1081

(pozoroval jejich jednání). Ib. 70. — se =
podívati se. Nahlédnul se do světnice. Mor.
Knrz.

Náhledina, y, f. = názor, die Ansicht.
N. hradu, města. Koll. III. 350.

Nahlechniti se = namozoliti se. Mor.
Brt. D. 214.

Náhlení, n. V n. (furor). BO.

Náhlíce = síť. Popadena jsem v n-ci.
Marg. v. 107.

Náhlid, u, m. = náhled. Laš. Tč.

Nahlídlý, einsichtsvoll. U Prahy. Krjk.

Nahlídnouti = nahlédnouti.

Náhlík, a, m., mlýn u Sedlce. Rk. Slov. —
N., u, m., eine hölzerne Hand o. ein Stab,
welcher von Haus zu Haus geschickt wird,
um einen Todesfall anzuzeigen. Slov. Ssk

Náhlina, y, ,m. = náhlík, náhlý člověk.
Slez. a mor. Sd , Brt. D.

Náhliti kam: domů. Us. Jrsk. Musím
sa domov n. Koll. Zp. — kdy na koho.
Kněz při kázaňú na sebe náhlí (rychle mluví).
Zlínsky. Brt. D. 233. — se v čem. Ne-
náhli se v jízdě, krm koně. Bž. exc. — na
koho s čím. Náhlí na sebe s řečú. Mor.
Brt, D. 233.

Náhlivé = náhle. Jak n. zakvitla. Phľd.
II. 101. — N. = prchlivě. N. na koho do-
tírati. Mor. Šd.

Náhlivec, vce, m. = náhlík, náhlina. Již.
Mor. Šd.

Náhlivo = náhlivé. Slov. Sldk. 248.,
Tóth. B. 64.

Náhlivý. N. rozloučení. Koll. Zpv. II. 232.
N-vé rozlúčení nepratelstvo plodí; Nebuď
v súdoch n-vý, ale pozorlivý; Nebuď n-vý,
ale ve všem povážlivý. Glč. I. 204., II. 91.

Nahlízivý, einsichtsvoll. Šm.

Náhlo. Tak v náhle. GR. Žalobník posla
tak v náhle najíti nemohl. NB. Tč. 104.
Máť také prvotní osoba poblúzení svého
řečníka odvolati v náhle, aby nezdála se
jemu přivolovati. CJB. 401. Ta věc je na
náhle (nesmí se odkládati). Us. u Olom. Sd.
Co po nóhle, to po dóble. Slez. Tč Po
noble jen blechy chytať. Ib. Keď tak na
náhle zmarní člověka. Koll. Zp. — Cf. Bž.
127.

Nahlobiti se = najísti se (s příhanou,
nacpati se). Mor. Vck. N-bil sa šišek. Brt.
D. 233.

Nahlomozniti, il, ěn, ění. — co: dělo =
na lafettu zdvihnouti. NA. III. 101.

Náhlosť. To v n-sti se stalo. Mus. 1880.
497. Mnohé chalupy připluly k mostu pro
n. vody. Let. 139. Co bývá z n-sti, nemívá
stálosti. Tě. exc. Často člověk z své n-sti
dochodí veliké nectnosti. Výb. I. 837. —
Ž. wit. 77. 33., 45. 5.

Nahloubati se, viel grübeln. Us. Bern.

Nabloucať se = nažrati se, o dobytku.
Poč. Kš.

Nahloučený; -en, a, o. Květy v husté
květenství n-né. Hg. 46.. Ves. IV. 2 , S. N.
X. 219.

Nahloučiti, il, en, ení = nahromaditi.

Nahlouplý, etwas dumm. Us.

Náhlov, a, m., Nohlau, ves v Boleslav-
sku. Blk. Kfsk. 28., Sdl. Hr. III. 114., 117.,
Rk. Slov.

Náhlovský, ého, m., os. jm N. Frant.
1807.—1853. Tf. Mtc. 26., Rk. Slov. - N.
Vinc, nar. 1817., dr. a prof. theol., rektor
a probošt. Vz Rk. Slov., S. N.

Nahluchlosť. Vz Slov. zdrav.

Nahluchlý oprav místo nahluchlý.

Nahlušiti, etwas taub machen.

Náhly = náhle v Alx. V. 1384. Dle List.
fil. 1885. 276. je tam však: náhlý. — Ž. wit.
47. 8. a j.

Náhlý m. náhblý. Vz Bž. 47., 190., Mkl.
Etym. 210. — N. = rychlý atd. N. ochla-
zení, osutiny, Us., pohnutí, Osv. I. 263.,
voda, vehemens. Ž. strč. 2. Náhlým skokem
na kón vsedě. Alx. M. 6. 2. N. lišej, exzema
acutum. — N. = prchlý. Bůh není n , ale
jest pamětlivý. Us. — N. = neočekávaný.
N. úkaz, změna teploty, obrat osudu, Us.,
událosť, Dk. P. 1., zmizení, Osv. I. 181.,
přepad nepřítele, Čsk., svědek, repentinus
(vz Notiti). BO. N. věc. Št. Kn. š. 167. —
N. = náchylný. Doktor řekl, že bude vždy
na to náhlá. U Chocerad. Vk. — N. = žá-
dostivý. Už byl n. spánku. Brt. D. 233.

Nahňácati = nakydati, anhäufen. Ten
toho n-cal = napleskal, namluvil. Us. Tu je
toho n-cáno = nacpáno, naházeno, nasta-
veno a p. Us. Rgl. — kam = do sebe =
mnoho jísti. Us. Kšť. — se = nacpati se,
hodně se najísti. Us. Šd., Brat., Tkč.

Nahnanina, y, f., etwas Zusammenge-
triebenes; das Lumpenpack, Gesindel. Loos.

Nahnaný, vz Nahnati. — N. = načesaný,
aufgekämmt. Ta má dnes hlavu nahnanou.
U Kr. Hrad. Kšť.

Nahněsti, vz Nahnísti.

Náhnětka, y, f. = náhnětek. U Jindř.
Hrad. Vlk.

Nahněvati se = dlouho se hněvati. Ten
se na nás n-val. Us. Koll. Zp.

Nahnilka, y, f. = nahnilá hruška, švestka
atd. Us. Sd.

Nahnilosť stromů, die Anbrüchigkeit. Sl.
les.

Nahnilý. Jeť něco n-ho v státě dánském.
Us. Dch.

Nahnojiti, il, en, ení, Mist anhäufen. Ssk.

Nahnoupati, anfüllen. Šm.

Nahnouti se, si odkud. Nevěsta se
s vozu nahla. Sš. P. 82. N. se z okna. Hrts.
N. si z láhve. Us. Šml. I. 15. — se kam.
Vůz nahnul se nad příkop. Hrts. N. se
přes zábradlí. Us. — k čemu. Skorej pří-
klad k práci nahne. Us. Tč.

Nahnutý nad knihu, přes stůl. Us. Pdl.

Nahoba, y, f. = nahota. Slov. Bern.

Nahoblovati, viel hobeln. Bern.

Nahobřich, a, m., trahypterus, králík
sleďový. Vz Brm. III. 3. 151.

Nahobřiška, y, f. N. jaterní (motolice),
fasciola hepatica. Sl. les. Cf. Brm. IV. 2.
383.

Náhoda. Měl's šťastnou n-du. Us. Šml.
Kúpil to z n-dy. Zlínsky. Brt. V tom rychtář
šel z n-dy a trefil se k tomu. Bart. 8.

Nahodení, n. = nahození. Slov. Bern.

Nahoděný = nahozený. Slov. Bern.

Nahodilý. N. příčina, Us. Pdl., zpráva,
Mus., vlastnosť, Křn., obtížení, Šln. I. 69.,
chyba při pokusech. ZČ. 8.