Předchozí (1079)  Strana:1080  Další (1081) |
|
|||
1080
|
|||
|
|||
Nagebuziť = načmárati. Slov. Čkžk. XI.
92. Nagelflue. ,Zvaná n.' oprav v: ,zvaná
n.´ Naglejiť = naklejiti. Bern.
Naglgať sa, vz Glgati. Naglgal sa ako
vôl. Sbor. sl. ps. I. 107. Nagmentiti se = nanadávati se. U Brušp.
Mtl. Nagňaviť, viel zusammendrücken. Slov.
Bern. Ňagnúť. Nagnúl na znak = udeřil se do
hřbetu. U Star. Jičína. Vhl. Nagrcať = nakrcaf. Slov. Ssk.
Nagrobiániť komu = vynadati. Na již.
Mor. Šd. Nagúlať = nakouleti, navaliti. Slov. Bern.
Nagyagit, u, m., nerost. Bř. N. 210.
Nahabati, zusammenscharren, vz Habati.
Koll., Ssk. Naháč. N-či, plazi, die Naekthäuter. Nz. —
N. = kapr mající šupiny snadno odpadáva- jící. Schd. II. 497. — N., der Adamite. Let. 165., 477., 478., Tk. IV. 138., 199., 208., Tk. Žk. 115., 116., Hš. Dod. k Jg. I. 12. 6. 74. — N. = ocún. Cf. Rstp. 1577., Schd. II. 270., Čl. Kv. 128., Slb. 189., Mllr. 35. N. kvitne, káže priasť. Slov. Rr. MBš. Tak dlouho lze se koupati, dokud n. nevylézá. Mus. — N. = oves komolý. Vz Rstp. 1738. — N., sam. u Benešova, poíe u Černouška. BPr. Nahádati někomu = poraditi. N-li mu,
aby koupil pole. Us. Nov. Bydž. Kšť. — se, lange rathen; streiten. Us. Bern. Nahadrovať, nahádzať, mit etwas werfen,
aufladen. Slov. Ssk. Vz Naházeti. Nahajdukovat sa. Za to sa jej dosti
n-val (nasloužil). Slov. Mt. S. L 60. Nahájiti, il, en, ení, nahajovati, viel
vertheidigen; verbieten. Us. Bern. Nahajka, y, f. = bič, býkovec, karabáč,
žíla. Slez. Brt. D. 233., Zukal, Šd., Wrch. — Kos. v Km. 1886. 165. Nahakovati, mit einem Haken fassen. Šm.
Nahál, rostl. Cf. Slb. 713. — N., a, m. =
naháč, der Nackte. U Olom. Sd. Nahalkati do knihy = namazati, ška-
redě napsati. Mor. Brt. D. 233. Nahamati se čeho = najísti se. Dítě
se všeho n-má. Us. Dch. Nahamoniti, vz Hamoniti. Co se člověk
o to nahamoní. Us. Nahamovati, visiren; hemmen. Bern.
Nahamplovati se = dosti se napraco-
vati, sich genug abrackern. U Místka. Mtl. Nahán, a, m. = naháč. Rk.
Naháňač, e, m. = naháněč, der Zutreiber,
Helfershelfer. Cf. Honec. U Uher. Hrad. Td. Naháňačka, y, f. = naháňka. Slov. Ssk.
Nahanbiti se, sich viel, oft schämen. Us.
Nahanblivica, e, f. = nestyda. Slov. Rr.
Sb. Naháněč, e, m., vz Naháňač.
Naháněti komu. Nahání mu (= nabíhá
mu, je v úzkých). Us. Sd. Proč pak ti to tak nahání (o to máš starosť)? Us. Msk., Brnt. Když se dva pohánějí, třetímu na- hánějí. Lpř. — co komu: vodu, husí kůži. Us. Dch. — čeho odkud. Oni tam z té |
strany větru nahánějí. Us. — koho kam.
Do mecha (do pytle) by ho nahnal (je bá- zlivý). Slov. Orl. IX. 248. Pořád mne na- háňa (nutí). Mor. Brt. D. 233. — koho nač: cerušku na snub. Mor. Brt. D. 233. Nahaniti se čeho, viel tadeln. Us.
Nahanobiti se koho, genug schmähen.
Vz Hanobiti. Us. Nahárati. To mi sám čert n-ral. V Kunv.
Msk. Naharcovať sa = nabojovati se. Slov.
Bern. Naharfovať sa, viel die Harfe schlagen.
Bern. Naharkať = nahuškať. Slov. Bern.
Nahartusiti. Co jsem se já na něho n-sil
(nadoléhal, se namluvil a p.) a on nic. Us. Nahasiti se čeho, viel löschen. Us.
Nahatka, y, f., Calendula officinalis, rostl.
Let. Mt. S. VIII. 1. 7., Rr. Sb. Cf. Nahetka. Nahatosť, i, f. — nahota. Bern.
Naházati = naházeti, dialekt. Nahaž jim
(slepičkám) pšeničky. Sš. P. 162. Naházený; -en, a, o, aufgeworfen. N.
prsť. S. N. XI. 48. Nahecmati něčeho někam = nacpati;
bez ladu a skladu naházeti. Nahečmal zele- niny plný vůz. U Kr. Hrad. Kšť. Náhedvec, devce, m , das Epistilbit. Šm.
Nahetka, y, f. = nahatka. Laš. Tč.
Náhľad, u, m. = náhled. Slov. Ssk.
Nahladiti sa = vyfintiti se. Slov. a mor.
Brt. D. 233. Náhlasek, sku, m., der Accent. Horv. Šd.
Náhlaseň, sně, f. Slyšeli jsme n-sně moci
jeho, famam potentiae. B. olom. Josue 9. 9. Nahlásiti, viel anmelden. Ten toho n-sí
(nakřičí)! U N. Kdyně. Rgl. Náhlav, i, f. = ohlav, die Halfter. Čsk.
Náhlavák, u, m. = kloboučnický přístroj,
kterým na hlavu daným a dle ní přizpůso- beným se klobouk natahuje úplně dle její okrouhlosti, der Kopfmatteur. Dch. Náhlavec potápěčův. Mj. 8.
Náhlavek briliantový (okrasa do vlasů).
Dch. Náhlavka, y, f. = náhlavec. Bern.
Náhlavní, Kopf-. N. kůže, KP. I. 38.,
seky, kryty v šermu. NA. III. 71., 72. N. okrasa. Ml. Náhlavnice, e, f. = architrav. NA. I.
14. — N., die Ofensteigröhre (Gaserz.). Šp. Náhlavník, u, m., vz Podřímsí (dod.).
Náhle = rychle etc. N. zmizeti, něco
spatřiti. Us. Pdl. Ale jakž n. vietr pověne. Št. Kn. Š. 41. Ustyďte sě n. všickni ne- přietelé moji. Ž. wit. N. rozvíže ji pustiž ji (lvici). Žvt. otc. 54. a. Jakž by n. k městu jeli. Alx. Kdo n. soudí, v brzce toho lituje. Sb. uč. — N. = nerozvážně. N. nemluv proti Bohu. GR. Mus. 1862. 379. Náhled, die Einsicht. N. do historie. Osv.
I. 289. — N. = mínění. N. křivý, jedno- stranný. Dk. Cf. Podlé svého smyslu. Pulk. Nahlodati koho. Jde ho nahlédnúť =
navštíviti. V Podluží. Brt. D. 233. — čemu: včelám. U Domažl. Nl. — kam jak. Světů tvůrci v tajná díla skoumavým umem na- hlédá. Kyt. 1876. 3. Aby s pilností v to nahlédl. Bart. 120. Do kuchyně jim nahlédal |
||
|
|||
Předchozí (1079)  Strana:1080  Další (1081) |