.

Nadrážka, y, f., die Vertheierung. Šd.

Nádražní, Bahn-, Bahnhof-. N. hostinec,
perron, budova. Šp.

Nádražník, a, m. = dozorce v nádraží.
K. Nov. 11. 22.

Nadrcati, aufrütteln, aufzausen. U Olom.
Sd.

Nadrčeti, el, ení. Ten toho nadrčí = na-
mluví. Us. Dř.

Nadrdati = potřásati. Kdo nůši na zá-
dech nese, nadrdá, aby se lépe nesla. Na
Vsacku. Vck., Brt. D. 208., 233. Slov. Ssk. —
s kým = špatně zacházeti. Nadrdá s ním
jako s hovadem. U Star. Jičína. Vhl.

Nadrdlati = nadudlať. Slov. Ssk.

Nadředitel, e, m , der Oberdirektor. Šm.

Nadřený; -en, a, o, angeschunden. N.
oko. Pc 19.

Nadřepěti se, ěl, ění, genug sitzen,
hocken. Ehr.

Nadreť = nadříti. Slov. Bern.

Nádřevný, auf dem Holze wachsend.
U Místka. Škd., Rst. 444

Nadrgati sa = natrhati se. Slov. Bern.

Nadrgotati sa = nadrkotati se; na-
žvastati se. Bern.

Nadrhliti, genug reiben. Ssk.

Nadrhnouti, anritzen. — N-, durch-
prügein. U Příbora. Mtl.

Nadrchaný jako zámecký ťopan. Vz Na-
drchati. Němc., Brt. D 233.

Nadrchati. Zlostí se celý n-chal = roz-
níti. Němc.

Nadřiditi, il, zen, ení, überordnen. Šm.

Nadríchmať sa, viel, oít schlafen. Slov.
Bern.

Nadřímati se, genug schlummern. Us.

Nadristať, viel laxiren. Slov. Bern.

Nadřištini, sam. u Mirovic.

Nadřitek (nadritok), tku, m., bauchförmig
auf dem Rücken hangendes Leintuch beim
Grasen. Slov. Ssk.

Nadříti čeho kde. Nadři na dlani chlupů,
když jich tam není! Val. Vck. — komu
kde čím. Až tobě Josefek v síni metlú
nadře. Vesna 1888. 124.

Nadřízenec, nce, m., der Uebergeord-
nete. Dch.

Nadřízený; -en, a, o, übergeordnet. J. tr.

Nadrkotati sa, viel taumeln, wanken;
stocken, stottern. Slov. Bern.

Nadrmoliti čeho = napovídati, nažva-
niti. Us. Vz Drmoliti.

Nadrnděný; -ěn, a, o, aulgeputzt, auf-
gedonnert. Ta je n-ná! Us. na Mor. Šd.

Nadrndolený; -en, a, o = nahněvaný.
Slov. Rr. Sb.

Nadrnkati se, genug die Saiten rühren,
genug klimpern. Us. Ssk.

Ňádro, a, n. = jádro. Bž. 49.

Nadrobek, bku, m., dus Eingebrockte.
Bern.

Nadrobení, n., das Einbrocken. Lpř.

Nádrobenka, y, f. Pivní n., die Bier-
kaltschale. Šp.

Nadrobený; -en, a, o, eingebrockt. Lpř.

Nadrobiti co. Co otcové n-li, musí snísti
děti. Šml. - komu jak. Ten mu šeredně
n-bil (vynadal; pomluvil, nasolil). Us. Ne-
chutně jsme si n-li = špatně jsme si po-
radili, něco učinili. Us. Ehr. — čeho kde.
N-bil chleba v míse. BO.

Nádrobka, y, f.,= nadrobeni. Ssk. —
N., die Kaltachale. Šm.

Nadrostový. N. kůra, Oberholzrinde, f.

Ňadrozumosť, i, f. Dk. Dj. fil. 412.

Nadrozumový, übersinnlich. N. pravdy.
Hlv. 14.

Ňadrozumý = nadrozumový. Dk. Dj. fil.
n. 401.

Nadršpán, a, m. = nádvorní župan. Arch.
VII. 99., VIII. 210., Let. 109.

Nadrtiti, il, cen, ení, vz Drtiti. — Ten
toho n-tí = namluví. Us. Brnt.

Nadrubnouti, bnul a bl, ut, utí = ude-
řiti. — co: míč. U Chrud. Kd.

Nadručný. N. železná práce, Arbeit über
dem Eisen (bei der Schlägelarbeit). Hř.

Nadrumblovati sa, lange das Brumm-
eisen (die Maultrommel) schlagen. Slov. Bern.

Nadrúzgať, einquetschen. Slov. Bern.

Nadružbiti se, oft Brautführer sein. Bern.

Nadřví, n.-svrchní čásť dveří. Vz Dvéře.
BO.

Nadryby, pl., f., Nadrib, ves u Plas. Blk.
Kfsk. 1202., Rk Slov.

Nadrymek, mku, m., die erste Silbe bei
einem zweisilbigen Reime. Rk.

Nádrž. Nádržka sběrací, rozdělovací, NA.
IV. 259., 560., na syrop (syropojem), na
břečku, Brühenbehälter, na šťávu, Saft-, Šp.,
na plyn (plynojem), na dehet. Krost. N. na
vodu římská. Vz Vlšk. 502. Cf. Mkl. Etym.
42.

Nadržení, n. N. vody. Us. Vz Nadržeti.

Nadržeti se bludu. Výb. I. 435.

Nádržka na moč. Wld.

Nádržkový. N. voda, das Klauswasser.
Sl. les

Nadržování. Vz Jg. Slnosť. 71.

Nadržovati, vz Nadržeti.

Nadsada. Alx. B. v. 321. (HP.).

Nadsaditi co: minci, agiotiren. Šp. Aeneas
Sylvius, jakkoli n-val vše, co při Husitech
se mu nelíbilo, psal přece v podstatě pravdu
o Tábořích své doby. Pal. Barvy své n-vati,
übertreiben. Pal. Rdh III. 154. — jak.
N-vati někomu na něčí úkor. Osv. I. 364.
Hyperbola n-zuje do velika i do mala. Dk.
Aesth. 278. Neslušně n. Šf. Strž. I. 527.