Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079)
1078
Naďúgati = nahlédati, nazírati. Val. Vck.
Slov. Ssk.
Náduch, u, m., die Windflagge. Šm.
Nadúchať, viel, oft blasen, wehen; se =
nadouti se
; nalopati se, sich vollsaufen. Us.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 543., Bern.
Naduchlosť, i, f. = nadšenosť. Sš. I. 125.
Hořte svatou n-stí pro všecko dobré. Sš.
Náduj, e, m., der Windbruch, ein mit
Wind angefüllter Bruch (v lékař.). Šm.
Nadujhuba, y, m. = nadutec. U Slav-
kovic na Mor. Knrz., Brt. D.
Nadundaný; án, a, o = napilý. Us. Vck.
Náduostojnějšie, vz Ná- (dod.).
Nadupčiť sa = natancovati se. Slov.
Bern.
Nadupkati, aufstampfen, Šm., se, viel
stampfen.
Nadurditi se, aufgebracht werden. Ssk.
Naduřenina, y, f., eine Geschwulst. Us.
Pdl.
Naduřený, angeschwellt. N. plachty. Dch.
čím: jedem. Vrch. — N. = vystlaný.
Máš postel n-nú, choď spat. Slov. Rr. Sb. —
N. = nadurdený, mrzutý. Val. Vck. — N. =
pyšný. Us. Tkč.
Naduřeti čím: přielišnú pýchú. Alx. P.
103. Tělo ohavně lupem dravčím n-lo. Kká.
K sl. j. 100.
Naduřilý = naduřelý. Vz Zhovadělý.
Naduřiti peřinu, aufschütteln; koho =
nahněvati, Bern.; sa, sich aufblasen. Us.
Sokl. II. 357.
Naduřivosť, i, f. = turgescence. N. bu-
niček. Hg.
Naduřovací, erektil. Rk.
Nadusiti se čeho, genug sticken, würgen.
Ssk.
Nadústrojuý. N. činnosť. Hlv. 238.
Nadúsudek, dku, m, prosyllogismus. Jd.,
Kadeř., Dsch. I. 123.
Nadušelý = naběhlý, oteklý. N. tvář.
U N. Kdyně. Rgl.
Nadušiti, nadušovati se, genug bei der
Seele schwören. Ssk., Bern.
Naduť, i, f., bryophyllum, rostl. N. pe-
řená, b. calycinum. Rstp. 658. — N. = em-
physema. Sal. 242. N. víček úrazová, e.
palpebrarum traumaticum.
Nadutí sloje, die Auftreibung des Flötzes.
Hř.
Nadutý. V MV. nepravá glossa. Pa. Chodí
n. jako sotor. Brt. Bojíce se měchýře n-ho.
Bart. 78. — čím: duchem kalvínským. Wtr.
Náduvník, u, m. = máčecí slok, nádržka,
v níž se ječmen máčí,
der Quellstock. Zpr.
arch. VII. 29., 31., Dch.
Nadužití, n., der Missbrauch. N. jména.
Šf. Strž. I. 460.
Nadúžlabičkový, oberwinkelständig. Vz
Rst. 444.
Nadváha, y, f. N. u zavazadel, das Ge-
päcksübergewicht. Pr. tr.
Nadvaječní, v bot., ober dem Eierstocke
befindlich. Šm.
Na dvakrát, auf zweimal. Bern.
Nadvalí, n. = nadval.
Nadvarle. Vz Slov. zdrav. Zánět n-te,
epididymitis, kapavkový, e. gonorrhoica, po-
časný, e. chronica, příjičný, e. syphilitica,
tuberkolosní, e. tuberculosa, úrazový, e.
traumatica. Ktt.
Nadvaz, u, m., der Einband. U Olom. Sd.
Nadvazač, e, m., der Buchbinder. U Olom.
Sd.
Nadvázati, einbinden; durch Anbinden
verlängern. Ssk. — co: knihu. U Olom. Sd.
Nadvážití. Šlechetnou duši nenadvážíš,
kde . . . Č. Kn. š. 362.
Nadvečer. Neb jest již n. Výb. I. 356.
Nadvěký, von Ewigkeit her. N. zdroj.
Hdk.
Nadvční, n. = nadvěno. Rk.
Nadvěno, a, n. = summa peněz, o kterou
ženich nevěstě dává více, nežli věno obnáší;
obyč. to bylo o třetinu výše. Tov. 133.
Nadvěska, vz Nedveska.
Nadvěsť, i, f. = horní návěsť v logice,
propositio major, der Obersatz. Bkř., Dk.
Nadvésti, vz Nadvedši, Nadzvednouti.
Nadvěšelý, überhangend.
Nadvětčiti co: daň. J. tr.
Nadvihlý, erhoben. N-lým jedlinu odrážá
štítom. Hol. 21.
Nadvihnouti, superexaltare. Ž. wit. Puer.
55. Prve nežli sě nadviže, hlavu jemu mečem
střiže. Alx. — se čeho, genug heben. Tč.
Nadvinan, u, m., saures weinessigsaures
Salz. Šm.
Nadvinutý, eingerollt, eingehüllt. Nz. Vz
Rst. 445.
Nadvislanský, oberhalb der Weichsel.
N. krajina, sídla. Šf. Strž. I. 465., II. 251.
Nadvládce, e, m., der Oberherrscher,
Hegemon. Bdl.
Nadvládník, a, m. = nadvládce. Dch.
Nadvládnosť, i, f., die Vorherrschaft.
Dch.
Nadvlak, u, m. = řemínek. Slov. Jan-
čiarky s n-ky. Pokr. Pot. II. 271.
Nadvltavský = na břehu Vltavy stojící.
Us. Pdl.
Nadvojiti se čeho, lange, oft doppeln.
Us.
Nádvoří. Výb. I. 361., Vlák. 76.
Nádvorní župan, comes palatinus, nádvr.
n. Pal. Rdh. 11. 154., 155.
Nádvorný, ého, m., v horn., der Platz-
aufseher. Hrbk.
Nádvorství, n. = moc. GP.
Nadvozník, a, m., der Conducteur des
Wagens, der Wagenschaffer. Dch.
Nadvozný, ého, m., der Förderaufseher.
Hř.
Nadvratí, n. = horní práh ve stodole.
Vz Helmo. Zlínsky. Brt.
Nadvrhovati = vytýkati. Koll. III. 109.,
160.
Nadvržka, y, f., objectio, der Einwurf.
Dbš. Úv.
Nadvsí, n, Nadwsy, kovárna u Mníška.
Nadvýroba, y, f., die Ueberproduktion.
Kaizl 185.
Nadvýšek, šku, m. = peníze, jež nad-
bývají nad rozpočet. Zlinsky. Brt. D. 233.
Nadvzduch, u, m., der Aether. Křn.,
Sbn. Vz násl.
Nadvzduší, n. = nadvzduch. Lpř. Sl. I,
17.
Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079)