1080

Nagebuziť = načmárati. Slov. Čkžk. XI.
92.

Nagelflue. ,Zvaná n.' oprav v: ,zvaná
n.´

Naglejiť = naklejiti. Bern.

Naglgať sa, vz Glgati. Naglgal sa ako
vôl. Sbor. sl. ps. I. 107.

Nagmentiti se = nanadávati se. U Brušp.
Mtl.

Nagňaviť, viel zusammendrücken. Slov.
Bern.

Ňagnúť. Nagnúl na znak = udeřil se do
hřbetu. U Star. Jičína. Vhl.

Nagrcať = nakrcaf. Slov. Ssk.

Nagrobiániť komu = vynadati. Na již.
Mor. Šd.

Nagúlať = nakouleti, navaliti. Slov. Bern.

Nagyagit, u, m., nerost. Bř. N. 210.

Nahabati, zusammenscharren, vz Habati.
Koll., Ssk.

Naháč. N-či, plazi, die Naekthäuter. Nz. —
N. = kapr mající šupiny snadno odpadáva-
jící. Schd. II. 497. — N., der Adamite. Let.
165., 477., 478., Tk. IV. 138., 199., 208.,
Tk. Žk. 115., 116., Hš. Dod. k Jg. I. 12.
6. 74. — N. = ocún. Cf. Rstp. 1577., Schd.
II. 270., Čl. Kv. 128., Slb. 189., Mllr. 35.
N. kvitne, káže priasť. Slov. Rr. MBš. Tak
dlouho lze se koupati, dokud n. nevylézá.
Mus. — N. = oves komolý. Vz Rstp. 1738. —
N., sam. u Benešova, poíe u Černouška.
BPr.

Nahádati někomu = poraditi. N-li mu,
aby koupil pole. Us. Nov. Bydž. Kšť. —
se, lange rathen; streiten. Us. Bern.

Nahadrovať, nahádzať, mit etwas werfen,
aufladen. Slov. Ssk. Vz Naházeti.

Nahajdukovat sa. Za to sa jej dosti
n-val (nasloužil). Slov. Mt. S. L 60.

Nahájiti, il, en, ení, nahajovati, viel
vertheidigen; verbieten. Us. Bern.

Nahajka, y, f. = bič, býkovec, karabáč,
žíla. Slez. Brt. D. 233., Zukal, Šd., Wrch. —
Kos. v Km. 1886. 165.

Nahakovati, mit einem Haken fassen. Šm.

Nahál, rostl. Cf. Slb. 713. — N., a, m. =
naháč, der Nackte. U Olom. Sd.

Nahalkati do knihy = namazati, ška-
redě napsati. Mor. Brt. D. 233.

Nahamati se čeho = najísti se. Dítě
se všeho n-má. Us. Dch.

Nahamoniti, vz Hamoniti. Co se člověk
o to nahamoní. Us.

Nahamovati, visiren; hemmen. Bern.

Nahamplovati se = dosti se napraco-
vati, sich genug abrackern. U Místka. Mtl.

Nahán, a, m. = naháč. Rk.

Naháňač, e, m. = naháněč, der Zutreiber,
Helfershelfer. Cf. Honec. U Uher. Hrad. Td.

Naháňačka, y, f. = naháňka. Slov. Ssk.

Nahanbiti se, sich viel, oft schämen. Us.

Nahanblivica, e, f. = nestyda. Slov. Rr.
Sb.

Naháněč, e, m., vz Naháňač.

Naháněti komu. Nahání mu (= nabíhá
mu, je v úzkých). Us. Sd. Proč pak ti to
tak nahání (o to máš starosť)? Us. Msk.,
Brnt. Když se dva pohánějí, třetímu na-
hánějí. Lpř. — co komu: vodu, husí kůži.
Us. Dch. — čeho odkud. Oni tam z té

strany větru nahánějí. Us. — koho kam.
Do mecha (do pytle) by ho nahnal (je bá-
zlivý). Slov. Orl. IX. 248. Pořád mne na-
háňa (nutí). Mor. Brt. D. 233. — koho nač:
cerušku na snub. Mor. Brt. D. 233.

Nahaniti se čeho, viel tadeln. Us.

Nahanobiti se koho, genug schmähen.
Vz Hanobiti. Us.

Nahárati. To mi sám čert n-ral. V Kunv.
Msk.

Naharcovať sa = nabojovati se. Slov.
Bern.

Naharfovať sa, viel die Harfe schlagen.
Bern.

Naharkať = nahuškať. Slov. Bern.

Nahartusiti. Co jsem se já na něho n-sil
(nadoléhal, se namluvil a p.) a on nic. Us.

Nahasiti se čeho, viel löschen. Us.

Nahatka, y, f., Calendula officinalis, rostl.
Let. Mt. S. VIII. 1. 7., Rr. Sb. Cf. Nahetka.

Nahatosť, i, f. — nahota. Bern.

Naházati = naházeti, dialekt. Nahaž jim
(slepičkám) pšeničky. Sš. P. 162.

Naházený; -en, a, o, aufgeworfen. N.
prsť. S. N. XI. 48.

Nahecmati něčeho někam = nacpati;
bez ladu a skladu naházeti. Nahečmal zele-
niny plný vůz. U Kr. Hrad. Kšť.

Náhedvec, devce, m , das Epistilbit. Šm.

Nahetka, y, f. = nahatka. Laš. Tč.

Náhľad, u, m. = náhled. Slov. Ssk.

Nahladiti sa = vyfintiti se. Slov. a mor.
Brt. D. 233.

Náhlasek, sku, m., der Accent. Horv. Šd.

Náhlaseň, sně, f. Slyšeli jsme n-sně moci
jeho, famam potentiae. B. olom. Josue 9. 9.

Nahlásiti, viel anmelden. Ten toho n-sí
(nakřičí)! U N. Kdyně. Rgl.

Náhlav, i, f. = ohlav, die Halfter. Čsk.

Náhlavák, u, m. = kloboučnický přístroj,
kterým na hlavu daným a dle ní přizpůso-
beným se klobouk natahuje úplně dle její
okrouhlosti, der Kopfmatteur. Dch.

Náhlavec potápěčův. Mj. 8.

Náhlavek briliantový (okrasa do vlasů).
Dch.

Náhlavka, y, f. = náhlavec. Bern.

Náhlavní, Kopf-. N. kůže, KP. I. 38.,
seky, kryty v šermu. NA. III. 71., 72. N.
okrasa. Ml.

Náhlavnice, e, f. = architrav. NA. I.
14. — N., die Ofensteigröhre (Gaserz.). Šp.

Náhlavník, u, m., vz Podřímsí (dod.).

Náhle = rychle etc. N. zmizeti, něco
spatřiti. Us. Pdl. Ale jakž n. vietr pověne.
Št. Kn. Š. 41. Ustyďte sě n. všickni ne-
přietelé moji. Ž. wit. N. rozvíže ji pustiž
ji (lvici). Žvt. otc. 54. a. Jakž by n. k městu
jeli. Alx. Kdo n. soudí, v brzce toho lituje.
Sb. uč. — N. = nerozvážně. N. nemluv proti
Bohu. GR. Mus. 1862. 379.

Náhled, die Einsicht. N. do historie. Osv.
I. 289. — N. = mínění. N. křivý, jedno-
stranný. Dk. Cf. Podlé svého smyslu. Pulk.

Nahlodati koho. Jde ho nahlédnúť =
navštíviti. V Podluží. Brt. D. 233. — čemu:
včelám. U Domažl. Nl. — kam jak. Světů
tvůrci v tajná díla skoumavým umem na-
hlédá. Kyt. 1876. 3. Aby s pilností v to
nahlédl. Bart. 120. Do kuchyně jim nahlédal