1079

Nadvzdvihnúti = nadzdvihnúti. Ž. wit.
Puer. 83.

Nadýchanina, y, f. = nadýchané, das
Eingeathmete. Uhličitá kyselina v n-ně. Slov.
Zátur. Priat. II. 44., 48.

Nadýchaný kůň = dýchavičný. Db.

Nadýmač, e, Nadýmák, u, Nadýmáček,
čku, m. = rybníky u Modliškovic, u Sad-
ské a u Hořic. Blk. Kfsk. 1179., 536.

Nadýmání, vz Slov. zdrav.

Nadymavec, vce, m. = nadutý. Tbz.

Nadýmiti, voll rauchen. Ssk.

Nadýšený; -en, a, o, angehaucht. Dch.

Nádyška, y, f., der Hauchbuchstabe, die
Aspirata. Rk., Loos.

Nadzámčí, n., míst. jm. Šml.

Nadzdvihací, Hebe-. N. páka u záklopky
pojišťovací. Wld.

Nadzem = snad. Slov. Rr. Sb.

Nadzemí, n., die überirdische Welt. —
N. Příbytek v n., oberhalb des Erdgeschosses.
Stat. kn. 1876.

Nadzemský = nadzemní. Bž. 239. N. výše,
Stč. Zem. 542., chrámy. Lpř. Dj. I. 23.

Nadzíratel, e, m., der Oberinspektor.
Mor. a Slov. N. berní, Tč., ev. církví. Koll.
III. 389.

Nadzjubati se = nazobati se. Kokot sa
n-bal. Mor. Sš.

Nadzornictví, n., die Oberaufsicht. Jemu
příslušelo n. nad chrámem. Sš. Sk. 274.

Nadzpodinný, übergrundständig. Rst. 445.

Nadzub, u, m., tribaudia, die Tribaudie,
rostl. N. mědnatý, t. melliflora, hrubolistý,
t. macrophylla, vonná, t. quereme. Vz Rstp.
982. — N., der Oberzahn. Šm.

Nadzvednouti, vz Nazvésti.

Nadzvěrolékař, e, m., der Oberthierarzt.
Kutn.

Nadzvýšiti. Nadzvyšte Boha na věky. BO.

Nadžebrácký, ého, m., der Bettelvogt.

Nadživotnosť, i, f. Msr. 6.

Naev-us, u, m. = nádorek v kůži. Vz
Slov. zdrav.

Ňaf, u, m. = krejcar (žert.). Ve vých. Čech.
Kutn., Brnt., Kšť., Všk , Holk.

Nafafrať = naškamrati. Slov. Bern.

Nafajčiti = nadýmiti. Slov. Ssk.

Nafalšovať, genug fälschen. Bern.

Nafaráriť sa, lange Pfarrer sein. Slov.
Bern.

Nafarbiti = nabarviti. Mor. a Slov.

Nafašankovat sa, lange den Fasching
feiern. Slov. Bern.

Nafatinkovať sa, lange, viel schmeicheln.
Bern.

Nafatkáriť sa, lange schwärzen, ein
Schwärzer sein. Slov. Bern.

Nafedrovať sa, oft helfen. Bern.

Nafelovati = nacpati. — co kam. Všecko
do nich (pytlů) nafelovali. Mor. Brt. D. 352.

Nafercovať, viel helfen. Slov. Bern.

Naflčúriť sa, lange ein Stutzer sein. Slov.
Bern.

Nafifrať = nafafrat. Slov. Bern.

Nafiglovať sa, oft einen Rank spielen.
Slov. Bern.

Nafikať sa, oft wimmern. Slov. Bern.

Nafiknouti, kl, ut, utí = vystrojiti. Us.
Sg., Kos.

Nafištránovati se = opiti se. Us.

Nafkati, bellen. Rk.

Ňafkavý (o psech), vorlaut. Rk.

Ňafla, y, f. = fena, nadávka. N. zasli-
nená. Slov. Mt. S. I. 117.

Naflákati = mnoho udělati, namluviti
a p. Ten toho n-kal! Us. — komu nač.
Na to mu naflákám (nadělám, se vykadím,
se vyseru). Us. BPk. — se = hodně se na-
jísti; opiti se- — se čeho. Ten se n-kal
švestek, chleba. Us. Všk.

Naflancovaný = nastrojený. Val. Vck. —
N. = opilý.

Naflekati, aufpelzen. Já ti n-kám! Us. —
čeho kde. Helekám, nelekám, kde trávy
naflekám (naseču, natrhám), na naší ločině
tý naší Stračeně. Sš. P. 525.

Nafoukaný, aufgeblasen. N. jako krocan,
páv. Us. Rgl.

Nafoukati. Co n-kám (muzikou vydělám),
to zase vyfoukám (utratím). Jakubec. Muzk.
— se po čem. Kráva po jeteli se nafoukla.
Us. Rgl.

Nafouklosť, i, f., die Aufgeblasenheit. Dk.

Nafouněti, ěl, ění = nadýchati. Kld.

Nafrajerčiť sa, lange um Liebe eines
Weibes werben. Slov. Bern.

Nafrajmočiť sa = načarovat se. Slov.
Bern.

Nafrckati, viel stückweise streuen. Slov.
Bern.

Nafrčkáriť sa, lange leichtfertig sein.
Slov. Bern.

Nafrfrať, nafrflať = nadudlať. Slov. Ssk.

Nafrnděný = vyfintěný, vystrojený. Mor.

Nafrnditi se = vyfintiti, vystrojiti. Us.

Nafrndžať sa, oft schwirren. Slov. Bern.

Nafrnkať sa = nafikať sa.

Nafthalidin, u, m., das Naphthalidin. Nz.

Nafthalin. gfk. Poč. 568., Schd. I. 425.,
Rm. II. 292.

Nafthalinový. N. červeň, kyselina, žluť.
Rm. II. 299., 307., 302.

Nafthalový. N. kyseliny. Rm. II. 311.

Nafthazarin, u, m. Vz Rm. II. 309.

Nafthohydrochinon, u, m. Rm. II. 306.

Nafthochinon, u, m. Rm. II. 306., 309.,
Šík. Poč. 570.

Nafthol, u, m. Rm. II. 300.—303., Šfk.
Poč. 570.

Nafthoový. N. kyselina. Rm. II. 309

Nafthylamin, u, m. Rm. II. 297., Šfk.
Poč. 570.

Nafthylenfenylenoxidy. Vz Rm. II. 314.

Nafthylfenylketon, u, m. Rm. II. 312.

Nafthylodithioničný. N. kyselina. Nz.

Nafučený = nadutý. Ssk.

Nafučeti, el, en, ení. Ďas to dětem do
mozku n-čel (nafoukal). Č. Kn. š. 325.

Nafukovací sval, der Trompetermuskel.
Šv. 31.

Nagagať sa, viel, oft gacken, schnattern.
Slov. Bern.

Nagajdovať sa = nadudati se.

Nagárať sa, sich necken. Slov. Hdž.
Šlb. 15.

Nagazdovať = nahospodafiti. Jak ne-
navaruješ, nenagazduješ. Sbor. sl. ps. I. 126.
Dobrý úradník nagazduje i sebe i pánovi.
Zátur.



	1079

	Nadvzdvihnúti = nadzdvihnúti. Ž. wit. Puer. 83. Nadýchanina, y, f. = nadýchané, das Eingeathmete. Uhličitá kyselina v n-ně. Slov. Zátur. Priat. II. 44., 48. Nadýchaný kůň = dýchavičný. Db. Nadýmač, e, Nadýmák, u, Nadýmáček, čku, m. = rybníky u Modliškovic, u Sad- ské a u Hořic. Blk. Kfsk. 1179., 536. Nadýmání, vz Slov. zdrav. Nadymavec, vce, m. = nadutý. Tbz. Nadýmiti, voll rauchen. Ssk. Nadýšený; -en, a, o, angehaucht. Dch. Nádyška, y, f., der Hauchbuchstabe, die Aspirata. Rk., Loos. Nadzámčí, n., míst. jm. Šml. Nadzdvihací, Hebe-. N. páka u záklopky pojišťovací. Wld. Nadzem = snad. Slov. Rr. Sb. Nadzemí, n., die überirdische Welt. — N. Příbytek v n., oberhalb des Erdgeschosses. Stat. kn. 1876. Nadzemský = nadzemní. Bž. 239. N. výše, Stč. Zem. 542., chrámy. Lpř. Dj. I. 23. Nadzíratel, e, m., der Oberinspektor. Mor. a Slov. N. berní, Tč., ev. církví. Koll. III. 389. Nadzjubati se = nazobati se. Kokot sa n-bal. Mor. Sš. Nadzornictví, n., die Oberaufsicht. Jemu příslušelo n. nad chrámem. Sš. Sk. 274. Nadzpodinný, übergrundständig. Rst. 445. Nadzub, u, m., tribaudia, die Tribaudie, rostl. N. mědnatý, t. melliflora, hrubolistý, t. macrophylla, vonná, t. quereme. Vz Rstp. 982. — N., der Oberzahn. Šm. Nadzvednouti, vz Nazvésti. Nadzvěrolékař, e, m., der Oberthierarzt. Kutn. Nadzvýšiti. Nadzvyšte Boha na věky. BO. Nadžebrácký, ého, m., der Bettelvogt. Nadživotnosť, i, f. Msr. 6. Naev-us, u, m. = nádorek v kůži. Vz Slov. zdrav. Ňaf, u, m. = krejcar (žert.). Ve vých. Čech. Kutn., Brnt., Kšť., Všk , Holk. Nafafrať = naškamrati. Slov. Bern. Nafajčiti = nadýmiti. Slov. Ssk. Nafalšovať, genug fälschen. Bern. Nafaráriť sa, lange Pfarrer sein. Slov. Bern. Nafarbiti = nabarviti. Mor. a Slov. Nafašankovat sa, lange den Fasching feiern. Slov. Bern. Nafatinkovať sa, lange, viel schmeicheln. Bern. Nafatkáriť sa, lange schwärzen, ein Schwärzer sein. Slov. Bern. Nafedrovať sa, oft helfen. Bern. Nafelovati = nacpati. — co kam. Všecko do nich (pytlů) nafelovali. Mor. Brt. D. 352. Nafercovať, viel helfen. Slov. Bern. Naflčúriť sa, lange ein Stutzer sein. Slov. Bern. Nafifrať = nafafrat. Slov. Bern. Nafiglovať sa, oft einen Rank spielen. Slov. Bern. Nafikať sa, oft wimmern. Slov. Bern. Nafiknouti, kl, ut, utí = vystrojiti. Us. Sg., Kos.	Nafištránovati se = opiti se. Us. Nafkati, bellen. Rk. Ňafkavý (o psech), vorlaut. Rk. Ňafla, y, f. = fena, nadávka. N. zasli- nená. Slov. Mt. S. I. 117. Naflákati = mnoho udělati, namluviti a p. Ten toho n-kal! Us. — komu nač. Na to mu naflákám (nadělám, se vykadím, se vyseru). Us. BPk. — se = hodně se na- jísti; opiti se- — se čeho. Ten se n-kal švestek, chleba. Us. Všk. Naflancovaný = nastrojený. Val. Vck. — N. = opilý. Naflekati, aufpelzen. Já ti n-kám! Us. — čeho kde. Helekám, nelekám, kde trávy naflekám (naseču, natrhám), na naší ločině tý naší Stračeně. Sš. P. 525. Nafoukaný, aufgeblasen. N. jako krocan, páv. Us. Rgl. Nafoukati. Co n-kám (muzikou vydělám), to zase vyfoukám (utratím). Jakubec. Muzk. — se po čem. Kráva po jeteli se nafoukla. Us. Rgl. Nafouklosť, i, f., die Aufgeblasenheit. Dk. Nafouněti, ěl, ění = nadýchati. Kld. Nafrajerčiť sa, lange um Liebe eines Weibes werben. Slov. Bern. Nafrajmočiť sa = načarovat se. Slov. Bern. Nafrckati, viel stückweise streuen. Slov. Bern. Nafrčkáriť sa, lange leichtfertig sein. Slov. Bern. Nafrfrať, nafrflať = nadudlať. Slov. Ssk. Nafrnděný = vyfintěný, vystrojený. Mor. Nafrnditi se = vyfintiti, vystrojiti. Us. Nafrndžať sa, oft schwirren. Slov. Bern. Nafrnkať sa = nafikať sa. Nafthalidin, u, m., das Naphthalidin. Nz. Nafthalin. gfk. Poč. 568., Schd. I. 425., Rm. II. 292. Nafthalinový. N. červeň, kyselina, žluť. Rm. II. 299., 307., 302. Nafthalový. N. kyseliny. Rm. II. 311. Nafthazarin, u, m. Vz Rm. II. 309. Nafthohydrochinon, u, m. Rm. II. 306. Nafthochinon, u, m. Rm. II. 306., 309., Šík. Poč. 570. Nafthol, u, m. Rm. II. 300.—303., Šfk. Poč. 570. Nafthoový. N. kyselina. Rm. II. 309 Nafthylamin, u, m. Rm. II. 297., Šfk. Poč. 570. Nafthylenfenylenoxidy. Vz Rm. II. 314. Nafthylfenylketon, u, m. Rm. II. 312. Nafthylodithioničný. N. kyselina. Nz. Nafučený = nadutý. Ssk. Nafučeti, el, en, ení. Ďas to dětem do mozku n-čel (nafoukal). Č. Kn. š. 325. Nafukovací sval, der Trompetermuskel. Šv. 31. Nagagať sa, viel, oft gacken, schnattern. Slov. Bern. Nagajdovať sa = nadudati se. Nagárať sa, sich necken. Slov. Hdž. Šlb. 15. Nagazdovať = nahospodafiti. Jak ne- navaruješ, nenagazduješ. Sbor. sl. ps. I. 126. Dobrý úradník nagazduje i sebe i pánovi. Zátur.