1077

Nadsahovati, über etwas reichen. Šm.

Nadsáhový, über eine Klafter hoch. Šm.

Nadsáďový, supramaxillaris. Nz. 1k.

Nadsázka. Vz Jg. Slnosť. 70.

Nadsazovací odhadováni. Dk. Aesth. 507.

Nadsbor, u, m., ve vojen., der Stab. Šm.

Nadsborničník, a, m. = nadsborničný.
Sš. I. 159

Nadsborník, a, m., der Stabsofficier,
Stäbler. Šm.

Nadseda, y, f., tribulus, der Burzeldorn,
rostl. N. obecná, t. terrestris, největší, t.
maximus. Vz Rstp. 265, Slb. 614.

Nadsedovitý. N. rostliny, tribuleae: nad-
seda. Rstp. 265., Slb. 638.

Nadseverní, v7teQßo^sv<;. Lpř.

Nadsítovina, y, f., nadsítné, ého, n. =
zrno sítem zadržené, v horn., der Siebruck-
halt. Hrbk.

Nadsklepí. n., das Kellergeschoss. Suk.

Nadsklepník, a, m. = nadsklepní.

Nadsklípnatý, zellgewebig. Vz Rst. 445.

Nadskočiti kdy: při tanci, einen Vor-
sprung machen. Us. Brnt. — komu. Kdo
matce nenaskakuje, dcery nedostane. Laš.
Tč

Nadslaďák, u, m. = dozorce nad těmi,
kteří v pivováře sladují, der Obermälzer.
Us. Jdr. Vz násl.

Nadsladovník, a, m. = nadslaďák.

Nadslav, ě, f., Nadslaw, ves u Jičína.
Blk. Kfsk. 721, 774., Sdl. Hr. V. 363., Rk.
Slov. — N-, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Nadsložený, oben gefaltet. Šm.

Nadslunečný = jasnější než slunce. N.
blesk. ZN. — N. = co jest nad sluncem, was
über der Sonne ist. Šm.

Nadslušnosf, i, f., die Uebergebühr. Šm.

Nadslúžiti komu. Že jest mistru svému
doslúžil i nadslúžil. NB. Tč. 288.

Nadsmyslnosť, i, f., die Uebersinnlich-
keit. Dk.

Nadsmyslový = nadsmyslný. N. poznání,
Hlv., dílo. Vchř.

Nadsobička, y, f., tillaea, die Tilläe,
rostl. N. mechovitá, t. muscosa. Vz Rstp.
656., Slb. 569.

Nadsokolní, ího, m. = nadsokolník. Rk.

Nadsokolník, a, m., der Falkenmeister.
Šm., Rk.

Nadsprostý, gut ordinär. N. zboží. Nz.,
Ssk.

Nadsriedny = nadstřední, gut mittel.
Slov. Ssk.

Nádst. Po pěti n. stupních. Ž. J. Kr. Cf.
Bž. 142.

Nadstatný = skutečný? Jest n. chléb,
nenieť jed. Hus III. 173.

Nadstavěti, ěl, ěn, ění, darüber bauen.
Loos.

Nadstaviti uši, spitzen, Ssk.; darüber
setzen.

Nadstávka, y, f. = deska k vozu při-
daná, aby byly hnojnice vyšší. Vhl.

Nadstavník, u, m., das Säulengebälk.
Šm, Loos.

Nadstehnouti, aufstechen. Us.

Nadstojný, oberstehend. Vz Rst. 445.

Nadstoupený; -en, a, o. — čím: těžkou
nemocí, apprehensus. BO.

Nadstoupiti. Hrozná pokušenie tě mají
n. Ps. Potřeba jej nadstúpi, pro niž musí
ven z domu vyníti. Výb. I. 396. — koho
s čím: s prosbou = někoho prositi, s pros-
bou naléhati. GP.

Nadstránkovati, den Columnentitel set-
zen. Nz.

Nadstrážník, a, m, der Oberwächter. Nz.

Nadstrčiti co komu, vorschieben, zu-
schieben. Us. Tč.

Nadstředí, n., epicentrum. Stč. Zem. 792.

Nadstřední, vz Nadsriedny, Nadsprostý.

Nadstrk, u, m., der Zu-, Vorschub. Tč.

Nadsvět, u, m., die Oberwelt. Šm.

Nadsvěta, y, f. = baldach. N. oltářová.
Hnoj.

Nadsvětský. Zr. Doň. S.

Nadsvětý = nadsvětný. Dk. Dj. f. 189.

Nadsvis, u. m. = nadsvěsa. Hnoj.

Nadšeně, begeistert. Posp.

Nadšenec. Dk. Aesth. 131., Nz., Hrts.

Nadšení. Mluvil n ním od ducha sv. po-
šlým. Sš. L. 27. N. k plodům uměleckým.
Vlč. N. básnické, Vz Jg. Slnosť. 101.

Nadšený. N. slova, horlitel, zápal, po-
tlesk, jásot, ústa proroka. Exc.

Nadšijka, y, f., die Nackenspitze von
Messing auf Soldatenkopfbedeckungen. Šm.

Nadšiti, nadšívati, annähen, anflicken. —
co. Nadšívaje liščí kůži, kde lví nedostačo-
vala. J. Lpř. Dj. I. 123.

Nadšívka, y, f. = něco nadšitého, etwas
Angenähtes. Us. Šd.

Nadšpitální, ího, m., der Spitalvater. Šm.

Nadšťovan, u, m., saures amphersaures
Salz. Šm.

Nadštrknút = napověděti, nadstrčiti. —
co komu. Slov. Dbš. Sl. pov. I 162., Klčk.
Zb. III. 7. N-kni múdremu, dovtipi sa všet-
kému. DŠk. II. 269.

Nadtaženec (!), nce, m., der überdehnte
Reim. Šm.

Nadtlak, u, m. Parní kotel 4 athmosfär
n-ku. Zpr. arch. VIII. 23.

Nadtočiti, durchs Drehen anstückeln. Ssk.

Nadtočitý, spiralig. Dch.

Nadtrápiti. Starostí i nemocí byl n-pen.
Výb. I. 455, 479.

Nadtřtí. n. = louky u Počinovic. BPr.

Nodtrutiti koho. Alx. B. v. 283. (HP.
79.). Hr. ruk. 179.

Nadtvor, a, m = vyšší tvor.

Nadtvorový. N. bytosť a nadlidská. Sš.
J. 20.

Naďubati = nadobati. Us.

Nadučitel, e, m., der Oberlehrer. Us.

Nadučitelský, Oberlehrer-. N. místo. Us.
Tč

Nadučitelství, n., die Oberlehrerstelle.
Us. Tč.

Nadúčta. y, f., Rpchnungsrevision, f. Ssk.

Nadudati se, viel, lange, oft die Sack-
pfeife spielen. Us — se = najísti se. Tak
se hrušek nadudau, jako by mu medu dau.
Koll. Zp. II. 112.

Nadudraný; án, a, o = nadutý. N. Ma-
ďar. Pokr Z hor 85.

Nadudrati = nadudlati Slov. Ssk.

Nadúfati, supersperare. Ž. wit. 118. 74.